

„Vítejte,“ říká Marcus Mucha v domě, kde jeho rodina žije od 50. let 20. století.


Alfons Mucha (1860-1939) na portrétu


Muchova pozůstalost v domě na Hradčanském náměstí. Zabírá dvě patra a několik pokojů.


Obraz s pohledem do pařížského ateliéru Alfonse Muchy. Některé předměty z něj najdete i v domě na Hradčanském náměstí. Patří k nim i vycpaný medvěd. „Toho jsem se jako dítě bál,“ přiznává Marcus Mucha.


Na snímku Muchova paleta na barvy. „Rádi vyprávíme, že právě s ní maloval Slovanskou epopej,“ říká Marcus Mucha.


„Tohle je Mozartův laptop,“ ukazuje Marcus Mucha miniaturní hudební nástroj, na němž W. A. Mozart komponoval při četných cestách své skladby. Později z něj herečka Sarah Bernhardtová udělala skříňku na líčidla. Následně ji Alfonsi Muchovi věnovala.


Na snímku „cestovní“ klaviatura po W. A. Mozartovi. Funkční není.


Pohled na postel, kde měl být zavražděn Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Muchovi ji získali od věčně zadlužené operní divy Emy Destinnové (1878-1930). Postel se stále využívá ke spaní.


„Prababička Marie byla dobrou duší rodiny, velmi praktickou ženou. S pradědou měli krásný vztah,“ říká Marcus Mucha.


Pohled jedním patrem. Hradčanské náměstí, Praha


Paul Gauguin (1848-1903), jeden z přátel, spolužáků Alfonse Muchy. A zrak vás nešálí. Skutečně nemá kalhoty. Ten pařížský večírek byl tehdy asi velmi divoký.


Předmětů jsou tisíce. „Když pradědeček cestoval, vše se balilo, aby se pak v novém domově cítil dobře,“ vypráví Marcus Mucha s tím, že věci s rodinou cestovaly mimo jiné do Spojených států.


„Tenhle obraz mám hodně rád. Je na něm souboj svatého Jiřího s drakem. Řekla byste, že je to Mucha?“ ptá se mě Marcus Mucha.


Další netradiční obraz Alfonse Muchy (vlevo). Latife Hanım, Latife Uşaklıgil (1898-1975). První žena Mustafa Kemala Atatürka. „Byla velkou feministkou. Turci o našem obrazu dobře vědí,“ vypráví Marcus Mucha.


Alfons Mucha a jeho podoba VŘSR. „Nejdříve bolševikům věřil. Všimněte si, že ženu vlk nějak neohrožuje. Obraz ukazuje spíše na hlad, který byl v carském Rusku. Později pradědeček namaloval stejný obraz. Těch vlků tam udělal několik… Strašlivých. Z nadšení, že věci směřují k lepšímu, vystřízlivěl,“ říká Marcus Mucha.


Kdo se mohl chlubit tak slavnými sousedy? Havlovi i Muchovi.


Vzkaz od souseda, Václava Havla. Zanechal ho za oknem domu na Hradčanském náměstí, když Muchovy nezastihl doma.


Nábytek, který sloužil rodině Alfonse Muchy a slouží mu dodnes.


Také vám doma visí replika? Muchovy obrazy jsou populární více než století.


Legendární obrazy a knihy najdete v jednom z domů na Hradčanském náměstí.


Muchovi žijí v těchto prostorách od dob, kdy jim komunisté zabrali vilu v Bubenči. Do starobylého prostoru přesunuli sbírky Alfonse Muchy.


Alfons Mucha se rád obklopoval věcmi, které miloval. Cestovaly s ním také po světě.


Chodbou domu na Hradčanském náměstí, kde Muchovi žijí od 50. let, chodíval i Jan Nepomucký (1345-1393). Muchovi jsou v budově v nájmu.


„Praděda byl velký sběratel. V oblibě měl i předměty z Asie,“ říká Marcus Mucha.


Alfons Mucha miloval Orient. Na snímku soška hrdiny bojujícího s démony


Sarah Bernhardtová, rozená Henriette-Marie-Sarah Bernardtová, byla první, kdo dal Alfonsi Muchovi v Paříži šanci. Plakát k jejímu představení ho proslavil a ti dva spolupracovali řadu let jako přátelé.


John Mucha na archivní fotografii s obrazem svého dědy Alfonse. Otec Marcuse.


Klavír a postel patřívaly mamince Johna Muchy, Geraldině. Hudební skladatelka se do jeho táty zamilovala na ulici v Leamington Spa. Na snímku z roku 2018.


Slovanská epopej. Předmět sporu. „Blížíme se k dohodě,“ tvrdí Marcus Mucha. Doufá, že soubor bude k vidění v centru Prahy již v roce 2028. V nových prostorách.


Jeden z obrazů cyklu Slovanská epopej ve Veletržním paláci


Slovanská epopej ve Veletržním paláci


Návrhy padesátikoruny od Alfonse Muchy


Alfons Mucha byl i autorem první československé známky.


První československé známky podle Alfonse Muchy
8/35

