ROMAN ČECHMÁNEK. Na mistrovství světa do Petrohradu přijel ve skvělé formě ze Vsetína, přestože s ním v extralize nedosáhl na šestý titul v řadě. Odchytal osm zápasů z devíti a potřetí (a zároveň naposled) si pověsil na krk světové zlato. Byl zvolen nejlepším brankářem turnaje. Následně odešel do NHL a po konci kariéry v Třinci v roce 2009 se vrhl na podnikání. Jenže provoz pivovaru na Valašsku nezvládal a nasekal údajně až stamilionový dluh. "Z nejhoršího jsem venku," řekl v listopadu loňského roku k sérii soudních slyšení. Aktuálně trénuje hokejový tým Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

DUŠAN SALFICKÝ. Chrudimský rodák se na MS v roce 2000 postavil do branky jen v utkání základní skupiny proti Japonsku (6:3). Jeden zápas za reprezentaci na velké akci přidal také o rok později při dovršení zlatého hattricku. Se Spartou a s Pardubicemi vyhrál extraligu, načež se dal v Dynamu na funkcionářskou dráhu. V křesle sportovního a generálního manažera klubu několikrát skončil, aby se do nejvyššího vedení vždy znovu vrátil. Nyní člen politického hnutí ANO stále figuruje v představenstvu klubu, který se v posledních letech marně snaží obnovit zašlou slávu.

VLADIMÍR HUDÁČEK. Tehdy 28letý gólman přijel na svůj první šampionát ze Zlína a prožil si roli trojky, stejně jako o rok později v Německu. Hudáček má tedy dvě zlata z MS, byť na velké akci za národní tým nikdy nechytal. Po angažmá ve Zlíně pokračoval v Českých Budějovicích, Plzni, Zvolenu a v Rusku. Kariéru uzavřel v druhé nejvyšší ruské soutěži a zvolil si dráhu hokejového agenta.

MICHAL SÝKORA. Prvotřídní česká hvězda začátku 21. století nezůstala po skončení kariéry u hokeje, jako jeden z mála tehdejších reprezentantů. Bratr útočníka Petra Sýkory měl v Petrohradu bilanci tří gólů a pěti nahrávek, byl nejproduktivnějším obráncem turnaje a členem výběru All Stars. Za reprezentaci hrál ještě na olympiádě a MS v roce 2002, ale už v 31 letech, zkraje sezony 2004/05 v Pardubicích, ukončil kariéru kvůli zdravotním problémům. Hokej se pro něj stal zcela uzavřenou kapitolou a vypracoval se v úspěšného byznysmena, jenž stojí v čele společností obchodujících se zlatem a drahými šperky.

FRANTIŠEK KUČERA. Stále pokračujeme ve výčtu hráčů, kteří přijeli na MS z domácí extraligy. Kučera (na snímku vpravo) právě se Sýkorou tvořili v mistrovské Spartě podle trenéra Františka Výborného dvojici nejlepších obránců v Evropě. Pro naganského vítěze Kučeru byl Petrohrad posledním šampionátem. Po něm se ještě vrátil do zámoří, v roce 2003 získal titul i se Slavií, tam nakonec s hraním skončil. V současnosti je prezidentem hokejového klubu z Letňan, kde spolu s bratrem Vojtěchem postavil moderní Ice Arenu.

PETR BUZEK. Jedna ze čtyř posil českého týmu z NHL na MS v Petrohradu. Buzek (na snímku s Václavem Prospalem vlevo) zažil v mládí těžkou autonehodu a podle doktorů měl skončit na vozíku. Nakonec to však dotáhl do nejlepší soutěže světa, kde hrál za Dallas, Atlantu a Calgary. Na svém jediném MS odehrál všechna utkání, kariéru končil už v sezoně 2005/06 na Slovensku. Dal se na podnikání a angažoval se v mládežnickém hokeji na rodné Vysočině. Vystupoval ve sporu proti Českému hokeji ohledně přestupního řádu dětí a tabulkového odstupného.

FRANTIŠEK KABERLE. Starší z bratrské dvojice měl v té době zrovna za sebou první sezonu v NHL, během níž prošel Los Angeles a Atlantu. Na svém šestém MS byl pevnou oporou zadních řad. O rok později byl u dovršení zlatého hattricku, vyhrál šampionát ve Vídni v roce 2005, má bronz z turínské olympiády a v roce 2006 získal také Stanley Cup s Carolinou (NHL vyhrál jako jediný z českého týmu na MS 2000). Kariéru uzavřel v Plzni, doma v Kladně se věnoval trénování a letos už jen z pozice fanouška sledoval pád Rytířů do první ligy.

MARTIN ŠTĚPÁNEK. Zpětně trochu nenápadný obránce, který na svém jediném MS v kariéře přispěl dvěma góly a třemi asistencemi. Rodák z Ústí nad Labem přijel do Petrohradu coby hráč finského klubu Lukko Rauma a v dalších letech prošel i jiné evropské ligy. V roce 2004 vyhrál finskou soutěž s Kärpätem Oulu, zahrál si také ve Švýcarsku, Švédsku, Rusku a v Itálii. Brusle pověsil na hřebík na prahu čtyřicítky, ale u hokeje zůstává dodnes. V Ústí má z pozice trenéra na starosti dorostence a čtvrtou třídu.

LADISLAV BENÝŠEK. Hokejista z Olomouce (na snímku s Tomášem Vlasákem vpravo) startoval už na bronzovém MS v roce 1997 a byl také u začátku zlatého hattricku. Do Petrohradu přijel coby vítěz extraligy se Spartou a v devíti zápasech vstřelil svůj jediný gól na světovém šampionátu v kariéře. Tři následující ročníky strávil v zámoří v organizaci Minnesoty Wild, pro kterou v současnosti pracuje v roli skauta. Se Spartou došel na extraligový vrchol ještě v roce 2007, načež dohrál kariéru v méně vyspělých hokejových zemích Dánsku, Itálii a Skotsku.

RADEK MARTÍNEK. Poslední obránce tehdejšího zlatého výběru. Na svém prvním MS nebodoval, nicméně odehrál kompletní porci devíti zápasů. Své druhé zlato získal o rok později v Německu a odrazil se z Českých Budějovic do NHL. Hrál za New York Islanders a Columbus, ale jeho kariéru výrazně ovlivnila zranění, což symbolicky dokládá odstoupení z MS 2011 v Bratislavě hned v prvním utkání proti Lotyšsku. Po něm už se Martínek do stoprocentní pohody nikdy nedostal a před šesti lety s hokejem skončil. Po konci kariéry se usadil v Americe, kde trénoval mládež.

DAVID VÝBORNÝ. Konstanta zlatých úspěchů české reprezentace. Výborný reprezentoval na MS dvanáctkrát (!) v řadě, zahrál si také na Světovém poháru 2004 a na olympiádě v Turíně 2006. V Petrohradu před 20 lety potvrdil životní formu z mistrovské Sparty a s deseti body byl třetím nejproduktivnějším hráčem turnaje. Šampionát mu otevřel dveře do NHL, kde strávil sedm sezon v Columbusu. Před čtyřmi lety ukončil kariéru v Mladé Boleslavi po faulu od Bedřicha Köhlera (jako vůbec poslední z petrohradské party). Rok pak pracoval v managementu klubu, dnes se naplno věnuje developerské činnosti na trhu s nemovitostmi.

JIŘÍ DOPITA. Po pěti účastech v řadě na MS v roce 1999 chyběl, ale Petrohrad si nenechal ujít. Urostlý útočník byl s čtyřmi góly a sedmi nahrávkami nejčastěji bodujícím českým hráčem a v turnajové produktivitě zaostal jen za Miroslavem Šatanem. Přihrál na zlatý gól a stal se členem týmu All Stars. O rok později dovedl Vsetín k dosud poslednímu extraligovému titulu, odešel do NHL a domácí soutěž vyhrál pak ještě s Pardubicemi. Měl podíl ve vlastnické struktuře olomouckého klubu, který po skončení kariéry chvíli vedl i jako trenér. Po epizodní štaci v Třinci byl čtyři roky na lavičce Vsetína, jemuž pomohl z druhé ligy mezi špičku té první, ovšem po předčasném ukončení uplynulé sezony se s ním vedení klubu rozloučilo.

JAN TOMAJKO. A další zástupce hanáckého regionu. Vlasatý útočník přijel na své první MS jako dvojnásobný extraligový šampion a svůj jediný gól na turnaji si schoval na nejdůležitější chvíli. Ve finále proti Slovensku zvýšil na 4:1, což byla při výsledku 5:3 vítězná branka. Tomajko si zahrál na světovém šampionátu také o rok později a extraligu vyhrál znovu v letech 2001 a 2002. Kariéru uzavřel v Olomouci před 34. narozeninami a do klubu vstoupil jako podílní vlastník. Má za sebou dvě sezony coby extraligový hlavní kouč po boku Zdeňka Motáka.

VÁCLAV PROSPAL. Jihočeský patriot byl po obráncích Buzkovi a Kaberlem třetí posilou z NHL. V 25 letech zažil tehdejší útočník Ottawy první MS v kariéře a hned vybojoval zlato, přičemž zapsal slušných sedm bodů. S reprezentací vyhrál také šampionát ve Vídni 2005 a v olympijském Turíně bral bronz. Po skončení dlouhé a bohaté kariéry v zámoří, kde prošel sedmi kluby, dělal u národního týmu asistenta Josefu Jandačovi. Následně se přesunul coby hlavní kouč na lavičku prvoligového Motoru a v druhé sezoně s ním dokázal postoupit do extraligy. V únoru oslavil 45. narozeniny, přesto v uplynulém ročníku obnovil i svou hráčskou kariéru, na druholigové úrovni v týmu David Servis České Budějovice.

ROBERT REICHEL. Tehdy 28letý útočník měl už v té době zkušeností na rozdávání a počtvrté vedl národní mužstvo na MS jako kapitán. Olympijský šampion se rozstřílel až v zápasech o medaile, ale jeho góly měly pro český tým obrovskou váhu. V semifinále rozsekl bitvu s Kanadou (2:1) vítěznou trefou a gólem v poslední minutě finále proti Slovensku definitivně pohřbil naděje soupeře. Třetí a zároveň poslední světový titul přidal o rok později v Německu, tři roky nového století strávil v Torontu a kariéru dohrál doma v Litvínově. Dal se na trenérskou dráhu a po funkcích u mládežnických reprezentací dělal u dospělého národního týmu asistenta Miloši Říhovi. Nyní se spekuluje, že by se Reichel mohl stát součástí realizačního týmu nového kouče Litvínova Vladimíra Országha.

TOMÁŠ VLASÁK. Majitel kompletního zlatého hattricku a hráč, který v Petrohradu naprosto zářil. Vlasák nasbíral devět bodů, ve finále se Slováky se blýskl nádherným sólem a po zásluze byl zvolen do All Stars výběru (čtyři ze šesti míst obsadili Češi). Šikovný útočník hrál tehdy za finskou Hämeenlinnu a v následující sezoně se marně zkoušel prosadit v zámoří. Zahrál si i ve Švýcarsku a ve Švédsku, vyhrál ruskou ligu s Omskem. Na sklonku kariéry pomohl kamarádu Martinu Strakovi k vytouženému titulu s Plzní, kde také od roku 2015 pracuje velmi úspěšně jako sportovní manažer.

VÁCLAV VARAĎA. Důrazný útočník Buffala byl čtvrtým a posledním českým hráčem z NHL na turnaji. Varaďa vstřelil v Petrohradu na svém prvním seniorském šampionátu dva góly, a zejména ten čtvrtfinálový po chybě lotyšského brankáře Arturse Irbeho byl velmi důležitý. Češi díky němu vyrovnali na 1:1, posléze zápas proti houževnatému soupeři otočili a prošli do bojů o medaile. Varaďa pokračoval v NHL v Buffalu a později v Ottawě. Také na svém druhém MS v kariéře získal ve Vídni v roce 2005 zlato. Kariéru končil v Třinci, kde plynule přešel k trenérské práci. S Oceláři má na kontě titul jako hráč (z roku 2011) i jako hlavní trenér (2019). Vyzkoušel si práci u reprezentační osmnáctky i dvacítky a v Třinci jsou s ním natolik spokojení, že si Varaďovy služby pojistili až do roku 2027.

PAVEL PATERA. Také bývalý útočník, jenž na turnajích rád přepočítával různé matematické varianty postupů a bodů, je jedním z hráčů, kteří získali všechny mistrovské tituly v letech 1999 až 2001. Na klubové scéně Patera v té době neprocházel bůhvíjak úspěšným obdobím, v NHL nedokázal prorazit v Dallasu ani v Minnesotě. Přesto si v reprezentaci své místo zastal. Po skončení reprezentační kariéry vyhrál ruský titul s Omskem a švédský s Färjestadem. V letech 2006 až 2015 kapitánoval v Kladně a Olomouci a hned po uzavření hráčského řemesla se vrhl na trénování. Kladno do extraligy nedostal, nicméně v Mladé Boleslavi jsou s ním na pozici asistenta v posledních dvou sezonách naprosto spokojeni.

MARTIN PROCHÁZKA. A když byl v týmu Patera, nemohl chybět ani Procházka. Ale samozřejmě i z mnoha dalších důvodů. Kladenský kanonýr v Petrohradu bodově neexplodoval, přesto byl zvolen nejužitečnějším hráčem celého MS. Stejně jako Patera se na přelomu století neuchytil v zámoří a vedle Vsetína, Vítkovic a Kladna si zahrál ještě v Omsku a Voskresensku. Reprezentoval na šampionátech v letech 2001 a 2002, poslední hokejové roky strávil doma v Kladně. Po skončení kariéry se dostal do finančních problémů, podle vlastních slov naletěl lichvářům, a dokonce prodal olympijskou medaili z Nagana. Dělal tiskového mluvčího u reprezentace, tři roky stál jako hlavní trenér na lavičce druholigových Řisut a dlouhodobě patří mezi hokejové experty České televize.

MARTIN HAVLÁT. Jako jediný český hokejista se může pochlubit unikátním kouskem, že v roce 2000 vyhrál mistrovství juniorů i dospělých. V Petrohradu sbíral zkušenosti coby 19letý mladík, přispěl třemi body a s národním týmem už podobný úspěch nikdy nezopakoval. V NHL odehrál v součtu s play off 865 utkání, byl v Ottawě, Chicagu, Minnesotě, San Jose, New Jersey a St. Louis. Zahrál si na dvou olympiádách, má bronz z MS 2011 v Bratislavě. Zejména na konci kariéry však trápila excelentního útočníka zranění, v létě 2017 uspořádal v Brně rozlučku, které se na ledě zúčastnili Jaromír Jágr, Patrik Eliáš nebo Petr Čech. Sportovní důchod si Havlát užívá na Floridě.

MICHAL BROŠ. Olomoucký centr přijížděl na MS jako trojnásobný extraligový šampion se Vsetínem a Spartou. Zahrál si také na světovém šampionátu v roce 2002, ale právě v Petrohradu vstřelil ve 23 letech svou jedinou branku na velkém turnaji. V dalších letech hrál ve Spartě, s níž znovu zvedal pohár v roce 2002, a ve finském Kärpätu Oulu, s kterým se stal mistrem dvakrát. Kariéru dohrál v Mladé Boleslavi, mezi roky 2017 a 2019 působil jako sportovní manažer Sparty, ale podílel se pouze na dvou vypadnutích v předkole play off. Nyní z pozice trenéra pomáhá Karlově univerzitě v evropské univerzitní soutěži.

PETR ČAJÁNEK. Hvězda zlínského útočníka na MS v Petrohradu teprve rostla. Čajánek se na svém prvním šampionátu uvedl čtyřmi body a titul světového šampiona dobyl také v letech 2001 a 2005. Třikrát si zahrál na olympiádě, v St. Louis si vyzkoušel NHL a v roce 2014 vyhrál se Zlínem extraligu. O rok později ukončil kariéru a jako by se trochu stáhl do ústraní od veřejného zájmu. Nepracuje přímo pro zlínský hokej, ale učí malé děti bruslit.

MARTIN ŠPAŇHEL. Na závěr hráčského kádru jméno, které dnes patří mezi ta zapomenutá. Špaňhel si zahrál v Petrohradu coby plzeňský útočník a s dvěma body nevyšel naprázdno. V dalších dvou letech odehrál deset zápasů za Columbus, ale mnohem více času trávil na farmě v AHL. Po návratu do Evropy prošel Finsko, Norsko a Dánsko, se Spartou získal extraligový titul v roce 2006. V 31 letech uzavřel kariéru, ke které se krátce vrátil v sezoně 2011/12 v nižší zámořské East Coast Hockey League. V Americe totiž Špaňhel žije, v Columbusu si našel manželku a pro Blue Jackets se stará o rekreační ligy na jejich stadionech. Do Česka se vrací v létě a jakožto velký milovník rallye a zlínský rodák si dokonce vyzkoušel Barum rallye.

JOSEF AUGUSTA. V sezoně 1999/00 vedl bývalý legendární útočník národní tým poprvé z pozice hlavního kouče. Augusta dělal už na MS v roce 1999 asistenta Ivanu Hlinkovi, ale další dva korálky zlatého hattricku navlékl coby hlavní trenér on. Reprezentaci šéfoval i na olympiádě a MS v roce 2002, později vedl Havířov, Slovan Bratislava a Jihlavu. V únoru 2017 zemřel, ve věku 70 let podlehl rakovině slinivky. Jeho syn Patrik vede v extralize Liberec, vnuci Ondřej a Adam Najmanovi hrají v Mladé Boleslavi, respektive Liberci.

VLADIMÍR MARTINEC. Pardubická ikona se pohybovala v realizačním týmu reprezentace v letech 1996 až 2002, byť na pozici hlavního trenéra nikdy nedosáhla. Martinec se jako asistent podílel na třech titulech mistrů světa, dvou bronzových medailích a olympijském triumfu v Naganu. V extralize dotáhl k titulu hvězdný mančaft Pardubic v roce 2005 a v klubu působil na různých pozicích ještě mnohokrát. Před Vánoci oslavil 70. narozeniny a dodnes žije hokejem. Dynamu pomáhá jako konzultant a zároveň je předsedou Krajského hokejového svazu Pardubického kraje.

Manažery zlatého týmu na MS 2000 byli dnešní prezident Vítkovic FRANTIŠEK ČERNÍK a JINDŘICH MICKA. V roli kustoda se o hráče staral JAROSLAV MAULE, jako maséři fungovali ve vítězné partě PETR BÍLEK a PAVEL VLAŠIC. Romana Čechmánka, Michala Sýkoru, Tomáše Vlasáka a Jiřího Dopitu doplnili v All Stars výběru už jen Fin Petteri Nummelin a Slovák Miroslav Šatan. 12 hráčů z českého týmu se zúčastnilo také příštího zlatého šampionátu 2001 v Německu. Osobní zlatý hattrick tam dovršila pětice František Kaberle, Tomáš Vlasák, Pavel Patera, Martin Procházka a David Výborný. Česká reprezentace kralovala světovému hokeji.