Obaly desek vydaných na Blue Note Records jsou dnes vystavovanými uměleckými artefakty. Na snímku je album Herbieho Hancocka Maiden Voyage z roku 1965.

Obal alba Moanin' od Jazz Messengers Arta Blakeyho z roku 1958.

Obal alba The Magnificent Thad Jones z roku 1956.

Obal alba Detroit – New York Junction od Thada Jonese z roku 1956.

Obal alba Let Freedom Ring od Jackieho McLeana z roku 1962.

Obal alba Juju od Waynea Shortera z roku 1965.

Obal alba Go od Dextera Gordona z roku 1962.

Obal alba Hub-Tones od Freddieho Hubbarda z roku 1962.

Obal alba The Amazing Bud Powell ve verzi z roku 1956.

Obal alba Out to Lunch! od Erica Dolphyho z roku 1964.

Obal alba No Room For Squares od Hanka Mobleyho z roku 1964.

Obal alba In ’N Out od Joe Hendersona z roku 1964.

Obal alba Judgement! od Andrewa Hilla z roku 1964.

Obal alba It’s Time! od Jackieho McLeana z roku 1965.

Obal alba Speak No Evil od Waynea Shortera z roku 1966.

Obal alba Cool Struttin’ od Sonnyho Clarka z roku 1958.

Obal alba Trompeta Toccata od Kennyho Dorhama z roku 1965.

Obal alba tria Herbieho Nicholse z roku 1956.

Obal alba Johna Coltranea Blue Train z roku 1958.

Obal alba Newk's Time od Sonnyho Rollinse z roku 1959.

Obal alba End of the World Party (Just in Case) od tria Medeski Martin & Wood z roku 2004.

Obal alba Black Radio od Roberta Glaspera z roku 2012.