Oceněným v kategorii Samostatná fotografie se stala Edwina Picklesová (The Sydney Morning Herald), která zachytila následky teroristického útoku na pláži Bondi Beach, kde během oslavy chanuky dva muži motivovaní ideologií ISIS zavraždili 15 lidí. Premiér Anthony Albanese označil masovou střelbu za antisemitský útok a nejkrvavější teroristický incident v historii Austrálie. (Policista se sklání nad těly Borise a Sofie Gurmanových, kteří se snažili jednoho ze střelců odzbrojit. Sydney, 14. prosince 2025.)

Rob G. Green (National Geographic Society,Henry Luce Foundation) fotopastí zachytil pandu velkou v Národní přírodní rezervaci Wanglang v čínské provincii S'-čchuan. Podle nejnovějších odhadů žije ve volné přírodě méně než 2000 pand a na území rezervace Wanglang (jedné z nejstarších v Číně) se na 323 km² vyskytuje pouze několik desítek jedinců. (11. listopadu 2025)

Tyrone Siu (Reuters) byl oceněn za snímek hořícího bytového komplexu Wang Fuk Court v Tai Po v Hongkongu. Obrovský požár si vyžádal 168 životů a stal se tak nejtragičtějším požárem v Hongkongu od roku 1948. Vyšetřování ukázalo, že bambusové lešení, stavební sítě a hořlavé polystyrenové desky na oknech působily jako urychlovače hoření a uvěznily obyvatele uvnitř. (Wong Jen jen o chvíli dříve telefonoval se svou ženou, která uvízla v budově, a vyměnili si slova, která se stala jejich posledními. 26. listopadu 2025.)

Oceněným v kategorii Příběh se stal Aaron Favila (Associated Press) za snímky svatby během povodně. (Jamaica Aguilarová se připravuje na vstup do zaplaveného kostela Barasoain, kde se bude konat její svatba. Kostel se nachází v oblasti, kde je téměř 75 % obyvatelstva vystaveno riziku povodní. Malolos, provincie Bulacan, Filipíny, 22. července 2025.)

Když na Filipíny udeřil tajfun Wipha, stáli Jade Rick Verdillo a Jamaica Aguilar před těžkým rozhodnutím: zda svatbu zrušit, nebo ne. (Hosté pozorně sledují dění v kostele. Intenzita tropických cyklónů a s nimi spojených srážek, které zasáhly Filipíny, se od roku 2012 výrazně zvýšila. 22. července 2025.)

Pár se rozhodl pokračovat i přes vysokou hladinu vody ve svatostánku. (Svědci a hosté v barong tagalog, filipínském národním oděvu, stojí v povodňové vodě. Místní aktivisté stále častěji spojují povodně se systémovými selháními v infrastruktuře a hospodařením se zdroji. 22. července 2025.)

Provincie Bulacan, který leží v deltě, je náchylná k častějším a extrémnějším povodním způsobeným stárnoucími odvodňovacími systémy, bagrováním, nadměrným čerpáním podzemní vody a klimatickými změnami. (Novomanželský polibek za jásotu hostů. Pár je spolu již deset let. Podle Verdilla „je to jen jedna z překážek, které jsme překonali“. 22. července 2025.)

Jes Aznar (The New York Times) uspěl se sérií snímků z Myanmaru. 21. listopadu 2025 obsadila Karenská národní osvobozenecká armáda Shunda Park, obrovský komplex sloužící k provozování internetových podvodů v myanmarském státě Karen. (Narychlo opuštěné kanceláře po vlně bojů mezi myanmarskou armádou a opozičními milicemi v okolí. Min Let Pan, Myanmar, 5. prosince 2025.)

S eskalací občanské války v zemi se pohraniční oblasti staly centry lukrativního průmyslu internetových podvodů. (Fotografie a rekvizity používané k vytváření falešných online identit a navazování vztahů s oběťmi. 5. prosince 2025.)

Statisíce lidí z celého světa byly přivezeny do jihovýchodní Asie a nuceny k práci pro tyto nelegální podniky. Když povstalecké síly vyhnaly s juntou spojené milice, které park střežily, v zemi uvízly tisíce pracovníků z 30 zemí. (Pracovníci v provizorním úkrytu poblíž řeky Moei. Mnohým z nich šéfové podvodného centra zabavili doklady, proto nemohli překročit hranici do Thajska. 5. prosince 2025.)

Voják Karenské národní osvobozenecké armády hlídkuje v areálu Shunda Park. Přibližně 900 čínských zaměstnanců zde po razii zůstalo několik týdnů zabarikádováno, protože se obávali, že repatriace by mohla vést k okamžitému zatčení čínskými úřady. (5. prosince 2025)

Dalším oceněným v kategorii Příběhy je Matthew Abbott (The New York Times). (Ostrov Fanalei byl stoupající hladinou moře zredukován na úzký pruh písku a korálů. Obyvatelé věří, že osada, která kdysi byla domovem desítek rodin, se v blízké budoucnosti stane neobyvatelnou. Jižní Malaita, Šalamounovy ostrovy, 6. února 2025.)

Fanalei, nízko položený ostrov v souostroví Šalamounových ostrovů, se nachází na křižovatce mezi spornou tradicí a měnící se ekonomikou. Po celé generace poskytoval lov delfínů obživu a příjem, přičemž delfíní zuby sloužily jako rituální měna pro výkupné za nevěstu a jiné formy místního obchodu. (Mladý muž táhne delfína ke břehu. Zatímco Fanalei se v této sezoně potýkal s obtížemi, větší sesterská komunita Walande úspěšně vylovila úlovek, o který se podělila s celým zálivem Surodo. Ostrov Maramasike, 11. února 2025.)

Dnes, kdy stoupající hladina moře vytlačuje komunitu a ohrožuje její budoucnost, představuje pěstování mořských řas ekonomickou alternativu k sezonnímu lovu. (Eddie Sua je již dva roky upoután na lůžko v chatrči, kterou při přílivu zaplavuje voda. Upozorňuje, že bez potravy a příjmů z prodeje delfíních zubů by komunita hladověla. Vesnice Fanalei, ostrov Fanalei, 16. února 2025.)

S pěstováním mořských řas ubývá lidí, na nichž lov delfínů závisí. Tento příběh zachycuje komunitu, kterou přetvořily tlaky na životní prostředí a měnící se tradice. (Dav lidí ve Fouele diskutuje s poslancem Rickem Houenipwelou o pěstování mořských řas. Nový zdroj příjmů nabízí cestu ven od tradičního lovu delfínů a spolehlivější způsob obživy. Vesnice Fouele, ostrov Maramasike, 12. února 2025.)

V kategorii Dlouhodobý projekt byl oceněn Wu Fang za dokument mapující mateřství v šedesátce. (Šedesátiletá Šeng Chaj-lin se v nemocnici v Che-fej připravuje na porod v sedmém měsíci těhotenství. Aby přivedla na svět své dvojčata, čelila bolestem, krvácení a dalším fyzickým útrapám. Che-fej, provincie An-chuej, Čína, 25. května 2010.)

Po smrti svého jediného dítěte se důchodkyně a bývalá lékařka rozhodla podstoupit umělé oplodnění. Porodila dívky Č'-č' a Chuej-chuej. (Po návratu ze služební cesty vítá Šeng Chaj-lin svou dceru Chuej-chuej. Aby uživila svou mladou rodinu, vrátila se tato lékařka do práce a cestuje po Číně, kde přednáší o zdraví. 5. března 2012.)

Příběh sleduje rodinu po dobu 15 let a nabízí portrét, který je zároveň neobyčejný i všední, ale vždy naplněný trvalou láskou. (Č'-č' se svým otcem Wu Ťing-čouem ve školce. Rozhodnutí páru mít děti v 60 letech vyvolalo na internetu debatu o etice a odpovědnosti rodičovství v pokročilém věku. 7. září 2013.)

Šeng Chaj-lin patří mezi mnoho rodičů, kteří přišli o potomka narozeného v době čínské politiky jednoho dítěte. (Šeng Chaj-lin češe dcery před odchodem do školy. Jak dívky rostly, matka čelila stále většímu náporu, jak zvládat jejich každodenní potřeby a zároveň se vyrovnávat s vlastními ubývajícími fyzickými silami. 21. května 2018.)

Dívky na tanečním tréninku. Náklady na jejich vzdělání a mimoškolní aktivity představovaly pro stárnoucí rodinu značnou finanční zátěž. (23. května 2021)

Č'-č' a Chuej-chuej nesou portrét otce během pohřebního průvodu. Wu Ťing-čou zemřel koncem roku 2022 a zanechal 72letou Šeng Chaj-lin, aby sama vychovávala jejich dospívající dcery. (8. prosince 2022)

Č'-č' a Chuej-chuej slaví 15. narozeniny. (12. června 2025)

Šeng Chaj-lin předává dcerám květiny po absolvování přijímacích zkoušek na střední školu. I ve svých 75 letech žena nadále dokumentuje svůj život online, aby zajistila budoucnost rodiny. (16. června 2025)