Vývoj modelu T815 začal na konci 60. let nejprve ve dvou oddělených verzích pro civilní a vojenské použití, aby se ale počátkem 70. let obě verze sjednotily do jedné. První prototyp vyjel v roce 1973, následovalo deset let vývoje a různých verzí. Jednou z nich byl i prototyp zemědělské varianty.

Premiéru si hotová Tatra 815 odbyla na strojírenském veletrhu v Brně na podzim 1982 a následně v lednu 1983 odstartovala v Kopřivnici sériová výroba.

Ta probíhala v nové továrně s kapacitou 15 tisíc aut ročně. Mimochodem už v roce 1991 vzniklo auto s pořadovým číslem sto tisíc a nakonec vzniklo dohromady 158 065 kusů T815.

Pro Tatru 815 vznikla nová generace vzduchem chlazených naftových motorů T3, původně s osmi, deseti i dvanácti válci v několika výkonových verzích. Poháněná byla všechna kola.

Civilní verze měly nejčastěji specifikaci podvozku 6×6 bez redukcí v nábojích kol a deseti- nebo osmiválcový motor. Protože T815 měla nově trambusovou koncepci, k motoru se dalo dostat po odklopení kabiny.

Základem se stal klasický tatrovácký podvozek s centrální nosnou rourou a výkyvnými polonápravami. Vpředu byla kola odpružená podélnými torzními tyčemi, vzadu pak listovými pery, alternativně se dodávaly vzduchové měchy.

Oproti předchozí T148 nabídla kabina mnohem vyšší úroveň komfortu.

Základem nabídky se staly jednostranný a třístranný sklápěč, které měly schůdky umístěné až za předními koly, a tedy kratší přední převis karoserie.

Celkem měla T815 na startu výroby 36 základních modifikací, počítaje i různé modifikace kabiny včetně dvojité.

Tahače či podvozky pro nástavby, typicky třeba hasičské speciály, měly delší převis kabiny a schůdky před předními koly.

Typický obrázek, hasičská Tatra 815.

Vojenské verze měly také kabinu s delším převisem, a to kvůli umístění baterií a kolům s větším průměrem. Měly také redukce v nábojích kol a původně nejčastěji konfiguraci 6×6 nebo 8×8 s dvanáctiválcem.

Existovaly i modely se sníženou a předsunutou kabinou. Asi nejznámější variací je T815 TPL, která vznikla na konci 80. let v pouze pěti kusech a byla schopná tlačit nebo táhnout až 400tunové letadlo.

Snížená kabina se stala také základem pro jeřáby.

T815 podporovaly i úspěšné účasti na Rallye Dakar, respektive dvě expedice. Tato T815 GTC se zúčastnila na přelomu 80. a 90. let expedice Tatra kolem světa. Na počátku 90. let ještě proběhla expedice Živá Afrika.

Když to s Tatrou v 90. letech nevypadalo moc dobře, přišla zakázka na 1127 vojenských aut pro armádu Spojených arabských emirátů, takzvaný projekt LIWA. Tatra je postavila právě na základech T815, čímž vznikl typ T815-6, později s obchodním označením Force. V útrobách ale nebyl tatrovácký motor, nýbrž jednotka Deutz.

Na sklonku 90. let se civilní verze dočkala dalšího vylepšení pod označením TerrNo1. Bylo to jakési vyvrcholení změn technických i estetických, kterými T815 během 90. let procházela. Mezi motory například zůstal pouze osmiválec.

Z T815 vycházela i kapotovaná Tatra 163 Jamal, která byla určená především pro Rusko a okolí.

V roce 2018 se T815-2 dočkala poslední aktualizované podoby pod označením Terra, v níž se vyráběla až do letošního roku. Už ne v civilních verzích, ale často sloužila třeba hasičům.

Původně hasičský speciál s dvojitou kabinou se stal také základem pro expediční speciál známý jako Jitka (to znamená Jedinečný Individuální Terénně-Karavanový Automobil) podnikatele Václava Kvapila.

25. února 2025 vyrobila Tatra poslední kus této řady. Šlo o vůz Tatra 815-2 Terra, který po instalaci speciální nástavby bude sloužit u českých hasičů.

Poslední vyrobený vůz je v provedení s prodlouženou čtyřdveřovou kabinou, osmiválcovým motorem Tatra T3-928, převodovkou Tatra a podvozkem v konfiguraci 6x6.

V Kopřivnici se při této příležitosti slavilo a stály tu různé modely připomínající historii značky Tatra.

S vozy T 815 jsou spojeny i začátky značky Tatra v dálkových automobilových soutěžích i její největší úspěchy.