Přestože první z nich se konala už v roce 1921 na Maninách, je výraz "spartakiáda" úzce spojen s komunistickým režimem. Okázalou oslavu socialistické společnosti hostil co pět let Velký strahovský stadion s kapacitou 250 000 diváků.

Na každé spartakiádě se prezentovaly velké skupiny cvičenců představující zastoupení různých věkových skupin v populaci (matky s předškolními dětmi, mladší a starší žáci i žákyně, dorostenci a dorostenky, vojáci základní služby, muži, ženy a podobně). Každá skupina měla svou vlastní hudební skladbu a choreografii, která na ploše vytvářela různé obrazce.

První spartakiáda v totalitním Československu se konala v roce 1955. Pro cvičence bylo vyrobeno 900 000 tenistek, 600 000 tílek, stejný počet trenýrek a kalhot, 70 000 sukének. Na stadionu bylo celkem 65 šaten, které pojaly neuvěřitelných 65 000 cvičenců.

Příprava začala již v roce 1953, před vyvrcholením na Strahově se konalo 311 okresních a 28 krajských spartakiádních vystoupení. Spartakiáda sestávala z 29 skladeb, na nichž vystoupilo přes 1 690 000 cvičenců. Program na Strahově byl rozdělen na Den mladých, Den dospělých, Den Svazarmu a Den ozbrojených sil. Kromě toho se konala řada dalších spartakiádních sportovních a turistických akcí a spartakiádní Festival lidové umělecké tvořivosti.

Účast na spartakiádách si samozřejmě nenechala v čestných lóžích ujít ani komunistická honorace v čele s prezidentem Antonínem Zápotockým (druhý zleva) či Alexejem Čepičkou, ministrem národní obrany a zetěm Klementa Gottwalda (vpravo).

"V první zahajovací den naší spartakiády věřím, že tlumočím přání všeho našeho lidu, když volám naše staré socialistické i národní heslo zdůrazněné naším nezapomenutelným presidentem Klementem Gottwaldem: Kupředu, kupředu, zpátky ni krok! Kupředu pod vedením naší komunistické strany Československa a vlády Národní fronty!" Jakým směrem jít, to jste se mohli dozvědět ze Zápotockého projevu, jenž první spartakiádu slavnostně zahájil.

O tom, jakou mamutí akcí spartakiády byly, svědčí i ekonomika jednoho konkrétního ročníku: rozpočet se pohyboval kolem 45 milionů Kčs s předpokládaným ziskem 26,5 milionu Kčs (měsíční plat strojního inženýra byl tehdy necelých 500 korun měsíčně).

Přípravy na spartakiádu v roce 1960 byly zahájeny zapálením tisíců ohňů. Fotografie zachycuje už vrchol programu, konkrétně skladbu pro ženy "Rozsévačka".

Spartakiády jsou doteď pojímány velmi rozporuplně. Nelze jim upřít, že dokázaly společnost rozhýbat - příprav na různých okresních a krajských úrovních se účastnily miliony lidí. Na druhou stranu měly monstrozní akce velmi propagandistický charakter a byly pojímány jako oslavy komunistického režimu.

Nabídka zboží v Praze byla ve spartakiádních dnech obohacena o jinak nedostupnou nabídku exotického ovoce (banány, mandarinky, baklažány) i uzenin, což zdůrazňovalo výjimečnost těchto dní, šlo o jakousi ochutnávku komunistického ráje. Například se Rudé právo u příležitosti I. celostátní spartakiády pochlubilo, že podnik zahraničního obchodu Koospol mimořádně dovezl 80 tun pravého uherského salámu a z Rumunska nový typ italského konzumního salámu.

"Může-li tisíc lidí na jeden jediný povel, tisíc, přes tisíc lidí, kteří se neznali, neznají svoje jména, neznají, neznali se, mohou-li na jeden povel vytvořit zahradní záhony, není důvodu, sestro, není důvodu bratře, není důvodu zoufat, člověče, soudruhu, nad tím, co uložil nám náš nejnáročnější zítřek." Takové budovatelské skvosty nabízely obyvatelům Československa stranické listy.

Je potřeba ale zdůraznit, že cvičenci, jakkoli chápali propagandistický rozměr akce, brali často jako věc své prestiže v Praze na Strahově vystoupit a byl to pro ně životní zážitek.

Už jen pro to, že se do hlavního města a jeho okolí sjížděly statisíce mladých lidí a v době spartakiády zde podle dobového tisku panoval "neobvyklý ruch". Jak dokládají údaje z matrik, výsledkem "neobvyklého ruchu" byl signifikantně vyšší nárůst porodnosti a interrupcí devět měsíců po akci.

Ne všem se ale uvolněné mravy během hromadné akce pozdávaly. „V roce 1955 byla poprvé spartakiáda, byli tam dorostenky a dorostenci. Ti udělali kruh a ohmatávali tam holky,“ prozradila v rozhovoru pro Právo Jana Šiklová, zakladatelka Gender studies, která se zabývá vztahy mezi muži a ženami.

IV. celostátní spartakiáda v roce 1970 (při pokusu o obnovu Sokola v roce 1968 byl v tomto roce předpokládán XII. Všesokolský slet) včetně okresních spartakiád byla zrušena, místo ní se konaly jen místní „tělovýchovné slavnosti“. Krom ochromení příprav rozpadem sjednocené tělovýchovy v tom hrály roli i obavy, že by se velká shromáždění mohla zvrhnout v protirežimní demonstrace. Tohle je tedy už záběr z roku 1975 - hvězda vytvořená vojáky, po stranách ostatní cvičenci.

V roce 1975 také došlo ke změně názvu z Celostátní spartakiády na Československou spartakiádu. Na místních, okrskových a okresních spartakiádách vystoupilo přes 1 460 000 cvičenců.

V roce 1980 už dosáhly výdaje 637 milionů Kčs, což tehdy byly opravdu obrovské peníze.

Spartakiáda 1985 se stala svým způsobem legendární, a to nejen z toho důvodu, že byla poslední akcí svého druhu. Na Strahově také zazněla píseň Poupata, kterou složil Michal David pro skladbu starších žákyň.

Poupata se následně stala velmi populární...

...

VI. celostátní spartakiáda se ovšem neblýskla pouze Poupaty; na ploše strahovského stadionu se konalo celkem patnáct vystoupení ve dvou cvičebních odpoledních, přičemž každé proběhlo dvakrát. Během nich se vystřídalo téměř 190 tisíc cvičenců a v hledišti více než 1,2 milionu diváků...

...

Pohled do čestné lóže zleva Alois Indra, Lubomír Štrougal, Gustáv Husák a Antonín Himl.

Do historie ovšem "komunistická olympiáda" v roce 1985 vstoupila také neblaze. Její jméno je spojené s řáděním sériového vraha Jiřího Straky, který v pouhých šestnácti letech spáchal tři vraždy, dva pokusy o vraždu a pět znásilnění. Vzhledem k nízkému věku vyfasoval maximální trest deset let za mřížemi a navrch přezdívku Spartakiádní vrah.

Rokem 1985 se historie spartakiád uzavřela. Přípravy na akci o pět let později byly přerušeny sametovou revolucí.