Proměna okolí nádraží zaznamenala veliký zájem médií i veřejnosti. Často je diskutovaný vchod skrze Vrchlického sady, který vede do nové odbavovací haly. Ti, kteří přijdou pešky nebo přijedou MHD, se sem dostanou právě přes park od tramvaje nebo z druhé strany od Václavského náměstí

Podle konceptu vítězného dánského studia Henning Larsen Architects by v budoucnosti před odbavovací halou měla být tato dřevěná střešní konstrukce, která ji pomůže otevřít do prostoru Vrchlického sadů. Zároveň by nová konstrukce měla pomoci s přístupností vrchem do Fantovy budovy přes magistrálu a celé nádraží cestujícím propojit

V současné době jsou Vrchlického sady často přezdívány Sherwood, kvůli nepříliš čistému a příjemnému prostředí. Lavičky v celém parku bývají zejména během letních měsíců obsazeny bezdomovci

Fantova budova je typickou reprezentací secese, návštěvníkům se otevřelo její severní křídlo po rekonstrukci za téměř 350 milionů na konci minulého roku

Halu nad nástupišti tvoří nýtová konstrukce, která dává objektu jeho typickou siluetu

Nová odbavovací hala se nachází v prostoru pod magistrálou a po jejím celém obvodu se nacházejí vchody, kterými se lze do ní dostat. Problémem je, že prostor u bočních vchodů není z hlediska čistoty moc udržovaný a nedělá to tak Praze dobrou vizitku

Samostatnou kapitolou byl v minulosti tzv. „chodník smrti“. Cestující, kteří někdy před rokem 2019 procházeli od Muzea k nádraží, vědí, že to nebyla zrovna přívětivá trasa

Chodník totiž vede kolem magistrály a v některých místech byl tak úzký, že se na něj vešel jen jeden člověk. V roce 2019 došlo k jeho přestavbě a jde tak už o dost bezpečnější prostor

Kromě proměn okolí Vrchlického sadů u nádraží se do budoucna také uvažuje o dalším projektu

Jednalo by se o zastavění kolejiště nádraží, kde by nad kolejemi vznikl užitný prostor například pro obchody nebo kanceláře. Dohodnout by se na tom měly České dráhy, jimž pozemky patří, s firmou Penta nebo Sudop Group. V současnosti společnosti jednají s městskou částí Praha 2 o změně územního plánu za účelem stavby

Při procházce od nádraží za povšimnutí určitě stojí budova bývalého Federálního shromáždění, dnes část Národního muzea. Koncept stavby je tzv. „dům nad domem“. Superstruktura je tvořená z tzv. Vierendeelových nosníků, na nichž je dvoupodlažní nástavba s kancelářemi

Další zastávkou procházky byl pozemek, kde se v minulosti nacházela budova Transgasu. Z Vinohradské ulice mohli kolemjdoucí vidět budovu dispečinku, kde se nacházely dva sálové počítače. kvůli nim musela být budova speciálně navržena, aby se sem nepřenášely vibrace z železničních tunelů pod zemí

K demolici došlo v letech 2019-2020, od té doby místo zeje prázdnotou a je ohrazeno ploty

V roce 2021 pozemek odkoupila společnost PSN a plánuje zde výstavbu s luxusními byty, ale i kancelářemi, obchody a službami. Návrh na snímku je od studia Jakub Cigler Architekti

Komplex tří budov Transgasu byl jedním z vrcholných představitelů brutalismu v Čechách. Vevnitř byly použity zajímavé postmoderní prvky jako například toto zdobené schodiště

Při plánování stavby v 70. letech se počítalo se dvěma administrativními budovami a budovou dispečinku. Zajímavostí může být, že v té době se ještě počítalo s tím, že magistrála bude vybudována jako vyvýšená dopravní tepna nad úrovní země, jak je patrné z návrhu

Dvě administrativní budovy Transgasu vystavené v brutalistním pojetí. Brutalismus pochází z francouzského slova brut, tedy surový, což se váže k hrubým neopracovaným materiálům jako byl pohledový beton, ocel, kámen nebo sklo