Anastasia Siourtou prochází svou opuštěnou farmou na okraji města Karditsa v regionu Thesálie ve středním Řecku. Nad místem, kde se chovalo 650 ovcí, visí tísnivé ticho, popisují reportéři britské BBC. 12. listopadu loňského roku veterináři utratili veškerý dobytek kvůli případu ovčích a kozích neštovic. Tento osud potkal mnoho dalších farem.

Ztráta zvířat znamená finanční krach. Ovčí mléko, které se prodává na výrobu sýra feta, se v Řecku často označuje jako „bílé zlato“. Více než o finanční ráně však paní Siourtou hovoří o emocionální zátěži. „Byla jsem tady v den, kdy byly ovce utraceny. Je to velmi kruté, měla jsem pocit, že jsem je nedokázala ochránit.“ (Jehňata na farmě v Lagkadasu nedaleko Soluně, 19. února.)

Zjištění jediného případu na farmě znamená, že z preventivních důvodů musí být celé stádo utraceno. Do března bylo vybito přibližně 480 tisíc ovcí a koz, což představuje přes pět procent původního celkového počtu, píše agentura AFP.

Ovčí a kozí neštovice jsou virového původu. První případy byly zaznamenány na severu Řecka v srpnu 2024, od té doby se nemoc rozšířila do dalších regionů. Řecké úřady napočítaly bezmála dva tisíce případů nemoci. (Továrna na sýr v Soluni, 19. února.)

Přibližně 80 % řeckého ovčího a kozího mléka se používá na výrobu sýra feta, který má v rámci Evropské unie chráněné označení původu.

V roce 2024 Řecko vyvezlo sýr feta v hodnotě 785 milionů eur, jak ukazují údaje Řecké asociace vývozců. O rok později ale produkce poklesla a stejný vývoj očekává svaz producentů i v roce letošním. (Sýr v továrně v Soluni, 19. února.)

Malé mlékárny uvádějí, že již mají problémy se získáváním ovčího mléka, což by v budoucnu mohlo znamenat, že fety nebude na trhu dost.

„Omezené množství dostupného mléka zvyšuje výrobní náklady a ztěžuje udržení současného objemu fety na trhu,“ řekl BBC profesor Dimitris Gougoulis z Fakulty veterinárního lékařství na Univerzitě v Thesálii. (Pastýř kráčí se svým stádem ovcí v Lagkadasu nedaleko Soluně, 19. února.)

Postižení farmáři dostávají kompenzace ve výši 132 až 220 eur za vybitou ovci v závislosti na jejich věku. Farmáři na to reagují tím, že tyto platby zdaleka nestačí na pokrytí ztrát.

Řecká vláda čelí kritice za svou pomalou reakci na vypuknutí nákazy. Národní vědecký výbor pro řízení a kontrolu ovčích a kozích neštovic byl zřízen teprve koncem loňského října, tedy celých 14 měsíců po zjištění prvního případu.

V oblastech, kde byly zaznamenány první případy nákazy, nebyly zřízeny žádné karanténní zóny. Zároveň policie zatkla zemědělce za nelegální přepravu zvířat v nákladních vozech do oblastí považovaných za nákazy prosté. Někteří farmáři preventivně svůj skot už několik měsíců vůbec nevypouštějí ven. „Krmíme je, napájíme a vůbec nechodí ven na pastviny. Náklady jsou skoro dvojnásobné. Ale žijeme v neustálém strachu, že se nemoc může dostat i k nám,“ řekl agentuře AFP farmář Giorgos Xenitidis. (Sýr feta v plastových kbelících během výroby v sýrárně, 19. února v Soluni.)

Hromadnému očkování se vláda snaží vyhnout, protože by to mohlo vést k zařazení Řecka mezi země, kde je tato nemoc endemická. To by s sebou přineslo omezení vývozu ovčího a kozího mléka – a zejména sýru feta. Řecké úřady také zdůrazňují, že v současné době neexistuje certifikovaná vakcína proti ovčím neštovicím. Přesto podle agentury AFP někteří farmáři k vakcinaci přistupují, očkovací látky se dovážejí nelegálně z Bulharska a Turecka.