„Vítejte,“ říká Marcus Mucha v domě, kde jeho rodina žije od 50. let 20. století.Alfons Mucha (1860-1939) na portrétuMuchova pozůstalost v domě na Hradčanském náměstí. Zabírá dvě patra a několik pokojů.Obraz s pohledem do pařížského ateliéru Alfonse Muchy. Některé předměty z něj najdete i v domě na Hradčanském náměstí. Patří k nim i vycpaný medvěd. „Toho jsem se jako dítě bál,“ přiznává Marcus Mucha.Na snímku Muchova paleta na barvy. „Rádi vyprávíme, že právě s ní maloval Slovanskou epopej,“ říká Marcus Mucha.„Tohle je Mozartův laptop,“ ukazuje Marcus Mucha miniaturní hudební nástroj, na němž W. A. Mozart komponoval při četných cestách své skladby. Později z něj herečka Sarah Bernhardtová udělala skříňku na líčidla. Následně ji Alfonsi Muchovi věnovala.Na snímku „cestovní“ klaviatura po W. A. Mozartovi. Funkční není.Pohled na postel, kde měl být zavražděn Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Muchovi ji získali od věčně zadlužené operní divy Emy Destinnové (1878-1930). Postel se stále využívá ke spaní.„Prababička Marie byla dobrou duší rodiny, velmi praktickou ženou. S pradědou měli krásný vztah,“ říká Marcus Mucha.Pohled jedním patrem. Hradčanské náměstí, PrahaPaul Gauguin (1848-1903), jeden z přátel, spolužáků Alfonse Muchy. A zrak vás nešálí. Skutečně nemá kalhoty. Ten pařížský večírek byl tehdy asi velmi divoký.Předmětů jsou tisíce. „Když pradědeček cestoval, vše se balilo, aby se pak v novém domově cítil dobře,“ vypráví Marcus Mucha s tím, že věci s rodinou cestovaly mimo jiné do Spojených států.Nechybějí ani dudy.„Tenhle obraz mám hodně rád. Je na něm souboj svatého Jiřího s drakem. Řekla byste, že je to Mucha?“ ptá se mě Marcus Mucha.Další netradiční obraz Alfonse Muchy (vlevo). Latife Hanım, Latife Uşaklıgil (1898-1975). První žena Mustafa Kemala Atatürka. „Byla velkou feministkou. Turci o našem obrazu dobře vědí,“ vypráví Marcus Mucha.Alfons Mucha a jeho podoba VŘSR. „Nejdříve bolševikům věřil. Všimněte si, že ženu vlk nějak neohrožuje. Obraz ukazuje spíše na hlad, který byl v carském Rusku. Později pradědeček namaloval stejný obraz. Těch vlků tam udělal několik… Strašlivých. Z nadšení, že věci směřují k lepšímu, vystřízlivěl,“ říká Marcus Mucha.Kdo se mohl chlubit tak slavnými sousedy? Havlovi i Muchovi.Vzkaz od souseda, Václava Havla. Zanechal ho za oknem domu na Hradčanském náměstí, když Muchovy nezastihl doma.Nábytek, který sloužil rodině Alfonse Muchy a slouží mu dodnes.Také vám doma visí replika? Muchovy obrazy jsou populární více než století.Legendární obrazy a knihy najdete v jednom z domů na Hradčanském náměstí.Muchovi žijí v těchto prostorách od dob, kdy jim komunisté zabrali vilu v Bubenči. Do starobylého prostoru přesunuli sbírky Alfonse Muchy.Alfons Mucha se rád obklopoval věcmi, které miloval. Cestovaly s ním také po světě. Chodbou domu na Hradčanském náměstí, kde Muchovi žijí od 50. let, chodíval i Jan Nepomucký (1345-1393). Muchovi jsou v budově v nájmu.„Praděda byl velký sběratel. V oblibě měl i předměty z Asie,“ říká Marcus Mucha.Alfons Mucha miloval Orient. Na snímku soška hrdiny bojujícího s démonySarah Bernhardtová, rozená Henriette-Marie-Sarah Bernardtová, byla první, kdo dal Alfonsi Muchovi v Paříži šanci. Plakát k jejímu představení ho proslavil a ti dva spolupracovali řadu let jako přátelé.John Mucha na archivní fotografii s obrazem svého dědy Alfonse. Otec Marcuse.Klavír a postel patřívaly mamince Johna Muchy, Geraldině. Hudební skladatelka se do jeho táty zamilovala na ulici v Leamington Spa. Na snímku z roku 2018.Slovanská epopej. Předmět sporu. „Blížíme se k dohodě,“ tvrdí Marcus Mucha. Doufá, že soubor bude k vidění v centru Prahy již v roce 2028. V nových prostorách. Jeden z obrazů cyklu Slovanská epopej ve Veletržním paláciSlovanská epopej ve Veletržním paláciNávrhy padesátikoruny od Alfonse MuchyAlfons Mucha byl i autorem první československé známky.První československé známky podle Alfonse Muchy
NaN/35