Funkce jedné z nejnavštěvovanějších památek Istanbulu, chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia), by se mohla v brzké době změnit. Soud otevřel cestu k jeho proměně na mešitu.

Soud verdikt oznámil v pátek, když rozhodoval o stížnosti sdružení, které tvrdilo, že z dřívější mešity se v roce 1935 stalo muzeum protiprávně.

Památka si za svou historii již několika proměnami prošla. Chrám postavený v šestém století se změnil na mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) osmanskými vojsky v roce 1453.

Poslední změna přišla v roce 1934, kdy se budova stala muzeem během sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka.

...

Finální slovo, zda k přestavbě a změně účelu památky dojde, bude mít turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten se zároveň snaží změnu prosadit.

...

Erdoganovy snahy vidí opoziční politici i pozorovatelé jako pokus o zvýšení popularity u konzervativních a nacionalistických voličů, pro něž je chrám symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole. Erdoganovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) navzdory proklamacím o sekularismu mnozí kritizují za to, že se snaží islamizovat tureckou společnost.

Popularita prezidenta v posledních dvou letech kvůli finanční situaci země a nově kvůli koronaviru klesá. Přeměna muzea na mešitu by mu hlasy voličů mohla zaručit, píše deník Financial Times.

...

Pokud by se z památky skutečně stala mešita, vláda by ji mohla symbolicky otevřít 15. července, kdy si země připomíná čtyři roky od nepovedeného pokusu části armády o státní převrat.

Erdogan podle soudu může o změně rozhodnout sám dekretem. Prezident už oznámil, že v souvislosti se soudním verdiktem v pátek po 20:00 SELČ vystoupí s projevem.

Proti proměně chrámu se staví také Řecko, odvěký rival Turecka. Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolský patriarcha Bartoloměj prohlásil, že takový krok by rozdělil muslimskou a křesťanskou komunitu.

Mnozí argumentují tím, že Hagia Sofia je především světovou kulturní a historickou památkou.

Odpůrcům změny na mešitu však turecká vláda vzkázala, že "nepotřebuje žádné rady nebo apely ze zahraničí," cituje ji list Financial Times.

...

Možná změna účelu Hagie Sofie vzbuzuje také obavy památkářů a historiků, kterým by mohl být odepřen přístup do mešity. Odborníci se bojí i o budoucnost křesťanských fresek a mozaik, které by musely být při muslimských modlitbách minimálně skryty, případně až přemalovány, jak se tomu stalo i v 15. století.

Leccos by se mohlo změnit i pro turisty, ročně jich sem přijde na 3,7 milionu. Nová pravidla by jim mohla odepřít vstup do některých částí památky. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ale ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví. "Otevření chrámu Hagia Sofia modlitbám nebude bránit návštěvám turistů v této památce," citovala Kalina agentura Anadolu.

Památka je na seznamu kulturního dědictví UNESCO a zatím není jasné, zda by na něm i po přestavbě zůstala. Výbor pro světové dědictví poslal turecké vládě několik dopisů a vyzval ji k tomu, aby "začala dialog dříve, než přijme nějaké rozhodnutí". Dále po ní chce "zaručit, že žádná úprava nepoškodí univerzální hodnotu místa," cituje agentura Reuters.

...

Před stejnou otázku byl soud postaven už loni v listopadu, kdy rozhodoval o osudu památky chrámu svatého Spasitele v Chóře (na fotografii). Tehdy rozhodl, že se chrám, který od 16. století sloužil jako mešita, stal muzeem v roce 1948 nezákonně, čímž otevřel možnost k jeho přestavbě zpět na mešitu. Soud tehdy uvedl, že mešita "nemůže být používána jinak, než jaká je její základní funkce," píše server Foreign Policy.