Nájin je v těchto dnech často úplně sama, její vzpurná dcera dává přednost nejlepší kamarádce. Takový je úděl mnoha rodičů, ale matka nosorožců má pádný důvod, proč chce mít své dítě blízko sebe: jsou posledními příslušníky svého druhu, kteří na Zemi zbyli. (Strážce rezervace a hlavní ošetřovatel Zacharia Mutai hladí 24letou Fatu, vedle stojí její matka 35leté Najin, 6. února 2025 v keňské rezervaci Ol Pejeta.)

Severní bílí nosorožci jsou od smrti Sudána, posledního samce tohoto poddruhu a otce Nájin a dědečka Fatu, v březnu 2018 považováni za technicky vyhynulé.

Začátkem února se agentura AFP setkala s oběma samicemi v jejich výběhu v keňské rezervaci Ol Pejeta, která je pod 24hodinovým dohledem.

Samec Sudán, který patřil Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem, byl v roce 2018 v přibližně 45 letech utracen kvůli výraznému zhoršení zdravotního stavu.

Sudána s dalšími pěti nosorožci získal z odchytu v jižním Sudánu pro dvorskou zoo v roce 1975 někdejší ředitel zahrady Josef Vágner. Tehdejší skupinu tvořili dva samci a čtyři samice. (Na snímku Zacharia Mutai, který se o oba dva nosorožce stará.)

Nájin i Fatu, které také patří zoo ve Dvoře Králové, se narodily v ČR. Do rezervace byly převezeny i s dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu v roce 2009. Suni uhynul stářím o pět let později.

Matka má v důsledku dlouhého pobytu v zajetí problémy s koleny a roh jí padá dopředu. Je také náchylná k záchvatům plynatosti. Ve věku 35 let se očekává, že bude žít ještě pět až deset let.

„Začínám si dělat starosti,“ přiznal agentuře AFP Zacharia Mutai, který má na starosti péči o oba nosorožce, s nimiž tráví 12 hodin denně. „Mají různé povahy, stejně jako lidé,“ dodal a přiznal, že Nájin, která je vždy velmi klidná, je jeho „oblíbenkyně“.

Nosorožci jsou pod neustálým dohledem, zejména ze strážní věže, obklopené ozbrojenými strážci a vycvičenými psy, kteří odrazují pytláky.

Zacharia Mutai zdůrazňuje, že v Ol Pejetě se již sedm let nepytlačí. Jedinými vetřelci ve výběhu je několik antilop, které přeskočily plot, a několik potulujících se prasat bradavičnatých (Hřbitov nosorožců v Ol Pejetě, vyfoceno 20. března 2018.)

Fatu se narodila v roce 2000. Když přišla do Ol Pejety, byla mnohem mladší a divočinu si užívala víc než její matka. Fatu tráví většinu času s Tawu, divokou samicí jižního bílého nosorožce, která byla do rezervace přivezena, aby jí ukázala, jak se chová nosorožec, který se nenarodil v zoo.

Nosorožci jižní bílí, poddruh blízce příbuzný Fatu, byli v 19. století blízko vyhynutí, ale díky intenzivním ochranářským programům jich nyní žije více než 15.000. Oba poddruhy jsou si podobné - oba jsou šedé, nikoli bílé - ale severní nosorožci jsou menší, mají chlupatější uši a o něco delší ocasy.

Fatu, které bude v červnu 25 let, byla zpočátku mírná. Nyní je „trochu nevrlá“ a „chová se trochu jako lidský teenager“, říká Mutai. Někdy se pokouší bojovat s Nájin a nutí strážce, aby jí uřízli roh, aby matce neublížila.

Na jejích bedrech možná leží i osud jejího druhu. Fatu se již pokoušela pářit, ale problém s dělohou jí zabránil v rozmnožování. Na rozdíl od své matky má však stále životaschopná vajíčka, která se vědci z projektu BioRescue pokoušejí oplodnit spermiemi uhynulých samců. (Snímek vědkyně, která se svým týmem v BioRescue vyvíjí pokročilé metody asistované reprodukce k záchraně severního bílého nosorožce před vyhynutím.)

Stalo se tak již více než dvacetkrát, což z ní pravděpodobně dělá nejvíce uspávaného nosorožce v historii, ale Fatu zůstává v perfektním zdravotním stavu, říká koordinátor projektu BioRescue Jan Stejskal. (Na snímku indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC) ze samice Nabiré, tedy z poslední samice nosorožce bílého severního v Evropě.)

Letos chtějí vědci poprvé implantovat embrya severního bílého nosorožce do náhradní matky - jižního bílého nosorožce. V případě úspěchu by Fatu a Nájin čekal nový úkol: naučit mládě chovat se jako severní bílý nosorožec, než jejich zvyky zmizí.