Pro Jaroslava Kučeru bylo klíčové zejména vyjadřování se obrazem, práce s barvou, stíny, světlem a kompozicí.

Inspiraci hledal v dílech význačných mistrů výtvarného umění.

Mezi nejznámější patří inspirace Hieronymem Boschem při promýšlení výtvarné koncepce filmu Ovoce stromů rajských jíme.

Kučera svůj archiv fotografií vytvářel po celý svůj život.

Nebylo podstatné vytvořit umělecké fotografické dílo, šlo mu zejména o zachycení pohledu, archivaci „skutečnosti“, ale nikoli v jejím historickém rozměru, ale zejména její atmosféry, světelnosti, prostorových proporcí a barevných odstínů a kontrastů.

„Nemůžete si dovolit experiment jednou, a pak už nikdy.“ Citát významné české režisérky Věry Chytilové, spolupracovnice a manželky Jaroslava Kučery.

Ačkoliv byly Kučerovy filmy velmi výtvarně stylizované, u fotografií bychom mohli hovořit o opaku.

Jde o až obsesivní sběr vizuálního materiálu a všeho, co se okolo nás děje, výsledek je často spíše realistický záznam.

V obrovském množství nalezeného archivu se často opakují momentky z všedního dne.

Opakovaně fotografoval pravidelné geometrické struktury a vzorce.

Častým motivem pro něj byly rozpadající se budovy, či naopak lešení podpírající výstavbu.

Jaroslav Kučera měl fotoaparát vždy při sobě, nikdo však netušil, že z toho bude jednou archiv čítající 10 000 snímků.

"Chtěl bych až k hranici možností zpracovat spoustu výchozího materiálu, záznamy, fragmenty, částice – jakýsi „materiál představ“ – podle svobodně zvolené struktury filmu. Takové struktury, která by se jakoby sama utvářela, jako když člověk přemýšlí, docela volně, jak sám chce." Jaroslav Kučera.