Čerpací stanice stojí v Kounově u Rakovníka, v ospalé obci. Přestože tudy během léta projdou stovky turistů na vrch Rovina, který skrývá čtrnáct kamenných řad, v samotné vesnici dlouho nebylo nic, proč by se tu lidé měli zastavit. Až donedávna.
Před dvěma lety si pumpu vyhlédla obyvatelka sousední obce, kterou už nebavilo jezdit z venkova do Prahy za prací. "Jsem holka z města, která si chtěla splnit sen a žít na venkově. Tím, že jsem ale pracovala v Praze, jsem v domě se zahradou skoro nebyla. Zároveň mě už přestávalo bavit pracovat jako zaměstnanec, potřebovala jsem změnu, jen jsem nevěděla jakou," říká rodačka z Karlových Varů.
K retro pumpě z 80. let se Simona Černá, která v minulosti pracovala v pohostinství, hotelu, obchodu i marketingu, dostala náhodou. "Jednoho večera jsem tu zastavila, protože jsem si potřebovala vyřídit hovor, a všimla jsem si cedule 'k pronájmu'. Byť jsem s technikou nebo pohonnými hmotami do té doby neměla zkušenost, to místo a fakt, že je jen kilometr od domova, mi začaly ležet v hlavě," říká čtyřicátnice.
Černá si původně myslela, že až skončí ve firmě, která prodávala nábytek, bude se věnovat výrobě biokosmetiky. Ostatně jak sama říká, byl to její největší koníček. Osud byl ale jiný, než čekala. "Den nato, co jsem zastavila u pumpy, jsem na krajských trzích potkala kořenáře. Přišel za mnou s tím, že na mně pozoruje, jak jsem myšlenkami celý den jinde. Řekla jsem mu, co mi cvrnklo do nosu, a on, že mi na to vyloží karty. 'Takovou přízeň osudu jsem dlouho neviděl,' řekl a já za dva dny volala majiteli stanice se žádostí o pronájem," směje se provozovatelka retro pumpy.
Čerpací stanici otevřela Černá loni v lednu. "Když jsem začínala, brouzdala jsem tu tři hodiny se psem, než přišel první zákazník. Celý měsíc byl poměrně bídný a já si chvílemi i vyčítala, že jsem do toho vůbec šla. Utopila jsem v tom téměř celé dědictví po zesnulém otci," říká.
Když jí bylo nejhůř, stalo se něco, co na zapadlém venkově není zas tak běžné. Našla si manžela. "Měla jsem období, kdy se na mě všechno valilo a já cítila, že potřebuji obejmout. Žádného muže jsem nehledala, ale on přišel, objal mě a už mě nepustil," říká vášnivá motorkářka o dobrovolném hasiči a bývalém zemědělci, který jí dnes pomáhá s provozem.
Žena, která o sobě říká, že do čeho se dá, tak to nevzdává, brzy zjistila, že jen z prodeje benzínu nevyžije. A tak si za půjčené peníze pořídila stánek s občerstvením.
Začala v něm prodávat zmrzlinu, cukrovinky, limonády a pivo.
Stánek konečně zlákal nejen místní, ale i přespolní.
Po čase ke stánku přibylo i pískoviště...
...stoly a dětské hřiště...
"Máme teď úžasné období. Pozoruji, jak se z pumpy začíná stávat opravdové místo k setkávání. Baví mě, když se mi podaří dát lidi dohromady anebo jim domluvit kroužky z okolí. Ženský mi sem chodí i plakat a stěžovat si na mužský," říká Černá.
Simona Černá přiznává, že zpočátku bylo smutné pozorovat, jak se lidé, kteří bydlí v jedné vesnici, téměř neznají. "Myslím si, že je to osud mnoha sudetských obcí, lidé v nich nemají kořeny a tvrdí, že by z nich nejraději odešli. Ale tohle není o místu, tohle je v lidech. Někteří místní se tu nebyli zvyklí ani usmát. Dnes si kupují zmrzlinu i čtyřikrát denně, a to jen proto, že je na ně párkrát za den někdo hodný," vysvětluje zmrzlinářka.
Kromě benzínu a klasického sortimentu Černá prodává i brambory, mražené maso pro psy, a když se urodí, nabízí lidem zeleninu z vlastní zahrádky. "Dávám ji lidem zadarmo. Snažím se jim pomáhat, protože mě to baví. A oni zase začínají zjišťovat, že když nepojedou do velkého města a občas podpoří i oni nás, vrátí se jim to," říká provozovatelka, která pumpu zvedla z popela.
Rodinný podnik se těší oblibě, a díky tomu jsou splacené nejen dluhy, ale i prvotní investice.
Černá navíc tvrdí, že i když jsou s manželem na pumpě každý den až do večera, mají paradoxně více času na rodinný život. Největší zásluhu na tom mají děti, říká. "Děti nás v podstatě vylízaly z dluhů. A my jim to teď chceme vrátit."
Poslední neděli v srpnu manželé pořádají první akci pro děti, kterou jim chtějí poděkovat za zakoupené zmrzliny. Pokud se vše podaří, chce Černá příští rok rozjet i větší akce. "Jsme omezení kapacitou a nemůžeme obchodně příliš růst. Ani nechceme. Co je ale naší vizí do budoucna, je pořádání kulturních akcí třeba ve formě nějakého živého koncertu," uzavírá živnostnice.
10/18