Do rukou pirátů z bangladéšského lesa Sundarbans nedávno padl také sedmačtyřicetiletý Mandal, kterého drželi skoro měsíc společně s dalšími lovci krabů. „Moje rodina byla zoufalá. Moji kamarádi o tom pak celé týdny nedokázali mluvit,“ řekl agentuře AFP Mandal, který si ze strachu nepřál uvést své příjmení. (Krabi ulovení ve vodách v mangrovovém lese Sundarbans sužovaném piráty, kteří se zaměřují na rybáře a sběrače medu, vyfoceno 1. dubna.)

Přitom trvá na tom, že jeho šéf před začátkem sezóny zaplatil výpalné ozbrojené bandě, která ovládá jejich loviště. „Měli jsme od nich zelenou,“ dodal Mandal. Přesto během čtvrté noci, kterou trávili v džungli, přepadli piráti loď, na níž se svými společníky spal, a odvedli je na jiné plavidlo. Měli smůlu - útočníci patřili k jiné bandě. (Letecký snímek ramena řeky Rupsha, která protéká bujnou zelenou vegetací nedaleko lesa Sundarbans, 30. března.)

„V jednu chvíli po sobě dvě soupeřící skupiny dokonce začaly střílet,“ vypráví Mandal. Před střelbou se schoval na stromě, zatímco ostatním se podařilo utéct do džungle. Domů se mohl vrátit až po sedmadvaceti dnech zajetí a zaplacení výkupného v přepočtu ve výši necelých sedmi tisíc korun. (Rybáři hledají čerstvý úlovek podél řeky Kholpetua na jihu Bangladéše, 30. března.)

Investigativní novinář Muhsin uld Hakím se už více než deset let zajímá o tyto zločinecké skupiny, které řádí v deltě řeky Gangy. „Některé z nich jsou v žoldu velkých obchodníků s rybami, kteří je najímají, aby si udrželi kontrolu nad trhem v celé oblasti Sundarbans,“ vysvětluje. (Lesní strážce kráčí po stezce vysekané v mangrovovém lese Sundarbans, 30. března.)

Podle bangladéšského ministerstva rybolovu produkuje tato rozsáhlá bažinatá oblast o rozloze více než 177 tisíc hektarů každoročně téměř 29 tisíc tun ryb. To stačí k nasycení více než milionu lidí.

Do organizovaných gangů vstupují místní obyvatelé, kteří jsou často zadluženi a nemají jinou možnost, než se uchýlit k nelegální činnosti. „V mnoha případech se ocitnou v pasti, ze které už není úniku,“ říká Muhsin uld Hakím. (Rybáři opravují své sítě ve vesnici Burir Dabur, 31. března.)

V roce 2009 zahájila vláda v Dháce rozsáhlou operaci s cílem vymýtit v Sundarbans zločinnost. Tuto akci svěřila obávanému Rychlému akčnímu praporu (RAB). Nevládní organizace na ochranu lidských práv tuto jednotku kvůli jejím násilným činům označily za „smrtící eskadronu“.

V letech 2016 až 2018 se komandům RAB podařilo oficiálně přimět ke kapitulaci 328 pirátů. To ale neznamená, že by bandité z oblasti zmizeli. Bangladéšská policie v současnosti eviduje asi deset aktivních skupin. (Fauna nedaleko Sundarbans, 31. března.)

„Některé jsou nové, jiné se skládají ze stejných lidí, kteří se údajně vzdali vládě,“ řekl agentuře AFP rybář z ostrova Dublar Čar, který si přál zůstat v anonymitě. „Výkupné, které požadují, je stále vyšší, někdy až 100 tisíc taka (asi 17 tisíc korun, pozn. red.) za jednoho rybáře,“ dodal s tím, že přítomnost bezpečnostních sil v oblasti rozhodně není dostatečná. (Sběrači medu přeplouvají řeku Kholpetua, 1. dubna.)

Mluvčí pobřežní stráže, major Šamsul Arafin, připouští, že některé skupiny pirátů se zvětšily kvůli politickému chaosu, který v roce 2024 vedl k pádu vlády šajch Hasíny Vadžídové. Ujišťuje však, že se jedná o ojedinělé incidenty. „Provedli jsme asi sto operací, zadrželi 56 pirátů a zabavili 78 zbraní,“ uvedl. (Rybáři hledající čerstvý úlovek podél řeky Kholpetua nedaleko lesa Sundarbans, 30. března.)

Podle obyvatel, kteří pracují v lesích Sundarbans, jsou ale dopady bezpečnostních akcí proti banditům velmi omezené. Piráti, kteří se vyznají v místním terénu, snadno vklouznou do mangrovů, kde se dokonce i cvičení příslušníci bezpečnostních sil těžko orientují ve zrádném, kořeny zahlceném lesním porostu. (Ženy při výsadbě sazenic mangrovníků ve vesnici Manipur, 2. února 2026.)

Sběrači medu, kteří se začátkem dubna vydali s oficiálním povolením do lesů, museli získat svolení i od pirátů. „Zaplatili jsme víc než 1000 dolarů (přes 20 tisíc korun, pozn. red.) za každou loď, abychom byli v bezpečí, a museli jsme banditům slíbit, že jim dáme deset kilo medu,“ řekl agentuře AFP jeden ze sběračů medu lesních včel, který si nepřál být jmenován.

Peníze jsou pirátům často převáděny prostřednictvím mobilních aplikací, takže by bylo možné je vysledovat, ale to bezpečnostní složky dělají jen zřídka. (Rybáři hledají čerstvý úlovek podél řeky Kholpetua, 2. dubna.)

Piráti znepokojují i ochránce lesa, podle nichž bandité děsí a zahánějí jelenovitou zvěř, jež je hlavní kořistí tygrů, kteří tu žijí. A někdy zabíjejí i samotné tygry. „Pirátství ohrožuje ekologickou rovnováhu Sundarbans,“ zdůraznil regionální správce lesů Imrán Ahmad. (Stopa bengálského tygra v Sundarbans, 30. března).