Měsíční trénink. Armstrong s Aldrinem si zkouší používání fotoaparátu Hasselblad 500EL ve skafandrech. Právě díky tomuto fotoaparátu se posádce povedlo přivézt mnoho obrazového materiálu ke zkoumání.

Astronaut Buzz Aldrin. Narodil se 20. ledna 1930, ve stejném roce jako ostatní členové posádky. Předtím, než se účastnil vesmírného programu, létal například jako stíhací pilot ve válce v Koreji. Poprvé se dostal do vesmíru v roce 1966 v rámci posádky Gemini 9.

Tisková konference vpředvečer odletu na misi. V této době už byli astronauti v částečné izolaci, aby se nenakazili nemocí. Novináři jim tak pokládali otázky jen přes mikrofon.

Pohyblivá plošina odváží raketu Saturn V ke startovacímu místu. Třístupňový Saturn V, který vynášel kosmické lodě Apollo k Měsíci, byl schopen vynést 140 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země.

Posádka odchází z operační budovy k přepravě do startovacího komplexu 39A, odkud se vydá na vesmírnou misi.

Neil Armstrong se zapsal do historie jako oficiálně první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Pilotní průkaz získal už v 15 letech a absolvoval 78 letů v korejské válce.

Na start vesmírné mise se přišla k odpalovací ploše podívat i vzácná návštěva. Vpravo v hnědém obleku stojí tehdejší viceprezident Spiro Agnew a vedle něj, uprostřed snímku, bývalý prezident Lyndon B. Johnson. Tehdejší prezident USA Richard Nixon sledoval start z Bílého domu v televizi.

Apollo 11 startuje z Kennedyho vesmírného střediska NASA na Floridě v 13:32 světového koordinovaného času, 16. července 1969. Byl to právě prezident John F. Kennedy, který v roce 1961 prohlásil, že by měli lidé do konce dekády úspěšně přistát na Měsíci.

Start Apolla 11 z rampy 39A sledoval na mysu Canaveral asi milion lidí. Televize start přenášela do 33 zemí.

Třetí člen posádky Michael Collins. Jako jediný z týmu nevystoupil na povrch Měsíce, jelikož měl na starost pilotování velitelského modulu Columbia, který obíhal Měsíc.

Pohled na planetu Zemi z kosmické lodi Apollo 11. Během letu trvajícího tři dny se uskutečnilo několik televizních přenosů z paluby lodě.

Během celé mise udržovalo řídicí středisko s astronauty stálý kontakt. Kritická chvíle nastala, když se Aldrin snažil přistát s lunárním modulem jinam než na původně zamýšlené místo a posádce ve výšce 30 metrů nad povrchem zbývalo palivo jen na 60 sekund letu.

„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo,“ deklaroval Neil Armstrong poté, co jako první člověk vystoupil na povrch Měsíce. Armstrongův sestup nikdo nezachytil, na snímcích je až druhý účastník Buzz Aldrin, jehož první kroky vyfotil právě Neil Armstrong.

Oba muži na měsíčním povrchu vztyčili americkou vlajku. I když si Aldrin přál, aby to šlo hladce, nebylo to snadné, protože půda byla tvrdá a žerď se podařilo zarazit jen 20 centimetrů hluboko. Po startu se vlajka zřítila, jelikož ji porazil tlak výtokových plynů.

První stopa člověka na Měsíci. Bez větru nebo deště, které by je erodovaly, zůstanou stopy na povrchu miliony let, uvedla BBC.

Astronauti na Měsíci nashromáždili film a dva boxy s celkem 21,55 kilogramu vzorků. Před naloděním se zbavili nepotřebného vybavení, zejména batohů se systémem PLSS, který jim zajišťoval přežití při vycházce, velkých bot a fotoaparátu Hasselblad.

Neil Armstrong na snímku během odpočinku v lunárním modulu. Astronauti si po náročném sběru vzorků museli na sedm hodin odpočinout, než se pokusili o opuštění měsíčního povrchu.

Lunární modul ve fázi výstupu z povrchu Měsíce zpět k lodi Columbia. Z velitelského modulu je vyfotil Michael Collins. Tmavá skvrna na povrchu Měsíce je Smythovo moře, které má střed na 85 stupních východní délky a dvou stupních jižní šířky na měsíčním povrchu.

Astronauti po úspěšné misi letěli zpátky na Zemi 68 hodin. Ve čtvrtek 24. července odpoledne se velitelský modul snesl na hladinu Tichého oceánu 2660 km východně od atolu Wake, odkud je přepravili na Havaj.

Euforie v řídicím letovém středisku po konci mise Apollo 11

Prezident Nixon přišel astronauty přivítat na palubě letadlové lodi USS Hornet. Karanténu mohli opustit až po 10. srpnu kvůli obavě ze zavlečení případné nemoci.

V rámci 40. výročí přistání na Měsíci se posádka sešla v Národním vesmírném muzeu 20. července 2009 ve Washingtonu. Na snímku Michael Collins

Neil Armstrong zemřel 25. srpna 2012 ve věku 82 let. „Dějiny jsou sledem náhodných událostí a nepředvídatelných rozhodnutí,“ skromně vysvětlil, proč se právě on stal prvním člověkem, který vstoupil na Měsíc.

Buzz Aldrin je jediným stále žijícím členem posádky. Collins zemřel v roce 2021.

A na závěr připojíme jednu zajímavost. Aldrin se nechal slyšet, že vždy nosí troje hodinky. Dvoje z nich jsou Omega Speedmasters, které měl při misi na Měsíc. „Potřebujete lichý počet (hodinek) pro případ, že by došlo k nějaké nesrovnalosti,“ vysvětlil pro web IFL Science.