Jakarta a její satelitní města, známá pod společným názvem Jabodetabek, jsou domovem 42 milionů lidí a denně vyprodukují až 14 tisíc tun odpadu. (Bagry vyorávají odpadky na skládce Cipayung ve městě Depok na západě Jávy, 15. ledna.)

To podle místních médií zvyšuje tlak na přibližně osm skládek, které slouží tomuto regionu a které jsou nyní téměř, nebo zcela zaplněné.

Na snímku obrovská hromada odpadu na skládce Cipayung v Depoku, která často sklouzává a ucpává řeku. Během silných dešťů se tak odpad dostává až na předměstí Jakarty.

Odborníci tvrdí, že krizi způsobil populační růst, zvyšující se příjmy vedoucí k vyšší spotřebě a chronický nedostatek třídění a likvidace odpadu.

Kapacita je problémem i v obrovském areálu Bantar Gebang (na snímku), jedné z největších otevřených skládek na světě, která se rozkládá na více než 110 hektarech. Podle úředníka místní agentury pro životní prostředí, který nespecifikoval, kolik místa zbývá, se zde nachází přibližně 55 milionů tun odpadu.

„Jsem zklamaný. My, jako občané, platíme daně, že? Tak proč se vláda chová takhle? Odpadové hospodářství by mělo být její odpovědností,“ řekl agentuře AFP 34letý řidič motocyklového taxi Muhammad Arsil. „Každý den někdo vyhazuje odpadky (na ulici),“ řekla 19letá prodavačka Delfa Desabriyanová s tím, že důvodem jsou právě přeplněné skládky.

Lidé se na loďce přepravují přes veřejnou silnici, která je už roky pod řekou. Hladina stoupá v důsledku lavin odpadků na skládce Cipayung v Depoku v Západní Jávě.

„Upřímně řečeno, je to nepříjemné, například když chceme jíst, ztratím chuť k jídlu. Ten zápach je prostě odpudivý,“ svěřila se Desabriyanová AFP. (Dítě si odnáší „úlovek“ z hromady odpadků na předměstí Jakarty, 20. ledna).

Problém se netýká pouze hlavního města, prezident Prabowo Subianto varuje, že do roku 2028 budou téměř všechny skládky v zemi plné. (Muž uklízí odpad z veřejné silnice na předměstí Jakarty, 20. ledna).

V roce 2022 vyvolala 30 metrů vysoká hromada odpadu na skládce v Cipayungu v Západní Jávě sesuv půdy, který se dostal do řeky a zaplavil most do sousední vesnice.

„Pokud se odpadky budou hromadit dál, ty nahoře se zase sesypou dolů,“ řekl agentuře AFP obyvatel Muhammad Rizal. (Plakát vyzývá místní, aby veřejnou silnici překročili s pomocí lodě, protože je zaplavená v důsledku sesuvu odpadků, Depok, 15. ledna).

Skládka v Cipayungu je podle studie Indonéské univerzity přetížena od roku 2014.

V roce 2005 zahynulo při lavině odpadků v Cimah 143 lidí. Tu vyvolala exploze metanu a silný déšť.

Vláda oznámila, že plánuje trvale uzavřít několik skládek, včetně těch v jižním Tangerangu a Cipayungu. Také podporuje výstavbu zařízení na energetické využití odpadu, která spalují odpad a vyrábějí elektřinu. Do dvou let jich má být postaveno 34. Plánované závody však nevyřeší nedostatek třídění a recyklace, řekl Wahyu Eka Styawan z environmentální skupiny WALHI.

„Jedná se o složitý problém, který je kombinací nedostatečného povědomí, politiky a určitého druhu nekonzistentnosti v tom, jak je nakládání s odpady prováděno,“ řekl agentuře AFP. (Mouchy na páchnoucím odpadu na Javě, 29. ledna).

Nur Azizah, odbornice na odpadové hospodářství z univerzity Gadjah Mada, uvedla, že částečně za to může selhání vlády v oblasti vzdělávání obyvatel a nedostatečné vymáhání práva. (Dělník hledá plastový odpad na skládce Bantar Gebang, 3. července 2024).

„Problém spočívá ve spotřebním chování, takže musíme změnit způsob, jakým spotřebováváme,“ řekla. (Dělník na dočasné skládce v indonéském Bandungu, 11. listopadu 2025.)