Velikonoce se slaví po celém světě různě. Na Filipínách je velkou součástí zmrtvýchvstání Krista utrpení. Výjimkou není ani dobrovolné ukřižování, i když jen na několik minut.

Časté je, že se kajícníci sami bičují.

Při bičování si kajícníci nechají často naříznout záda, aby víc krvácela.

V Brazílii, hlavně v oblasti Goías, je známé procesí Fogareu. Připomíná se v něm zajetí Krista po Jidášově zradě.

Tradice byla do Brazílie přivezena španělským knězem Perestelo de Vasconcelos v roce 1745.

Průvody ve vysokých kapucích se dodnes provádí i ve Španělsku. Kapuce nemají nic společného s extremismem, mají je kajícníci, kterým se říká nazarenos.

Barva kostýmů se liší podle měst či regionů.

La Dansa de la Mort - tanec smrti - ve Španělsku. Tančí ho kostlivci s římskými vojáky, předvádějí ukřižování a zmrtvýchvstání Krista.

V procesích na Maltě se objevují i římští legionáři.

V Janově evangeliu to totiž byli římští vojáci, kdo Krista zatkli.

I na Maltě se hrají Pašije - hry o Kristově utrpení. Ukřižování se ale obejde bez krve.

Barevné procesí ve venezuelském Caracasu. Za sochou Krista i 13 let po smrti visí další místní symbol - Hucho Chávez.

Vajíčka jsou sice nejzdobenější ve střední Evropě, ale při oslavě Velikonoc různě po světě symbolem života a obnovy.

V Polsku mají místo pomlázek pletené palmy jako symbol ochrany. Na velikonoční pondělí Poláci polévají dívky vodou.

Hlava římskokatolické církve - papež Lev XIV se chystá na své první velikonoční poselství Urbi et Orbi.