Bolivijský prezident Luis Arce minulou středu požádal o okamžité ukončení více než dva týdny trvajících blokád silnic, které po celé zemi vytvořili stoupenci bývalého prezidenta Eva Moralese. (Zablokovaná silnice spojující Cochabamba s La Paz, 28. října.)

Jeho příznivci blokují silnice po celé zemi, zejména v Cochabambě, jenž je dlouhodobě baštou Moralesových příznivců a kde se opakovaně střetávají s policií, která se snaží dopravní spojnice vyklidit. (Protestující dav v bolivijské obci Sipe Sipe, 29. října.)

Protesty v Bolívii se konají už od září, ale minulý měsíc zesílily i v souvislosti s vyšetřováním Moralese kvůli obvinění ze znásilnění nezletilé v době, kdy byl hlavou státu. (Zablokovaná silnice spojující Cochabambu s La Paz, 28. října.)

Morales, který byl v letech 2006 až 2019 prvním indiánským prezidentem Bolívie, obvinění odmítá a označuje je za vykonstruovaná. Cílem má být snaha zabránit mu v návratu k moci. (Zablokovaná silnice spojující Cochabambu s La Paz, 28. října.)

V projevu k národu prezident Arce uvedl, že pokud nebudou blokády zrušeny, „nebude možný žádný dialog“. Prohlásil, že nátlaková taktika, kterou se Moralesovi stoupenci snaží zabránit jeho zatčení, dusí ekonomiku. (Bolivijská obec Sipe Sipe, 31. října 2024.)

Do zemědělského regionu Cochabamba, proslulého též pěstováním koky, poslala vláda tento týden armádu, aby pomohla místní policii. (Parotani, 29. října.)

Na snímku policie vyklízí zablokovanou cestu v Parotani, 1. listopadu.

V pátek Moralesovi příznivci podle vlády obsadili tři kasárny a zmocnili se podle ní i zbraní. Vláda ale jmenovala jen jednu posádku, kde se to podle ní stalo. (Parotani, 31. října 2024.)

Morales má s prezidentem Luisem Arcem dlouhodobý spor. Stávající hlava státu přitom 13 let sloužila coby ministr hospodářství v jeho vládě. V roce 2021 se ale dřívější spojenci rozhádali, což způsobilo i rozkol ve vládní straně Hnutí za socialismus. (Parotani, 29. října.)

Jejími členy jsou oba a od jejího vzniku v roce 1997 ji stále vede Morales. Část jejích členů, příznivců Arceho, ho ale od roku 2021 za lídra neuznává, z čehož nyní pramení spor o kandidáta do voleb, jež se mají konat příští rok v srpnu. Morales ale už podle ústavy v prezidentských volbách kandidovat nesmí. (Chapare, 3. listopadu.)

V pátek také Morales oznámil hladovku. Žádá zahájení politického a ekonomického dialogu a vyzval své příznivce, aby přerušili protesty a zabránili tak „krveprolití“. (Zablokovaná silnice spojující Cochabambu s La Paz, 28. října.)