Václav Havel v roce 1976.

Silvestr 1976/77. „Vzpomínám si, že jsme byli v Rychnově u Děčína. V noci se tam najednou objevil Václav Havel s Pavlem Landovským a připojili se k silvestrovskému veselí,“ vypráví fotograf Ondřej Němec.

„Toto je fotka, kterou jsem si říkal, že za Václavova života asi nezveřejním. Nakonec se ale stala dost populární a lidé ji nosí na tričkách,“ směje se Němec.

Václav Havel tančí na oslavě příchodu Nového roku 1977 v Rychnově u Děčína.

Na fotografii s kamarádem, hercem Pavlem Landovským. Rok 1977 - III. festival druhé kultury na Havlově chalupě na Hrádečku, který tam začal pořádat poté, co StB vyhodila do povětří dům v Rychnově u Děčína, kde se dříve undergroundové koncerty konaly. „Mně snad chalupu nezbourají, prohlásil Havel,“ vzpomíná Němec.

Na festivalu hrála i kapela Plastic People of The Universe. Muž s mikrofonem je básník Magor Jirous, tehdy čerstvě propuštěný z vězení.

Václav Havel na festival pozval kromě lidí z undergroundu i své známé z literárních nebo hereckých kruhů. „Václava bavilo dávat lidi dohromady,“ komentuje to Ondřej Němec, kterému v té době bylo 17 let.

Setkání mluvčích Charty 77 v bytě u Kamily a Václava Bendových. Rok 1979.

„Na tomto setkání se diskutovalo o Fondu občanské pomoci. Charta získala najednou peníze a řešilo se, jakým způsobem se budou předávat těm potřebným. Byla spousta lidí zavřených, různě perzekuovaných a z toho fondu se ty rodiny podporovaly,“ vysvětluje Němec.

Václav Havel po ránu u snídaně na Hrádečku.

Václav Havel s citerou, Hrádeček 1985.

„Olga Havlová v roce 1991 dostávala nějakou norskou cenu a Václav to tehdy komentoval, že konečně také dostává cenu ona a může jí blahopřát. Pro mě to ale bylo výjimečné hlavně v tom, že se mi podařilo je společně vyfotit. Oni neradi pózovali.“

V pražské restauraci Na Rybárně, rok 1991. „Václav tam rád chodil ještě dlouho po revoluci, když už byl prezident.“

Václav Havel s britskou princeznou Dianou. Na Hradě v roce 1991.

V klubu ve Švandově divadle v roce 1992. Václav Havel s britským dramatikem Tomem Stoppardem, který pochází ze Zlína. „Byli si dost blízcí. Tom Stoppard tady byl už před revolucí a podporoval disent,“ popisuje Ondřej Němec.

Václav Havel, 1992.

Na vernisáži Jaroslava Kukala v roce 1992. Vlevo na fotografii Jiří Němec - chartista, klinický psycholog, filozof a otec fotografa Ondřeje Němce.

Na Hrádečku v roce 1992. „Tehdy nebyl prezident a já jsem za ním přijel jako fotoreportér Lidových novin. Řekli mi, že tam mám být v půl jedenácté. Když mi ale na Hrádečku otevřela paní, co se tam o něj starala, řekla, že Václav ještě spí. ‚Proč jste nepřijel včera večer? To mu to tak slušelo,‘ divila se a mně došlo, že si mě objednal na půl jedenácté, ale večer,“ směje se Němec. „Vašek sešel dolů a říkal - teď potřebuji hodinu, abych se vzpamatoval. Tak jsme si povídali a přitom vznikla tahle fotka.“

Václav Havel a Karel Schwarzenberg v roce 1992 v pražské restauraci Na Slamníku.

Na procházce Prahou s princem Charlesem v roce 1994.

V roce 1994 v pražské hospodě U tygra s americkým prezidentem Billem Clintonem a pozdější americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou.

Václav Havel, Štrasburk 1994.

Na Hrádečku v roce 1995. „Václav tam dělal každý rok takovou slavnost. Hrála tam divadla. Většinou tam bylo Divadlo Na tahu. Tehdy tam byl naposledy ještě se svou ženou Olgou.“

Václav Havel, Pražský hrad 1995. „Vyfotit Havla v první polovině devadesátých let, jak nekouří a nemluví, prostě vyfotit ho nějak důstojně, bylo těžké. Říkal jsem si, že tahleta fotka je taková pěkná, prezidentská. No ale pak si jí člověk zvětší a vidí, že takové ty detaily jako košile, pásek nejsou úplně vychytané…“

Václav Havel, Pražský hrad 1995.

Václav Havel, Pražský hrad 1995.

Britská rocková kapela The Rolling Stones na Pražském hradě v roce 1995.

Hudebníci tehdy Václavu Havlovi darovali osvětlení Španělského sálu.

„Václav Havel z toho byl úplně nadšený. V prvním momentě se tam s nimi pozdravil, pak jim dovolil, že můžou kouřit, z čehož byli zase nadšení oni, a pak už jenom rozsvěcel a zhasínal a už si jich nevšímal,“ vzpomíná Ondřej Němec.

Slavnost na Hrádečku v roce 1996.

Havel již byl tentokrát bez manželky Olgy, která začátkem roku zemřela.

Václav Havel se svou tehdy ještě přítelkyní Dagmar Veškrnovou na oslavě 28. října 1996 na Pražském hradě. Svatbu měli až další rok v lednu. „Oni seděli v koutě toho sálu, a když jsem šel kolem, tak na mě Václav zavolal: Hele Ondro, vyfoť nás. Nás tady nikdo nefotí, nikdo si nás nevšímá. - Tak jsem třikrát cvaknul a zase jsem šel dál.“

Václav Havel s manželkou Dagmar v New Yorku v roce 2002.

Václav Havel, New York 2006.

Václav Havel, New York 2006.

Václav Havel v rozhovoru s americkým hudebníkem Lou Reedem. Public Theatre, New York, 2006.

Václav Havel ve své kanceláři ve Voršilské ulici v roce 2008.

S cenou Karla Kramáře, kterou Václav Havel dostal v roce 2009 od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka za to, že se zasloužil o členství České republiky v Severoatlantické alianci.

Václav Havel a Madeleine Albrightová na Filozofické fakultě UK při debatě o svobodě v rámci oslav 20. výročí sametové revoluce.

Poslední den natáčení filmu Odcházení, který Václav Havel napsal a režíroval.

„Já si myslím, že chtěl být vždycky filmový režisér, ale za komunistů nemohl. K filmu měl blízko i přes Barrandov a jeho strýce. Ale prostě to nešlo. Takže si nakonec splnil sen,“ říká fotograf Ondřej Němec.

Václav Havel ve své kanceláři ve Voršilské ulici v Praze. Rok 2011.

Václav Havel ve své kanceláři ve Voršilské ulici v Praze. Rok 2011.

V pražském kulturním centru DOX, kde Václav Havel dostal cenu Jána Langoše, 10. prosince 2011.

„To bylo naposledy, co jsem ho viděl. Týden na to zemřel.“