

Na vrchu Zlatého koně, na vápencovém podloží v Koněprusích na Berounsku stojí dům přírody, který nahradil šedesát let starý stánek a stal se novou vstupní branou do jeskynního komplexu o třech podzemních patrech. Projekt, který dotacemi podpořilo ministerstvo životního prostředí, vyšel na bezmála sto milionů korun.


Správa jeskyní České republiky novostavbu budovala tři roky a slibuje si od ní, že lidem přiblíží geologickou, biologickou a historickou rozmanitost nejen oblasti Zlatého koně, ale i celého krasu. Ukazuje, že to, co je v podzemí, je s tím na povrchu neodlučitelně spjaté.


První naučná expozice je už na stezce vedoucí od parkoviště směrem k novému centru přírody. Nabízí poznat horniny, které v oblasti vznikaly od období prvohor až do současnosti. Kameny člověk vidí v ryzí i opracované podobě.


Dům přírody se tyčí na samém vrcholku a jeho součástí je kavárna s venkovní terasou, dětský koutek a dvě patra expozic.


Směrem od parkoviště na levé straně nechala správa vybudovat hranatý altán s lavičkami a otevřeným středem.


Uprostřed malé stavby se pod širou oblohou vyjímá bronzový model, který je přesnou 3D kopií Koněpruských jeskyň.


Pro turisty je to jedna z nejfotogeničtějších atrakcí.


Jsou na něm vidět zpřístupněné i pro návštěvníky uzavřené části rozsáhlého podzemního komplexu, včetně tak zvaných plazivek. Do nich mohou jen zkušení geologové, kteří netrpí klaustrofobií.


Občerstvení Trilobit nenabízí žádnou vysokou gastronomii, ale na osvěžení to stačí.


V menu je klasická malinovka, pivo Radegast, párky v rohlíku nebo panini.


Děti se mohou vydovádět ve vedlejší herně se skluzavkou a sedacími vaky.


Název kavárny odkazuje na nálezy vzácných fosilií, kterými je okolí Zlatého koně vyhlášené.


Ze strany je pak vstup do samotného centra.


Vstupní halu s pokladnou, toaletami a obchodem se suvenýry jsou chytře prosvětlují prosklené šachty.


Vstup do samotné expozice je hned vedle obchodu se suvenýry.


Výstavní část si turisti mohou projít zdarma. Chtějí-li školeného průvodce, musí si ho dopředu zarezervovat. Jak vysvětluje Kamila Jungmannová, Koněpruské jeskyně jsou druhým nejnavštěvovanějším jeskyním komplexem v Česku, a tak jsou všichni zaměstnanci poměrně vytížení prohlídkami v podzemí. "Kvůli kapacitě provádíme domem přírody jen při objednání dopředu. Zájemců musí být alespoň deset ve skupině," dodává.


Dům přírody, tedy jeho naučná část, je rozdělený do dvou etap, které vypovídají o neživé přírodě Českého krasu a o její fauně i rostlinách. Na tabuli u vstupu člověk vidí poměrně složitý vývoj sedimentace v průběhu milionů let i evoluci živočichů a rostlin. "Dávali to dohromady přední geologové a paleontologové, takže je to poměrně podrobná studie. Každý si na tom něco najde," myslí si geoložka.


Na své si tu přijdou i děti, které neumí nebo nechtějí nic číst. Pracovní stůl jim vývoj sedimentů nabízí pochopit formou hry.


"Chtěli jsme, aby objevovaly. Takže jednak tady mohou zjistit něco o zkamenělinách - určit rozdíl mezi otiskem a odlitkem, a zároveň pochopit i to, jak v období moří klesal materiál na dno, sedimentoval a díky tomu tady máme vápence, které jsou vlastně zbytky živočichů a rostlin z období Devonu," vysvětluje Jungmannová.


Moře bylo v oblasti Českého krasu po celé období prvohor, přibližně 100 milionů let. Samotný vrch Zlatého koně je pozůstatek korálového útesu, který tu byl v období devonu.


Vápenec se skládá z hrubé části a z jemného kalu a i v tom jemném kalu jde pozorovat mikroskopické částečky zkamenělin.


Expozici tvoří také interaktivní obrazovky.


Na téhle může člověk sledovat, jak Český kras vypadal v jednotlivých prehistorických obdobích. "Časová osa je od vzniku planety někdy před 4,6 miliardy let přes prvohory, druhohory po kenozoikum. To se dále dělí na třetihory a čtvrtohory. Tady na konci jsme momentálně my," popisuje naše průvodkyně.


Při komentované prohlídce se člověk dozví i něco navíc, třeba to, že na konci devonu bylo vrásnění a tím se z korálového útesu stala souš, což vydrželo do období křídy, kdy ho znovu zalilo moře. "To, že tady byla souš, víme jen díky tomu, že se z toho období nedochovaly žádné sedimenty, ty zanechává jen moře, a proto v období souše nedokážeme přesně říct, jak to tady vypadalo. Na severu republiky víme, že tam v období karbonu byly mokřady a a plavuně, protože tam jsou uhelné sloje," vysvětluje Jungmannová úskalí geologů.


Neživou a živou přírodu propojuje malá místnost zasvěcená Koněpruským jeskyním a nejstarší Evropance, kterou v 50. letech objevili geologové.


Nález kostry dokazuje, že život byl v oblasti Českého krasu už před 45 tisíci lety.


Žena ze Zlatého koně údajně neměla potomky a její rod tak vymřel po přeslici.


Děti,ale i dospělí si v místnosti vyzkouší, jaký to je pocit, když geologové v jeskyních prolézají plazivkou - úzkou štěrbinou v podzemí.


Interaktivní obrazovka zase popisuje vznik krápníků z oxidu uhličitého, vody a uhličitanu vápenatého.


Část centra, věnovaná živé přírodě ukazuje, na jaké rostliny a živočichy jde v Českém krasu narazit.


"Děti tu poznají různé typy biotopů i co v nich žije. Poměrně velká část je věnovaná také tomu, proč máme chráněné krajinné oblasti nebo v čem je pro přírodu důležitý i mrtvý strom," vysvětluje průvodkyně.


Kamila Jungmannová, která má k místu blízko už od studentských let, návštěvníky provází i Koněpruskými jeskyněmi, a když se jí zeptáte, jaké části podzemí navštívila v Evropě, odpoví, že prolezla všechno, co se dalo.


Ze stezky od domu přírody k jeskynímu komplexu jsou nádherné výhledy do okolí, především na Čertovy schody, které pomyslně rozdělují chráněnou přírodní oblast a tu těžební.


"Lom pod námi je jediným místem, kde se dají volně sbírat zkameněliny, jinak všude okolo je to zakázané. Tady v centru si děti mohou půjčit kladívko a zjistit, jestli ve vápenci není nějaká vzácnost. Pokud tam bude, mohou si ji odnést," usmívá se Jungmannová.


Vápence staré 410 milionů let ukrývají také už zmíněné jeskyně. Prohlídkový okruh dlouhý 620 metrů je otevřený od roku 1959. Ročně jej navštíví okolo 100 tisíc lidí.
4/35

