První ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu se na brněnském výstavišti konal v roce 1959, předcházela mu Výstava českého strojírenství. Dominantou brněnského výstaviště se stal pavilon Z, který byl dokončený právě včas pro první ročník strojírenského veletrhu. Ten vrátil moravskou metropoli na světovou mapu a stal se i pro celý východní blok důležitou světovou výstavou.

A tak mohli návštěvníci uprostřed haly s kruhovým půdorysem sledovat třeba Tatru 603. Nebyla to žhavá novinka toho roku, pořád šlo ale o neokoukaný automobil. Navíc v bílé barvě.

Pavilon Z byl v obležení lidí, v roce 1959 tam kromě Tatry vystavovali třeba i modely Škoda. A protože to nebylo jen o autech, k vidění byly též větroně L-13 Blaník vyrobené firmou Let Kunovice.

Že československé nákladní automobily něco vydrží, zase dokazovala instalace se zavěšeným traktorem Zetor.

Na venkovních plochách byly často k vidění zemědělské stroje, nákladní auta nebo autobusy. Toto je snímek z roku 1960.

Naopak osobní auta, a tím spíše ta československá, měla své místo v krytých a chráněných pavilonech, či alespoň pod stanem. Už počátkem 60. let se navíc docela dbalo na nápadité expozice, byť světových autosalonů nedosáhly. Toto je Škoda Octavia Super s karoserií kombi a typickým dvojitým víkem kufru.

Strojírenský veletrh se vyplatilo navštívit i proto, že jste mohli vidět auta nebo motorky, které se nakonec nikdy v Mototechně nebo Tuzexu neobjevily. To byl také případ expozice sovětských automobilů a motocyklů, všimněte si třeba automobilu ZAZ 965 Záporožec, který se ale v prodeji v Československu nikdy oficiálně neobjevil.

Na své si přišli i příznivci lokomotiv. V popředí motorová lokomotiva T 658, v pozadí pak motorové lokomotivy T 324-0 a T 211-0, všechny vyrobené ČKD.

Ukázka širokého využití traktoru Zetor Super 50.

Takto vypadala dvoutělesová parní kondenzační turbína z První brněnské strojírny, vystavená v pavilonu Z v roce 1963.

V porovnání s Tatrou 111 představovala typ T138 výrazný posun dopředu k nejmodernějším nákladním autům své doby. Premiéru měl kopřivnický model v roce 1959, na snímku třínápravový tahač T138 NT 6x6 vystavený v Brně o šest let později.

O strojírenský veletrh byl každoročně velký zájem. Snímek je z pavilonu A z roku 1965.

Škoda 1000 MB představovala v roce 1964 naprostou revoluci. Poprvé totiž v Mladé Boleslavi přišli s autem, které mělo koncepci "vše vzadu". Pro vůz vznikla nová továrna a ještě první Fabia dostala motory vzdáleně spřízněné právě s "embéčkem". Vše bylo navíc podtrženo líbivým vnějším designem a velkým vnitřním prostorem. Snímek je z roku 1965.

Stejný rok, stejná značka ale jiný model. Přestože "embéčko" dokonale vystřídalo Octavii, jedna její verze v nabídce zůstala až do roku 1971 - podle fotky hádáte správně, že šlo o kombi. V pozadí je pak Škoda 1202.

Na podzim 1968 se strojírenský veletrh konal v poněkud neveselé atmosféře. I tak se ukázala řada zajímavých vozidel, třeba motocykl ČZ 125-175.

Nechyběl ani domácí Zetor Crystal 7511. Modely Crystal byly asi nejslavnějšími v celé unifikované řadě II.

Stroj na sklízení píce SP-152 vyráběný Agrostrojem Pelhřimov v atraktivní barevné kombinaci.

České Porsche, třebaže s výrazně nižším výkonem. Přesto ale Škodu 110 R chtěl i kvůli atraktivní karoserii skoro každý Čechoslovák. Navíc to byla jediná cesta, jak se dostat ke sportovnímu autu "made in Czechoslovakia", jen musel mít zájemce pořádně naditou peněženku a dávku štěstí. Většina vyrobených aut mířila za hranice. Fotka z premiéry v roce 1970.

Záporožec 966 v expozici Avtoexportu v roce 1970 byl jen další ukázkou toho, co se v Mototechně nakonec nikdy neobjevilo. Malé auto bylo unikátní mimo jiné použitím vidlicového čtyřválce.

Naprosto logicky přitahovaly spoustu pozornosti expozice výrobců ze zemí mimo východní blok, tím spíše pak z Asie. Honda v roce 1972 ukázala mezi motocykly i model Z600, který se ale v prodeji nikdy neobjevil. Kdo chtěl Hondu, mohl zkusit štěstí s prvním Civicem, který prodával Tuzex.

Venkovní expozice Pol-Motu na strojírenském veletrhu v roce 1972 ukazovala mimo jiné i Fiat 125p, který se ve Varšavě vyráběl už od roku 1967.

Osobní auta můžeme "naředit" jednoosým tahačem T 200 se skrejprem S 10-1, které vyrobil Stavostroj z Nového Města nad Metují.

Rok 1975 a Škoda 110 LS, která měla motor ze Škody 110 R: ve zkratce to nejlepší, co daná modelová řada mohla nabídnout. Vedle naopak stojí úplně základní "stovka" a nechybí ani "erko".

Zatímco pro "stovku" představoval roku 1975 skoro labutí píseň, pro Tatru 613 to byl naopak vytoužený začátek sériové výroby. Přitom v Brně slavila světovou premiéru už v roce 1973.

Renault patřil mezi nejpopulárnější západní značky v Československu, ostatně model 4CV byl po válce prvním osobním autem západoevropské produkce, které se dalo na trhu koupit. V roce 1975 se Francouzi prezentovali kupé R17 a samozřejmě i extrémně populární R5 a větší R12.

Kolový traktor Zetor Crystal 12045 vystavený v Brně v roce 1975.

V roce 1976 slavila v Brně premiéru řada Škoda 742, tedy slavná 105, 120 a další odvozené verze. V tomto případě je to model 120 L.

Slavné piáno, alias Mercedes-Benz 200 D, který v roce 1979 stojí před těžkým nákladním vozem Euclid.

Zetor 7048 z unifikované řady I s čelním nakladačem ND 5-014, který vyrobily Humpolecké strojírny. Fotka je z roku 1981.

Fiat měl v Československu podobně jako Renault silnou pozici, Mototechna i Tuzex tu v relativně velkých počtech prodávaly celou řadu modelů od malé 600 až po 131 Mirafiori. Přesto určitě leckoho překvapilo, když se právě na strojírenském veletrhu v Brně v roce 1983 světu představil úplně poprvé sedan Regata, který právě Mirafiori nahradil. Ironicky se ale před roku 1989 v Československu pohledný automobil nikdy neprodával.

Písmena GLS představovala nejlepší výbavu, jakou mohla Škoda 120 dostat. Mimo jiné třeba i s opěrkami hlav.

A jeden z konkurentů škodovek na československém trhu? Lada 1500 alias omlazená verze slavného žigulíku. Fotka je z roku 1983.

Možná nejdůležitější premiérou, kterou kdy brněnský strojírenský veletrh zažil, byla Škoda Favorit. Ta se představila v roce 1987 a oproti zastaralým modelům s motorem vzadu a pohonem zadních kol představovala naprostou revoluci. Však měla koncepci vše vpředu. Ačkoliv výrobu na počátku trápily problémy, nakonec i díky Favoritu se Škoda dostala po revoluci do koncernu VW.