„V posledních letech dochází v Evropě i v České republice k nárůstu počtu některých infekčních onemocnění, která byla dříve vzácná nebo téměř vymizela. Jedná se například o spalničky, záškrt nebo černý kašel,“ uvedla tento týden na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví hlavní hygienička Barbora Macková. (Chlapec se spalničkami v posteli, 1941.)

Spalničky jsou vysoce nakažlivé onemocnění přenášené vzduchem, které způsobuje horečku, respirační potíže a charakteristickou vyrážku a může mít někdy závažné nebo smrtelné komplikace, zejména u malých dětí. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje spalničky za jedno z nejnakažlivějších onemocnění a odhaduje, že každoročně na ně zemře 95 tisíc lidí, především neočkované děti mladší pěti let. (Spalničky, 1974.)

Bangladéš aktuálně zažívá nejhorší epidemii spalniček, jakou jižní Asie zažila za poslední dekádu. Celkový počet nakažených podle oficiálních údajů překročil v Bangladéši 28 tisíc. Zemřelých dětí je 194. Za poslední týden na tuto nemoc každý den umírá tři až pět dětí. Vláda 15. března zahájila nouzový očkovací program ve snaze epidemii zastavit, cílem je naočkovat 18 milionů dětí. (Nemocnice pro infekční choroby v Dháce v Bangladéši, vyfoceno 6. dubna 2026.)

U spalniček nastal nárůst v Česku v letech 2016 až 2019, kdy bylo až 590 případů ročně. Šíření pak zastavila opatření související s epidemií covidu, předloni bylo případů 35 a loni 40. V Evropě bylo loni případů nakažených téměř 7700, včetně několika úmrtí, USA čelí největší epidemii od začátku století. (Dítě se spalničkami v Dháce, 6. dubna 2026.)

Kromě spalniček se také pravidelně vrací epidemie příušnic. Pacientů s příušnicemi bylo v roce 2016 v Česku přes 5 tisíc, předloni 659. (Děti nemocné s příušnicemi v New Yorku, 1948.)

Předloňských více než 37 tisíc případů černého kašle bylo nejvíc od zahájení očkování v tehdejším Československu v roce 1958. Loni už bylo případů desetkrát méně a letos za první čtvrtletí 354. Černý kašel (pertuse) je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest způsobené bakterií Bordetella pertussis. Přenáší se kapénkami a projevuje se záchvaty dávivého kašle, které mohou být nebezpečné zejména pro kojence. (Dobový text, 1949: Československé aerolinie zařadily do svého programu zdravotní lety pro děti ohrožené černým kašlem. Tyto lety se provádějí 2× týdně. Před startem prohlédne děti lékař a zaznamená dosavadní průběh nemoci. Je veden také podrobný popis každého letu, aby se zjistilo, ve kterém stadiu nemoci a za jakých povětrnostních podmínek je toto léčení nejpříznivější. Po týdnu dávají rodiče lékaři zprávu o účinnosti letu na nemoc dítěte. Let trvá hodinu ve výšce 3.000 m. Tato náhlá změna tlakové výšky působí ve většině případů blahodárně na průběh nemoci. Let snášejí děti převážně dobře a ve většině případů prospí malí pacienti celý let pod vlivem změny tlaku vzduchu. Děti mohou absolvovat let samy, nebo v doprovodu rodičů. Celkem vzato je docíleno určitých výsledků s touto léčebnou metodou a lékaři pozorně zjišťují, jaké povětrnostní podmínky nejlépe vyhovují pro úspěšné vyléčení černého kašle. Na sn. rodiče s dětmi v letadle -ještě před startem.)

Vir dětské obrny byl naposledy v Česku evidován v roce 1960, virové onemocnění je způsobené poliovirem, který napadá nervový systém. V některých případech může dojít k trvalému ochrnutí, nebo i úmrtí. (Dítě trpící dětskou obrnou se učí chodit s pomocí speciální opory v londýnské nemocnici Queen Mary's Hospital, 1947.)

Přenašečem je člověk, polioviry jsou šířeny jídlem nebo vodou. Díky celosvětovým očkovacím programům byla nemoc ve většině zemí vymýcena, stále však přetrvává riziko jejího návratu v oblastech s nízkou proočkovaností. (V respiračním centru Ranchos Los Amigos stojí v řadě „železné plicní přístroje“ poté, co byly z Los Angeles County Hospital převezeny ve speciálně upravených sanitkách. Na přemístění každého pacienta s dětskou obrnou se podílelo 35 osob. Fotografie z přibližně roku 1950.)

Lékař sundává speciální sádry, aby mohl vyšetřit oslabené nohy pacienta s dětskou obrnou. V některých případech jsou sádry nezbytné k prevenci deformit. Byly navrženy tak, aby se daly snadno sundat, a umožnily tak aplikaci teplých obkladů, cvičení a vyšetření.

Fred Snite postižený dětskou obrnou, sedí ve svém železném plicním přístroji a rozhlíží se po autobusu, který byl speciálně upraven tak, aby mohl při cestách sledovat okolí z oken, 1949.

Dalším z nebezpečných epidemických nemocí jsou pravé neštovice. (Nakažené dítě pravými neštovicemi v Kongu, 1962.)

Jedná se o vysoce nakažlivé virové onemocnění způsobené virem variola. Projevuje se horečkou a typickou hnisavou vyrážkou, která zanechává jizvy a často vedla k úmrtí. (Pacient s neštovicemi, epidemie v Kosovu, Jugoslávie, březen a duben 1972.)

Díky globální očkovací kampani byly v roce 1980 oficiálně vymýceny. Přesto zůstávají symbolem toho, jak nebezpečné epidemie mohou být bez účinné prevence. (Dítě s neštovicemi, 12. února 1946 v uprchlickém táboře v Číně.)

Na snímku se na výzvu tehdejšího starosty vydaly tisíce Newyorčanů do městských nemocnic a zdravotních středisek, aby se nechaly očkovat proti neštovicím. (Vyfoceno před nemocnicí Morrisania v Bronxu 1947.)

Záškrt se v Česku nevyskytoval od 90. let minulého století, znovu se objevil v roce 2022. Infekce se šíří kapénkami, svým toxinem způsobuje těžkou angínu. (Záškrt, 2004.)

Kožní léze způsobená záškrtem na noze. Bakterie Corynebacterium diphtheriae může postihnout nejen dýchací ústrojí, ale i kůži, kde se projevuje jako otevřená rána. (Záškrt, 1990.)

Zarděnky nebo tetanus se v posledních deseti letech v Česku prakticky nevyskytují. (Na snímku dítě nakažené zarděnkami, Velká Británie, 2024.)

Za návratem nemocí vidí odborníci kombinaci více faktorů. „Hlavními příčinami jsou menší podíl očkovaných, odkládání očkování či šíření nepřesných informací,“ uvedla hlavní hygienička. „Je proto zásadní podporovat proočkovanost, protože její pokles pod zhruba 95 procent v rámci populace dává novou šanci infekcím a třeba i vzniku epidemií,“ dodala. (Tlaková komora, která se používala k záchraně lidských životů nemocných na tetanus. Kyslík pod tlakem byl přiváděn tracheální trubicí do krku, vyfoceno 1962 v Chicagu.)