Bývalý irácký prezident Saddám Husajn měl v zemi několik bunkrů.
Bývalý irácký prezident Saddám Husajn měl v zemi několik bunkrů.
Ten nejbezpečnější se skrýval pod jeho hlavním palácem v Bagdádu.
Ten nejbezpečnější se skrýval pod jeho hlavním palácem v Bagdádu.
Americkým jednotkám se ho povedlo poškodit. Bunkr, který se ukrýval pod ním, ale střely ustál.
Americkým jednotkám se ho povedlo poškodit. Bunkr, který se ukrýval pod ním, ale střely ustál.
"Bunkr vydrží tlakovou vlnu z exploze jaderné bomby o velikosti té z Hirošimy, kdyby vybuchla 250 metrů daleko," cituje server Wired bezpečnostního konzultanta Karla Essera, který je zároveň architektem bunkru.
"Bunkr vydrží tlakovou vlnu z exploze jaderné bomby o velikosti té z Hirošimy, kdyby vybuchla 250 metrů daleko," cituje server Wired bezpečnostního konzultanta Karla Essera, který je zároveň architektem bunkru.
Stavba bunkru probíhala v 80. letech, kdy bylo legální a celkem běžné, že západní firmy dodávaly zboží, včetně zbraní, do Iráku.
Stavba bunkru probíhala v 80. letech, kdy bylo legální a celkem běžné, že západní firmy dodávaly zboží, včetně zbraní, do Iráku.
Husajn se stavbou bunkru inspiroval u jugoslávského diktátora maršála Tita.
Husajn se stavbou bunkru inspiroval u jugoslávského diktátora maršála Tita.
V bunkru by mohlo žít bez větších problémů celý rok 50 lidí.
V bunkru by mohlo žít bez větších problémů celý rok 50 lidí.
Vstup do něj chránily třítunové dveře vyrobené ve Švýcarsku. Američané se jimi museli prořezat.
Vstup do něj chránily třítunové dveře vyrobené ve Švýcarsku. Američané se jimi museli prořezat.
Letecký pohled na bývalý Republikánský palác v Bagdádu, poblíž řeky Tigris. Fotografie pořízena 21. července 2005.
Letecký pohled na bývalý Republikánský palác v Bagdádu, poblíž řeky Tigris. Fotografie pořízena 21. července 2005.
Po pádu Husajnova režimu se stal bunkr místem, kde přebývají squateři.
Po pádu Husajnova režimu se stal bunkr místem, kde přebývají squateři.
10/13