Zhruba 300 jaků, kteří zvědavě vykukovali zpod svých mléčně bílých hřív a vydávali hrdelní zvuky, stálo zmateně při pohledu na vzácné lidské návštěvníky na jejich pastvinách - 3000 metrů nad mořem v odlehlých horách Střední Asie.

„V noci klesá teplota na -40 °C… Ale jakové se mohou volně pást, milují hory a chlad,“ řekl agentuře AFP třicetiletý kyrgyzský pasák Amantur Akmatov.

Amantur je nejmladším členem třígenerační rodiny chovatelů – vedle svého 88letého dědečka Taštanbeka, který stádo vychoval, a 52letého otce Baatyrbeka.

Rodina tuto odrůdu skotu, který má obvykle tmavě hnědou srst, chová již 15 let. Stádo vnímají jako symbol oživení bílého jaka v zemi sužované klimatickými problémy. (Baatyrbek, Taštanbek a Amantur Akmatovovi před svým domem v horské kyrgyzské vesnici Kara-Saz, 3. února.)

Stádo se pomalu rozrůstá, přičemž každá samice přivede na svět tele zhruba jednou za dva roky.

Akmatovovi ve svém domě. Stěny obývacího pokoje zdobí řada vlčích kožešin. Nejstarší Taštanbek má na saku připnutá dvě sovětská vyznamenání „Hrdina socialistické práce“, která si vysloužil za své chovatelské úsilí.

V horské vesnici Kara-Saz má dokonce sochu na počest jeho přínosu kyrgyzskému zemědělství, které zaměstnává přibližně čtvrtinu pracovní síly v zemi.

Rodina již patentovala plemeno horských merino ovcí a požádala o oficiální uznání svých jaků ministerstvem zemědělství jako součásti kyrgyzského národního dědictví. Cílem je, jak uvedl Baatyrbek, „zaregistrovat toto kyrgyzské plemeno a poté ho exportovat“.

Jaci mají v této tradičně kočovné zemi hluboký kulturní a symbolický význam, ale jejich počet po rozpadu SSSR prudce poklesl.

Díky vládní podpoře se od konce 90. let podařilo počet jaků zdvojnásobit na více než 60 tisíc.

V posledních měsících se jich zhruba 20 stalo kořistí vlků. Vyzbrojen loveckou puškou a oděný do zcela bílých montérek, tlusté čepice a kukly, nasedá Amantur každé ráno na koně, aby vyrazil na dvouhodinovou hlídku.

„Vlci nás trápí. Bojujeme s nimi, bráníme se a někdy je zastřelíme,“ řekl.

Biškek propaguje chov jaků jako udržitelnou alternativu v této vnitrozemské zemědělské zemi, která je silně vystavena nepříznivým dopadům měnícího se klimatu. „Chov jaků je slibným odvětvím, zejména s ohledem na změnu klimatu a zhoršování pastvin,“ sdělilo ministerstvo zemědělství agentuře AFP.

Akmatovovi si cení bio mléka a masa a říkají, že jačí bílá vlna je pevná a snadno se barví.

„Aby se ovšem počet jaků zvýšil, musí stát přidělit pastviny, a to je největší problém,“ dodal.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) varovala, že stav pastvin v Kyrgyzstánu „je horší než na počátku století kvůli neudržitelným způsobům hospodaření, které se ještě zhoršily v důsledku klimatických změn“.