Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve středu 1. dubna v 18:35 místního času a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu.

Orion dále pokračoval k Měsíci. Jednalo se o první lidskou výpravu k přirozené družici Země od roku 1972, kdy skončila série amerických misí Apollo. (Pohled na Zemi, který pořídil astronaut NASA a velitel mise Artemis II Reid Wiseman po dokončení manévru pro vstup na oběžnou dráhu kolem Měsíce, 2. dubna.)

Členy lunární mise byly poprvé v historii žena (Christina Kochová), Afroameričan (Victor Glover) a občan jiné země než USA (Kanaďan Jeremy Hansen). Velitel mise Artemis II Reid Wiseman pak byl ve věku 50 let nejstarším astronautem letícím k Měsíci. (Christina Kochová uvnitř zatemněné kosmické lodi Orion během třetího dne mise Artemis II.)

Mnoho technologií testovaných na palubě Orionu bylo ve vesmíru použito vůbec poprvé. Šlo například o optický komunikační systém Orion Artemis II, který využívá laserové paprsky k odesílání a přijímání zpráv ze Země. (Jeremy Hansen se holí během pátého dne letu.)

Artemis II byla také první měsíční misí vybavenou plně funkční toaletou, protože předchozí mise Apollo měly pouze trubice a sběrné sáčky. Ty zanechali na měsíčním povrchu, aby snížili hmotnost lodě i riziko kontaminace při návratu na Zemi.

Jen pár hodin po startu ovšem posádka nahlásila poruchu toalety. Role vesmírné instalatérky se chopila elektroinženýrka Kochová. Rozebrala části toalety a podle pokynů z Houstonu provedla řadu kroků, zatímco kontroloři na Zemi monitorovali systémy toalety a na dálku ji vypnuli a zapnuli. Oprava se podařila. (Řídící místnost Mission Control, 1. dubna 2026.)

Posádka poslala k Zemi několik dechberoucích snímků. (Victor Glover a Christina Kochová fotí během průletu kolem Měsíce, 7. dubna. )

Jako třeba zatmění Slunce z odvrácené strany Měsíce. Je to poprvé, co lidské oči spatřily celé toto místo, uvedla NASA. Tento snímek pořídili astronauti 6. dubna, kdy zároveň doletěli nejdál od Země, kam se kdy jakýkoli člověk dostal. Podle propočtů byli od Země vzdáleni na 406 771 kilometrů.

„Běhal mi z toho mráz po zádech a potily se mi ruce,“ popsal Wiseman zážitky z průletu kolem Měsíce či pohledu na rodnou planetu mizející za jeho odvrácenou stranou. (Victor Glover během přeletu kolem Měsíce, 6. dubna.)

„Poprvé jsme mohli spatřit odvrácenou stranu Měsíce a bylo to prostě velkolepé,“ uvedla podle agentury AFP Christina Kochová v televizním rozhovoru.(Pohled na Měsíc, jenž je osvětlen zezadu Sluncem, 7. dubna 2026.)

Hansen podotkl, že Země působila jako „křehká planeta, téměř ztracená v prázdnotě a nezměrnosti vesmíru“, napsala AFP. (Pohled z hlubokého vesmíru, Měsíc a Země se objevují vedle sebe na snímku.)

Dalším stěžejním snímek je západ Země, který připomíná kultovní fotografii „východu Země“, jenž pořídil Bill Anders o 58 let dříve, když Měsíc oblétala mise Apollo 8.

Země částečně skrytá za Měsícem. Posádka mise Artemis II snímek pořídila v úterý v 0:41 SELČ.

Mléčná dráha vyfotografovaná posádkou mise NASA Artemis II z vnitřku kosmické lodi Orion. (7. dubna 2026)

Šéf mise NASA Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll, které dojalo celou posádku. (Slunce, které se nacházelo nízko nad obzorem, vrhá na povrch Měsíce dramatické stíny.)

Během desetidenní cesty čekala posádku pestrá strava složená z předem připravených pokrmů upravených tak, aby nepodléhaly zkáze. Na lodi totiž nebyla lednice. (Posádka lodi Orion.)

K jídlu astronauti dostali také pět různých pálivých omáček, které měly zvýraznit chuť pokrmů, protože během krátkých kosmických letů dochází k otupení chuťových pohárků. To souvisí s přesunem tělních tekutin směrem k hlavě ve stavu beztíže, což vyvolává pocit silného nachlazení a snižuje schopnost vnímat vůně a chutě, poznamenala CNN. (Měsíc a Země v jednom záběru, 7. dubna.)

K Měsíci dosud mířilo 24 astronautů, z nichž se 12 prošlo po lunárním povrchu. (Christina Kochová, Jeremy Hansen, velitel Reid Wiseman a pilot Victor Glover se objímají na cestě domů po průletu kolem odvrácené strany Měsíce, 7. dubna 2026.)

Čtyřčlenná posádka vstoupila do atmosféry Země rychlostí přibližně 33násobku rychlosti zvuku. Kosmická loď Orion, pojmenovaná Integrity, při návratu automaticky řízeném palubním systémem čelila extrémním podmínkám při průletu atmosférou. (Pohled na Měsíc, který pořídil člen posádky skrz okno kosmické lodi pátý den mise, 6. dubna 2026.)

Kapsle se při návratu ocitla v obklopení žhavého plazmatu, které způsobilo několikaminutový výpadek rádiového spojení. Kritickým prvkem byl tepelný štít, který musel odolat teplotám až kolem 2760 stupňů Celsia.

Po opětovném navázání spojení se otevřely padáky, které zpomalily sestup kapsle na přibližně 25 km/h před jejím měkkým přistáním do oceánu. Celková délka mise činila devět dní, jednu hodinu, 32 minut a 15 sekund.

Záchranné týmy NASA a amerického námořnictva okamžitě zahájily zajištění plovoucí kapsle, aby dostaly čtveřici astronautů ven z lodi. Po zhruba hodině a půl záchranné týmy dostaly celou posádku z modulu.

Jeden po druhém pak byli astronauti přepraveni vrtulníky na americkou válečnou loď USS John P. Murtha, kde je čekají lékařské prohlídky. Každému by měl být vyšetřen puls, krevní tlak, mozkové a nervové reakce a rovnovážný systém, uvedl server BBC. Podle NASA by posádka měla strávit noc na palubě lodi a dnes bude převezena do Houstonu, kde se setká se svými rodinami.

Samotný návrat trval přibližně 13 minut a patří k testům programu Artemis II, jehož cílem je v budoucnu umožnit přistání astronautů na Měsíci, plánovaná od roku 2028.