Mia Milgrom ve své tvorbě zpracovává témata lidské a mimolidské péče a systémů podpory. Její prostorové instalace oscilují mezi křehkými momenty rozpadu a symbiózou jednotlivých částí. Kombinováním organických a syntetických materiálů vytváří nečekané vztahy a alternativní možnosti napojení. Ve své práci Undercurrents: The Water Drinks Me využívá přirozené filtrační systémy jako metaforu nejen k širší ekologické kontaminaci, ale také k osobní očistě a procesu absorpce smutku.
Mia Milgrom ve své tvorbě zpracovává témata lidské a mimolidské péče a systémů podpory. Její prostorové instalace oscilují mezi křehkými momenty rozpadu a symbiózou jednotlivých částí. Kombinováním organických a syntetických materiálů vytváří nečekané vztahy a alternativní možnosti napojení. Ve své práci Undercurrents: The Water Drinks Me využívá přirozené filtrační systémy jako metaforu nejen k širší ekologické kontaminaci, ale také k osobní očistě a procesu absorpce smutku.
František Felix v práci Hořící domek pomyslně „přihlíží“ tragické události, která je až obsesivně opečována a konstruována do podoby hořícího domku. Rozkolem mezi dynamickým plynutím/planutím a statickou instalací, jež však záměrně pracuje s viditelností času stráveného na konstrukci a výrobě/procesu.
František Felix v práci Hořící domek pomyslně „přihlíží“ tragické události, která je až obsesivně opečována a konstruována do podoby hořícího domku. Rozkolem mezi dynamickým plynutím/planutím a statickou instalací, jež však záměrně pracuje s viditelností času stráveného na konstrukci a výrobě/procesu.
Lucie Králík Rosická se dlouhodobě zaměřuje na práci s autoportréty jako způsob vyjádření osobních myšlenek a emocí. Její diplomová práce Mirror, Mirror on the Wall je inspirována kouzelným zrcadlem, které se nápadně podobá velkému mobilnímu telefonu. Tento motiv spojuje se současným fenoménem „selfie“ a neustálým hledáním uznání prostřednictvím sociálních sítí.
Lucie Králík Rosická se dlouhodobě zaměřuje na práci s autoportréty jako způsob vyjádření osobních myšlenek a emocí. Její diplomová práce Mirror, Mirror on the Wall je inspirována kouzelným zrcadlem, které se nápadně podobá velkému mobilnímu telefonu. Tento motiv spojuje se současným fenoménem „selfie“ a neustálým hledáním uznání prostřednictvím sociálních sítí.
Diplomová práce Anny Poubové Pojedeme na dovolenou, jen když bude pršet je autorčiným návratem k životu na rodinném statku, na kterém vyrostla. Po deseti letech života v různých evropských městech se vrací do svého dětství na vsi. Život venku, sledování počasí a nepravidelná práce na poli v něm byly každodenní realitou. Zároveň bylo dětství na starém statku plné objevování různých míst, podivných strojů a zaprášených zákoutí. Autorka během tohoto návratu zkoumá současnou realitu zemědělského podnikání skrze rozhovory s otcem. Projekt je dlouhodobý výzkum hledající paralely ve dvou oborech: zemědělství a umění.
Diplomová práce Anny Poubové Pojedeme na dovolenou, jen když bude pršet je autorčiným návratem k životu na rodinném statku, na kterém vyrostla. Po deseti letech života v různých evropských městech se vrací do svého dětství na vsi. Život venku, sledování počasí a nepravidelná práce na poli v něm byly každodenní realitou. Zároveň bylo dětství na starém statku plné objevování různých míst, podivných strojů a zaprášených zákoutí. Autorka během tohoto návratu zkoumá současnou realitu zemědělského podnikání skrze rozhovory s otcem. Projekt je dlouhodobý výzkum hledající paralely ve dvou oborech: zemědělství a umění.
Diplomový projekt Kyberkraj Jáchyma Řičánka se zaměřuje na konkrétní vesnici v Jihočeském kraji. Využívá vizuální jazyk světově známých animovaných seriálů, komiksů a počítačových a stolních her, které jsou populární mezi dětmi předškolního věku, aby interpretoval orální kroniku této vesnice. Spouštěčem projektu bylo zahájení umělecké spolupráce s mateřskou školou v Hosíně, již v dětství sám navštěvoval. Řičánek se zde vrací k malbě, které se věnoval před studiem na AVU. Inkarnace kyberhrdinů do objektů všedního dne umožňuje Řičánkovi potkávat entity mimo rámce virtuálních světů. Ohledává tak průsečík mezi „analogovým dětstvím“ často spojovaným s vyrůstáním na venkově a digitálními světy spojenými s vpádem internetu a nových technologií.
Diplomový projekt Kyberkraj Jáchyma Řičánka se zaměřuje na konkrétní vesnici v Jihočeském kraji. Využívá vizuální jazyk světově známých animovaných seriálů, komiksů a počítačových a stolních her, které jsou populární mezi dětmi předškolního věku, aby interpretoval orální kroniku této vesnice. Spouštěčem projektu bylo zahájení umělecké spolupráce s mateřskou školou v Hosíně, již v dětství sám navštěvoval. Řičánek se zde vrací k malbě, které se věnoval před studiem na AVU. Inkarnace kyberhrdinů do objektů všedního dne umožňuje Řičánkovi potkávat entity mimo rámce virtuálních světů. Ohledává tak průsečík mezi „analogovým dětstvím“ často spojovaným s vyrůstáním na venkově a digitálními světy spojenými s vpádem internetu a nových technologií.
Diplomová práce s názvem Cesta ušlapaná zkoumá téma sebereflexe a osobního růstu. Ten je zde reprezentován postavou Putovníka, který postupně odhaluje svou vlastní identitu a směřování. Pro Terezu Frindovou je toto téma spojeno s otázkou osobní svobody v kolektivním světě i hledáním ideální cesty ke vnitřně řízenému vzdělání a žití. Snaží se tak propojit osobní zkušenosti s širšími koncepty, jako je touha po svobodě a svobodném rozhodování.
Diplomová práce s názvem Cesta ušlapaná zkoumá téma sebereflexe a osobního růstu. Ten je zde reprezentován postavou Putovníka, který postupně odhaluje svou vlastní identitu a směřování. Pro Terezu Frindovou je toto téma spojeno s otázkou osobní svobody v kolektivním světě i hledáním ideální cesty ke vnitřně řízenému vzdělání a žití. Snaží se tak propojit osobní zkušenosti s širšími koncepty, jako je touha po svobodě a svobodném rozhodování.
Poslední roky se ve svých hudebních textech Matěj Čech zaobírá konstrukcí generačních příběhů. Právě generace Z stojí ve středu jeho zájmu i v diplomové práci, kde se pomocí ironické módy a internetového stylingu postav snaží vytvořit extravagantního zástupce této online generace. Autor postavy zasazuje do prostorů minimalistické architektury a vychází z malířské tradice zaalpské renesance, která pro něj v evropském malířství znamená jakousi fiktivní lokální uměleckou tradici.
Poslední roky se ve svých hudebních textech Matěj Čech zaobírá konstrukcí generačních příběhů. Právě generace Z stojí ve středu jeho zájmu i v diplomové práci, kde se pomocí ironické módy a internetového stylingu postav snaží vytvořit extravagantního zástupce této online generace. Autor postavy zasazuje do prostorů minimalistické architektury a vychází z malířské tradice zaalpské renesance, která pro něj v evropském malířství znamená jakousi fiktivní lokální uměleckou tradici.
Hugo Marek se celoživotně zabývá projektem Zbuling, což je filozofie založená na reinterpretaci přírody pro moderní věk.
Hugo Marek se celoživotně zabývá projektem Zbuling, což je filozofie založená na reinterpretaci přírody pro moderní věk.
V práci Příběh o slze hledala Jana Svobodová obecně známý a pro většinu veřejnosti uchopitelný jev, kterým se lze dorozumívat. Na začátku si proto položila otázku „Jak chytit kapku vody?“ a v průběhu ohledávání tématu do kapky vody vtiskla emoci, její zdroj. V tu chvíli se z ní stala slza. V pestré škále lidských emocí je jen málo jevů tak všeobecně srozumitelných, používaných a univerzálních, jako jsou slzy, které překonávají jazykové bariéry, kulturní rozdíly i individuální odlišnosti.
V práci Příběh o slze hledala Jana Svobodová obecně známý a pro většinu veřejnosti uchopitelný jev, kterým se lze dorozumívat. Na začátku si proto položila otázku „Jak chytit kapku vody?“ a v průběhu ohledávání tématu do kapky vody vtiskla emoci, její zdroj. V tu chvíli se z ní stala slza. V pestré škále lidských emocí je jen málo jevů tak všeobecně srozumitelných, používaných a univerzálních, jako jsou slzy, které překonávají jazykové bariéry, kulturní rozdíly i individuální odlišnosti.
Diplomová práce s názvem Zakořenit Matěje Lišky je provázána s tématem péče, vzdělávání a výchovy.
Diplomová práce s názvem Zakořenit Matěje Lišky je provázána s tématem péče, vzdělávání a výchovy.
Velkoformátové malby Lukáše Cinkaniče navozují intenzitu dlouhých pobytů na nákladních vlacích a v jejich okolí. Autor vytváří portály, které přibližují jeho subjektivní zážitky z cest.
Velkoformátové malby Lukáše Cinkaniče navozují intenzitu dlouhých pobytů na nákladních vlacích a v jejich okolí. Autor vytváří portály, které přibližují jeho subjektivní zážitky z cest.
Diplomová práce Hany Kuklíkové pojednává o problému příslušnosti ke skupině. O tom, do jaké míry jsme nebo nejsme součástí skupiny. Jde o osobní téma, kdy autorka řeší dlouhodobý pocit, že stojí v různých sociálních a volnočasových skupinách na jejich okraji. Nebýt uvnitř skupin, ale zároveň být jejich součástí.
Diplomová práce Hany Kuklíkové pojednává o problému příslušnosti ke skupině. O tom, do jaké míry jsme nebo nejsme součástí skupiny. Jde o osobní téma, kdy autorka řeší dlouhodobý pocit, že stojí v různých sociálních a volnočasových skupinách na jejich okraji. Nebýt uvnitř skupin, ale zároveň být jejich součástí.
Základním prvkem výtvarného sdělení Anežky Abrtové je kresba, kterou někdy propojuje se sochou, objektem a performancí. K práci přistupuje procesuálně jako k jakémusi odkrývání vnitřní mapy, ať už ve vizuální představivosti a jejím odrazu ve vnějším prostoru, nebo vytváří určitý záznam pohybu v prostoru uvnitř těla.
Základním prvkem výtvarného sdělení Anežky Abrtové je kresba, kterou někdy propojuje se sochou, objektem a performancí. K práci přistupuje procesuálně jako k jakémusi odkrývání vnitřní mapy, ať už ve vizuální představivosti a jejím odrazu ve vnějším prostoru, nebo vytváří určitý záznam pohybu v prostoru uvnitř těla.
11/20