Synonymem pro umělou inteligenci, která se vzbouří proti svým lidským stvořitelům, se stal Skynet ze sci-fi Terminátor. Od světové premiéry filmu s hercem Arnoldem Schwarzeneggerem (na fotografii) v roli zabijáckého stroje s lidským vzezřením tuto sobotu uplynulo 40 let.

O tom, že zůstává relevantní, podle britské BBC svědčí například fakt, kolik článků o možném zneužití umělé inteligence v posledních letech média ilustrovala právě fotografiemi z Terminátora. Na snímku je Linda Hamilton jako Sarah Connorová.

Také v popkultuře na něj tvůrci stále odkazují, nejen ve filmech na podobné téma jako Ex Machina nebo Ona. V televizním seriálu Silicon Valley od HBO introvertní počítačový programátor Richard ubezpečoval účastníky průzkumu, že jeho platforma se nepromění v zabijácký Skynet.

Populární výzkumník v oblasti robotiky Ronald Arkin ho zmínil v přednášce nazvané Jak nepostavit Terminátora. A stejně tak se filmu nevyhnul futurolog Nick Bostrom, když v také česky vydané knize Superinteligence popisoval, za jakých okolností by se umělá inteligence mohla zbavit kontrolních mechanismů.

"Svým způsobem je Terminátor dnes uvěřitelnější než v době vzniku, protože máme umělou inteligenci a musíme se k ní nějak postavit. Tehdy to byla pouhá fantazie," řekl před třemi lety režisér James Cameron v rozhovoru pro web The Ringer.

Nápad na sci-fi kombinující cestování v čase s prvky akčního filmu, hororu, thrilleru a love story dostal tehdy začínající filmař v Římě. Podle svých slov James Cameron (na fotografii s herečkou Lindou Hamilton) onemocněl vysokými horečkami a zdála se mu noční můra, ve které lidstvo sužují roboti. "Byl to můj první film, takže jsem ho točil trochu jako pankáč. Ale dodnes mám k němu zvláštní vztah," připouští.

Odvyprávěl v něm originální příběh. Robotické monstrum podobné člověku je vysláno z roku 2029 do Los Angeles roku 1984. Za úkol má zabít Saru Connorovou dřív, než porodí syna, který se v dospělosti stane vůdcem lidí válčících proti strojům. Lidé žijící v budoucnosti však do roku 1984 také vysílají svého muže, který naopak Saru ochraňuje. Hrál ho Michael Biehn (na fotografii).

"Terminátor je maskovaný zabiják. Napůl člověk, napůl stroj. Má odolnou kostru z hyperslitiny. Řídí ho mikroprocesor. Je plně vyzbrojen a určen k boji. Navenek má normální tkáně. Maso, kůži, vlasy. Necítí lítost, výčitky svědomí, ani bolest. Nedá se s ním vyjednávat. Nemůžete ho umluvit. A nikdy nepřestane. Dokud nebudete mrtvá," popisuje ho Sařin ochránce v prvním filmu. A dodá, že něco takového "nebudou umět vyrobit ještě 40 let". Právě taková doba nyní uplynula od vzniku.

Nízkorozpočtový temný snímek, který kina uvedla 26. října 1984, stál jen 6,4 milionu dolarů, avšak celosvětově utržil přes 38 milionů dolarů a následně zaznamenal enormní ohlas na tehdy populárních kazetách VHS, píše britský deník The Independent. Podle něj se film zařadil do kánonu akčního žánru.

Režisér James Cameron (vlevo) nalezl způsob, jak nihilistický námět o zemi pod nadvládou strojů proměnit v akční zábavu plnou úderných hlášek a mrazivě lákavého humoru. Zcela zásadní pro úspěch ale bylo i obsazení a vzájemná chemie mezi herci. Vpravo jsou představitelé hlavních rolí Linda Hamilton a Arnold Schwarzenegger.

Cameron tím založil úspěšnou sérii, která dnes zahrnuje televizní a webové seriály, komiksy, počítačové a stolní hry nebo knihy. Drtivá většina z nich nějakým způsobem pracuje se Schwarzeneggerovou podobiznou.

Až v dalších dílech jako Vzpouře strojů z roku 2003 diváci viděli, jak přesně Američané mezi roky 1984 a 2029 svěřili celý svůj obranný systém Skynetu. Ten nabyl vědomí, okamžitě vyhodnotil lidstvo jako nebezpečné pro svoji existenci a rozpoutal jadernou válku, v níž zemřely tři miliardy lidí.

V původním filmu zazářil tehdy sedmatřicetiletý rakouský kulturista Arnold Schwarzenegger, který to následně v letech 2003 až 2011 dotáhl až na kalifornského guvernéra. V původním Terminátorovi hrál kyborga v kožené bundě a černých brýlích zvaného T-800. Jeho cílem bylo zabít hrdinku v podání Lindy Hamilton.

V patnáctkrát dražším pokračování Terminátor 2: Den zúčtování z roku 1991 se naopak Arnold Schwarzenegger stává tím "hodným" poslem z neznámé budoucnosti.

Stále je to muž s kamennou tváří, avšak nově také ochranitelský hrdina. Už nezabíjí lidí. A chrání nikoliv Saru, nýbrž jejího syna, již narozeného mladého Johna Connora hraného Edwardem Furlongem (vlevo), po němž pátrá zlý robot z tekutého kovu.

Zároveň má hrdina ve druhém díle za úkol zničit zárodek budoucího Skynetu a tím zabránit apokalypse. "První Terminátor všechno ničil. Druhý byl naopak ochránce," shrnul to Schwarzenegger.

K úspěchu pokračování přispěly i ohromující vizuální efekty jako paže měnící se v ostré bodce či plynule se zacelující metalická stříbřitá díra v zabijákově těle. V tomto ohledu Terminátor 2: Den zúčtování poprvé představil počítačové triky v podobě, v jaké se používají dodnes.

První Terminátor z roku 1984 podle BBC v první řadě varoval před přehnanou závislostí lidí na technologiích. Zároveň kritizoval války, korporace či genetické inženýrství. Web Theconversation.com za další stěžejní témata označuje osud či svobodnou vůli.

Ve své době býval Terminátor řazen do sci-fi podžánru, jemuž někteří říkali tech noir a kam dále náležely filmy jako THX 1138, Westworld či Loganův útěk ze 70. let nebo jen o dva roky mladší Blade Runner.

James Cameron dodnes vzpomíná, jak byl překvapený, že Terminátor nepropadl. Režisér byl připravený, že ho v kinech převálcují David Lynch s očekávaným sci-fi Duna a Peter Hyams s vesmírným eposem 2010: Druhá vesmírná odysea. Oba snímky ale propadly a upadly do zapomnění, zatímco Terminátor rezonuje dodnes. Na snímku je herečka Linda Hamilton.

Série se dosud dočkala šesti filmů, z nichž komerčně nejúspěšnější byl Terminator Genisys z roku 2015 (na fotografii z něj je opět Arnold Schwarzenegger) s celosvětovými tržbami 440 milionů dolarů.

Zatím poslední Terminátor: Temný osud měl premiéru před pěti lety, hlavní role si v něm opět zopakovali herečka Linda Hamilton a Arnold Schwarzenegger. Komerčně už ale zůstal za očekáváním.

Původní Terminátor se dávno stal klasikou a dnes se o něm píšou knihy. Jednu v roce 2021 vydal filmový vědec Sean French. Mimo jiné v ní jako možný vedlejší inspirační zdroj zmiňuje utopistické drama R.U.R. od Karla Čapka nebo dávné sci-fi Metropolis od Fritze Langa z roku 1927, na nějž James Cameron podle vědce výslovně odkázal obrazem terminátora T-800 v plamenech. Rudé oči měl zase Terminátor ve zjevném odkazu na vraždící superpočítač HAL-9000 ze sci-fi 2001: Vesmírná odysea od Stanleyho Kubricka.

Podle BBC název Skynet volně odkazoval ke Star Wars, jak tehdejší americký prezident Ronald Reagan přezdíval takzvané Strategické obranné iniciativě vytvořené s cílem zabránit, aby se USA staly terčem útoku ruských jaderných zbraní. V tomto ohledu Terminátor zužitkoval dobový strach ze studené války.

Názvy rychle se rozvíjejících technologických firem z 80. let jako IntelliCorp, Syntelligence nebo TeKnowledge zase Camerona zřejmě přiměly, aby svou fiktivní filmovou Cyber Dynamics Corporation zkrátil na Cyberdyne Systems.

James Cameron natočil pouze první dva Terminátory (na fotografii je uprostřed při práci na druhém dílu). Od ságy pak dal na desítky let ruce pryč, než se roku 2019 alespoň v roli producenta znovu podílel na Terminátorovi: Temném osudu. Filmy, jež vznikly v mezidobí, "je potřeba brát trochu s rezervou", řekl Cameron v interview pro aktuální vydání časopis Empire.

Témuž magazínu Cameron prozradil, že se podílí na vymýšlení příštího filmu o Terminátorovi. Ten už by měl ale začít od nuly a zbavit se veškerého dědictví předešlých čtyř dekád včetně tváří herců Arnolda Schwarzeneggera a Lindy Hamilton.

"Série se dostala do bodu, kdy musíte odhodit veškerou ikonografii a nechat si jen to hlavní. To v našem případě znamená bezmocné protagonisty, kteří bojují o život, nemohou se jakkoliv spolehnout na mocenské struktury, musí je naopak obcházet, a přitom se chovat morálně. A do toho všeho hodíte umělou inteligenci," naznačuje Cameron.

Ten už by se ale režie dalšího Terminátora pravděpodobně neujal. Umělc, který letos oslavil sedmdesátiny, se už více než dekádu soustředí jen na svou další sci-fi ságu Avatar, jejíž třetí díl s podtitulem Fire and Ash chce do kin uvést v prosinci 2025.

Podle časopisu Empire ale vzhledem k chystanému restartu ságy zjevně stále platí jedna z Terminátorových nejznámějších hlášek z roku 1984: "Já se vrátím."