Na vodní nádrž Orlík vyrazili bruslaři už brzy ráno, jakmile se rozednilo, aby využili mrazivých nočních teplot, které led zpevnily.

Dálkové (nebo také nordické) bruslení si každý rok získává nové příznivce. Pokud to podmínky dovolí, je možné během jednoho výletu ujet desítky kilometrů.

Jedna ze základních bezpečnostních pouček dálkového bruslení říká, že se na led lidé nemají vydávat sami, ale ve skupině minimálně tří lidí. Osamělému bruslaři totiž v případě nouze nemá kdo pomoci. Lidé ve skupinách by na sebe stále měli vidět a být od sebe jen tak daleko, aby mohli rychle zasáhnout.

Přehrada Orlík na začátku února nabídla dálkovým bruslařům obrovskou ledovou plochu.

Dálkoví bruslaři se řídí nejen očima, ale i sluchem. Čím vyšší tón vydává jízda okolních bruslařů, tím je led tenčí. Říká se, že takový led intenzivně kvílí. Naopak zvuky, které připomínají hluboké zvonivé výstřely, ničemu nevadí, vznikají v tlusté vrstvě ledu pouze praskliny způsobené roztahováním a smršťováním ledu při změnách teploty. Nebezpečná situace nastává tehdy, kdy se kolem bruslí začnou objevovat pavučiny a led šustivě praská. Znamená to, že je hraničně tenký.

Bruslení pod kulisami hradu Zvíkov. Někdo se jezdí kochat zimní krajinou a okolím, jiný sbírá najeté kilometry.

Jan Stodola, průkopník a velký propagátor dálkového bruslení u nás. Nordické brusle jsou uzpůsobené na dlouhé výlety v přírodě, dlouhé nože se připínají na běžecké boty, pata zůstává volná. Brusle jsou rychlejší i stabilnější.

Starší led bývá světlejší, neprůhledný, s drsnějším povrchem; mladší led je hladký, černý, průhledný, tvrdý a tenký. Na zamrzlé ploše se ovšem dá zranit i jinak, než probořením. Známé jsou případy zlomených rukou, vyražených zubů či otřesů mozku.

Struktura ledu se může měnit, na přehradě může být led různého stáří a tím pádem i fyzikálních vlastností. Znalosti, jak se zamrzlá plocha chová, jsou pro dálkové bruslaře klíčové.

Jeden druhého by měl mít vždy na očích, aby si bruslaři mohli pomoci v případě nesnází nebo proboření.

Žádný dálkový bruslař nenosí zavazadla na břiše (například ledvinku), protože by to při proboření komplikovalo vylézání na led.

Pod Zvíkov se přijel projet i bruslař z Nizozemska, ač právě odtamtud (a zemí Skandinávie) tento sport pochází, na přehradě Orlík byl nadšený.

Jedině s odpovídající výbavou. Na dálkové bruslení se lidé pečlivě připravují. Každý má s sebou tyč na zkoumání kvality a tloušťky ledu, vyprošťovací bodce, píšťalku, lano po případnou záchranu probořeného a náhradní oblečení.