Proslulý znak Poldi Kladno. Jde o profil manželky zakladatele Karla Wittgensteina Leopoldiny.

Vstupní brána huti Poldi. Ta na Kladně fungovala přes sto let.

Svérázné umění v opuštěných budovách

Rampa železničního mostu v obrovském areálu. O kus dál funguje teplárna.

Zavážecí věž koksovny vedlejší Vojtěšské huti. Ta původně působila samostatně, po znárodnění se s Poldi ocitla ve stejném podniku SONP.

Jedna ze vstupních bran do areálu v ulici Dubská. Je dávno nepoužívaná.

Z celého areálu je obrovský brownfield. Několik firem tu sice působí, ale většina pozemků je nevyužívaná a stavby chátrají.

Někdejší zavážecí věž koksovny Vojtěšské huti

Rudné zásobníky, tzv. rudiště, byly postaveny v železárnách v letech 1949–1951. Sloužily ke skladování a následnému zavážení vysokých pecí železnou rudou.

„Poldovka“ byla kladenskou dominantou a pýchou. Pracovaly tu desetitisíce lidí.

Dnes v areálu funguje změť firem, ale většina budov není využívána.

Halda, skládka strusky, je dominantou okolního terénu.

Opuštěná hala, odkud zmizelo vše, co se dalo odnést nebo odvézt.

Z areálu se měla stát průmyslová zóna, moc plánů se ale zatím nenaplnilo.

Z obrovské firmy zaměstnávající desítky tisíc lidí zbyly jen ruiny.

Rudné zásobníky, tzv. rudiště, byly postaveny v železárnách v letech 1949–1951. Sloužily ke skladování a následnému zavážení vysokých pecí železnou rudou.

Rudiště sloužila ke skladování a následnému zavážení vysokých pecí železnou rudou.

Po postupném konci výroby v devadesátých letech se na areál vrhli sběrači kovů. Podle toho dnes budovy vypadají.