Na jejích filmech Páni kluci či Krakonoš a lyžníci vyrostlo několik generací diváků. Ve věku 90 let tuto neděli zemřela Věra Plívová-Šimková, režisérka a scenáristka více než dvou desítek rodinných snímků. "Dětské srdíčko je stále stejné a bude stejné i za milion let. Jestliže vztahové věci pravdivě zachytíte, tak dětský film nemůže zestárnout," říkala.

O úmrtí informoval server Seznam Zprávy. Věra Plívová-Šimková v roce 1999 obdržela uznání za celoživotní dílo na zlínském festivalu. Širší veřejnost ji naposledy mohla vidět v roce 2019, kdy přidala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. "Mějte se všichni dobře a mějte se rádi," vzkázala tehdy z pódia.

Rodačka z Lomnice nad Popelkou vyrůstala v ochotnické rodině. Na pódiu stála poprvé coby pětiletá v inscenaci Nory od Henrika Ibsena. "Na gymnáziu jsem si zkusila s jičínskými ochotníky opravdové divadlo," vzpomínala. Také ale sportovala, závodně plavala, lyžovala, hrála košíkovou a kreslila.

Nakonec vystudovala pražskou FAMU pod vedením Bořivoje Zemana. Od začátku ji to táhlo k dětem. Po studiích asistovala na Barrandově, například režisérovi Karlu Kachyňovi při natáčení dramatu Král Šumavy. Spolupracovala také s Vojtěchem Jasným.

Následně se rozhodla točit o dětech a pro děti. Dětské typy si vybírala i podle toho, co si nakreslila do bloku. Během padesátileté praxe u filmu objevila spoustu budoucích slavných hereček a herců.

Jejím prvním celovečerním snímkem pro děti byl Káťa a krokodýl z roku 1965 s herci Vladimírem Menšíkem nebo pětiletým Markem Vašutem o tom, co se stane, když se zvířata ze školního koutku takzvané živé přírody ocitnou doma v koupelně. Snímek s Yvettou Hollauerovou (na fotografii)) získal hlavní cenu na festivalu dětské kinematografie ve španělském Gijonu.

Káťa a krokodýl byl příběh pražských dětí. Jinak se snímky Věry Plívová-Šimkové (uprostřed) častěji odehrávaly na venkově, spousta z nich v Podkrkonoší, kde režisérka vyrostla. "Strašně rozuměla mentalitě těch vesnických dětí, to byl jeden ze zásadních klíčů, proč to v jejích filmech tak funguje," řekl o ní herec a režisér Ondřej Havelka.

Lišáci, Myšáci a Šibeničák z roku 1970 ukazují zápolení dvou vesnických kluků o vůdcovství v partě.

V této černobílé komedii plné syrové zimní atmosféry jednu z výrazných dětských rolí vytvořil dospívající Jan Kraus (na fotografii vpravo), dnes známý herec a moderátor. Vlevo je Zdeněk Tůma.

Po "klučičím" snímku se režisérka pustila do adaptace Marka Twaina nazvané Páni kluci z roku 1975. Půvabná komedie o třech nerozlučných kamarádech s nápaditou hudbou Petra Hapky patří k nejpopulárnějším českým filmům pro děti. Na fotografii z ní jsou Michael Dymek a Magdalena Reifová.

Pod adaptací Dobrodružství Toma Sawyera nemohl být podepsán pro komunistický režim "nežádoucí" spisovatel Jan Procházka, v titulcích Pánů kluků jej proto zaštítil Vít Olmer. Na fotografii jsou Karel Augusta, David Vlček a Iva Janžurová.

Další komedie Krakonoš a lyžníci z roku 1980 vyprávěla o klukovském soupeření v Podkrkonoší počátkem 20. století. Na fotografii jsou Milan Padalík a Jan Kreidl.

Příběh vycházel z pašeráckých legend a osvětloval i počátky lyžování u nás. Na snímku jsou Viktor Král a Jiří Prýmek.

Pašeráka Krakonoše ztvárnil Karel Heřmánek.

Ještě jednou Krakonoš a lyžníci, na fotografii je Vanda Krňanská jako Rózička Vichrová.

K dalším známým snímkům Plívové-Šimkové patřil muzikál Přijela k nám pouť, komedie z filmařského zákulisí Jak se točí Rozmarýny s herečkami Dagmar Havlovou (vpravo) a Ivou Janžurovou...

... hudební film s rockovou hudbou Pražského výběru Hledám dům holubí (na snímku) z roku 1985 či příběh o trápení malého děvčátka Nefňukej, veverko.

Režisérka své scénáře přepracovala také do podoby šesti filmových novel, které vydala knižně, stejně jako dva pohádkové příběhy určené starším dětem Divizna a Vlčice. Po roce 1990 režírovala mimo jiné v divadle. Žila ve vesničce Chuchelna na Semilsku. Na fotografii z roku 2001 je s Romanem Vávrou (vlevo) a Arnoštem Lustigem.

Posledním filmem, který natočila, bylo drama Kruh z roku 2001 o desetileté dívce, jež se vyrovnává s novou životní rolí poté, co ji úraz odsunul z výsluní slávy nadějné sportovní gymnastky na invalidní vozíček. Na fotografii z roku 2019 přebírá Věra Plívová-Šimková cenu Český lev za mimořádný přínos české kinematografii.

Letošní devadesátiny Věry Plívové-Šimkové v červnu připomněl zlínský festival. Už předloni se za jejím životem ohlédl téměř hodinový dokumentární film Anny Stichenwirthové. "Ten dětský svět uměla dokonale vnímat všemi smysly," říká v něm o Věře Plívové-Šimkové herec Jiří Lábus.