„Julian Assange je volný!“ oznámil v noci na úterý server WikiLeaks. Zanedlouho 53letý Australan po pěti letech opustil britské vězení, a to poté, co se dohodl s americkou justicí a hodlá se přiznat k porušení zákona o ochraně tajných informací. Mělo by jít o tečku za letitým sporem o svobodu slova a hrozbou vězení v USA. (Zde Assange na snímku z Londýna z 24. června.)

Potřeba vzpoury vůči autoritám provázela Assange od dětství. Během studií se dostal do komunity hackerů a pod pseudonymem Mendax začal napadat weby NASA a Pentagonu. Je také spoluautorem knihy o hackerství. V roce 1993 založil australského poskytovatele internetového připojení Suburbia, který umožňoval necenzurované zveřejňování informací. Na fotografii odchází Julian Assange od soudu v Melbourne poté, co byl obviněn z počítačového hackerství, psal se 6. květen 1995.

Portál WikiLeaks zakládal v prosinci 2006. Cílem bylo „osvobodit tisk“ a „odhalit státní tajemství a zneužívání“. Spojené státy viní Assange z toho, že jeho skupina zveřejnila od roku 2010 na platformě WikiLeaks přes 700 tisíc dokumentů týkajících se vojenských a diplomatických aktivit Washingtonu. Sporné jsou zejména spisy týkají se válek v Iráku a Afghánistánu. Podle Washingtonu jejich zveřejnění ohrozilo národní bezpečnost a zejména ohrozilo životy amerických vojáků i Iráčanů či Afghánců, kteří spolupracovali s armádou. (Assange na snímku z Melbourne z května 2010.)

Na podzim 2012 odtajnil server WikiLeaks materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po 11. září 2001. V červnu 2015 zase informoval o amerických odposleších francouzských prezidentů Jacquese Chiraka, Nicolase Sarkozyho a Françoise Hollandea, ale také několika francouzských a německých ministrů. V roce 2017 server zveřejnil na 8000 dokumentů o praktikách americké kybernetické špionáže. (Fotografie je datována rokem 2010, kdy byl Assange zadržen ve Velké Británii, tehdy mu bylo devětatřicet let.)

Assangeův obraz bojovníka za svobodu projevu doznal v průběhu let jistých šrámů. Například když server WikiLeaks před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 zveřejnil i desítky tisíc e-mailů odcizených z kanceláře kampaně demokratické kandidátky Hillary Clintonové, což podle ní a některých jejích stoupenců sehrálo roli v její prohře s republikánem Donaldem Trumpem. Podle CIA byly tyto dokumenty získány od ruských agentů, což WikiLeaks popíralo. Podle Assangeových odpůrců spolupracoval s ruským televizním kanálem RT, jenž má blízko ke Kremlu. (Na snímku z července 2011 odchází Assange od britského Královského soudního dvora po projednání jeho odvolání proti vydání do vlasti.)

Assange strávil sedm let na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, kam se uchýlil, aby se vyhnul vydání do Švédska. Švédské úřady jej chtěly stíhat kvůli podezření ze znásilnění a sexuálního obtěžování. V listopadu 2019 švédská prokuratura kvůli promlčení předběžné vyšetřování Assange zastavila. (Fotografie Assange, jak hovoří z balkonu ekvádorského velvyslanectví, z února 2016.)

Assange čelil v USA 18 obviněním, z toho 17 za špionáž. (Julian Assange gestikuluje médiím z policejního vozidla při příjezdu k westminsterskému soudu 11. dubna 2019 v Londýně. V londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh pobýval od dubna 2019.)

Vydání Assange do USA povolil britský soud v dubnu 2022, v červnu toho roku ho schválila tehdejší britská ministryně vnitra Priti Patelová, ale Assange se proti rozhodnutí odvolal. Klíčové slyšení o jeho odvolání začalo letos v únoru u londýnského vrchního soudu. V březnu soud rozhodl, že Assange nemůže být do USA kvůli obvinění ze špionáže okamžitě vydán, a dnes mu vrchní soud povolil možnost dalšího odvolání proti extradici, kterou předloni nařídila britská vláda.

23. března 2022 se Assange oženil ve věznici s právničkou Stellou Morisovou, se kterou už má dva syny. Obřad se odehrál během návštěvních hodin věznice Belmarsh.