Na počátku tragédie, která vešla do dějin jako Jonestownský masakr, stála osobnost Jima Jonese. Narodil se 13. května 1931 v městečku Crete ve státě Indiana v USA. Jeho otec, válečný veterán z první světové války, byl zdravotně postižený a také dlouhodobě nezaměstnaný. Své problémy utápěl v alkoholu. Rodinu živila matka, která tak neměla moc času věnovat se malému Jimovi. Jones se cítil nechtěný a špatně snášel nuzné životní podmínky. Útěchu nalezl v hudbě a hlavně v náboženství. Už jako malý chlapec se zajímal také o smrt.

Odmala byl dychtivým čtenářem, který se zajímal o diktátory jako například Josifa Stalina, Mao Ce-tunga nebo Adolfa Hitlera. Zaujetí našel také v duchovním vůdci indické revoluce Gándhím nebo německém filozofovi Karlu Marxovi. Po studiích na vysoké škole v Richmondu se stal kazatelem. Díky svému charismatu a umění rétorické manipulace se okruh Jonesových příznivců rychle rozrůstal.

V roce 1955 se Jim Jones odklonil od evangelické církve a ve stejném roce založil vlastní sektu, kterou pojmenoval Chrám lidu (v originále The Peoples Temple, v překladu někdy také Svatyně lidu). Ta volala po sociální rovnosti, rasové snášenlivosti a právech pro chudé.

Jones před svými obdivovateli plamenně agitoval za myšlenky rasové rovnosti a sociální spravedlnosti. Do sekty přilákal tisíce levicově smýšlejících lidí, z nichž velká část byli Afroameričané.

Jones se spolu se svou ženou Marceline Baldwin stali prvním bělošským párem ve městě Indianapolis, který adoptoval černošské dítě. Celkem přijali za své sedm dětí, z nichž většina byla afroamerického původu, další měla asijský původ. Měli také jednoho biologického syna. Kvůli rozličnému původu dětí si přezdívali "duhová rodina". Jonesův boj za rovnoprávnost Afroameričanů byl o to více překvapující, že jeho otec byl naopak příslušníkem militantní rasistické organizace Ku-klux-klan.

Každý, kdo se rozhodl vstoupit do Jonesovy sekty Chrám lidu, musel do společného fondu odevzdat veškerý svůj materiální majetek. Jones sliboval, že se sekta o své členy postará. Chrám lidu tak disponoval nemalými finančními prostředky.

Díky "plné kase" nebyl problém zakoupit například desítky autobusů, se kterými pak sekta vyjížděla na výletní turné po USA.

Jim Jones s příslušníky sekty při návštěvě San Franciska v Kalifornii.

V napjaté společenské atmosféře kvůli rasovým nepokojům v 60. a 70. letech změnila sekta několikrát své působiště. Sám Jones začínal trpět stupňující se paranoií: věřil například, že se může stát obětí atentátu. K tomuto duševnímu stavu patrně napomohla i konzumace drog. Jones o sobě také prohlašoval, že je reinkarnací řady známých osobností.

Už v 60. letech začaly do médií prosakovat zprávy na základě očitých svědectví o tom, že lidé v sektě čelí vydírání, ponižování, fyzickému týrání i sexuálnímu zneužívání (tomu měli být vystaveni ženy i muži).

Vůči Jonesově sektě se začala zvedat vlna odporu a nedůvěry veřejnosti. Kvůli stoupající paranoii se Jones navíc obával útoku amerických tajných služeb. Nakonec se tak rozhodl sídlo sekty znovu přesunout, tentokrát až do jihoamerické Guyany.

V roce 1974 připravil plány na výstavbu osady Chrámu lidu v této zemi. Zakoupil pozemky a do džungle poslal několik desítek svých stoupenců, kteří zde měli vystavět malé město.

Do Guyany ho následoval i ochočený šimpanz, který slyšel na jméno Mr. Muggs.

Hustý prales o rozloze přibližně 1500 hektarů příslušníci sekty vypálili plameny...

... a vyčistili těžkou technikou.

Na uvolněném prostoru založili pole. Jones už v předchozím sídle sekty začal radikálně měnit její směřování. Zavrhl učení Bible a stal se z něj manipulátor, který se svým stoupencům snažil vymýt mozky.

Lidé v Guyaně postavili také desítky domků a budov.

Jonestown tak skutečně připomínal městečko, nechyběly ani cesty.

Tak se zrodila poslední základna sekty Chrám lidu. Autoritativní Jones, který podle některých odborníků trpěl narcistickou poruchou osobnosti, pojmenoval místo po sobě: Jonestown.

Pohled na chatrče, ve kterých bydleli členové sekty.

Vize náboženské komunity se nezměnily, stále jimi byly sociální rovnostářství a existenciální soběstačnost. Sekta uprostřed tropického pralesa byla také připravena přivítat do svých řad další stoupence.

Každý člen se musel aktivně podílet na pracích, které zajišťovaly obživu komunity. K hlavní činnosti patřilo zemědělství.

Úporná práce na polích nesla své ovoce. Snímek ukazuje Jima Jonese, který se sám prohlašoval za mesiáše, v poli plném kukuřice.

Jones své vyznavače neustále přesvědčoval, že Jonestown je ráj. Ve skutečnosti ale členy komunity čekala jen dřina a vymývání mozků.

Ženy v Jonestownu také rodily děti. V sektě fungovaly jesle a školky, kde se děti vzdělávaly.

Stavy Jonesovy paranoie se však neustále stupňovaly. Ke členům své sekty téměř dennodenně promlouval v monotónních projevech, které trvaly i několik hodin.

Jonesovy fanatické projevy přenášela výkonná aparatura, kterou doplňovala robustní vysílací stanice. Když Jones nestál u mikrofonu, tak své projevy pouštěl do ampliónů z předtočených magnetofonových pásků.

Zatímco propagační brožury líčily život v Jonestownu jako hotový ráj na Zemi, na povrch začaly vyplouvat informace o totalitním systému. Množila se svědectví o tom, že je tu řada lidí držena proti své vůli a je vystavena psychickému i fyzickému násilí a vydírání. Taky se, podobně jako před tím v USA, objevila obvinění, že v Jonestownu dochází k sexuálnímu zneužívání.

Poté, co o temném životě v Jonestownu informovala americká média, rozhodli se někteří zákonodárci jednat. Mezi nimi i kalifornský kongresman Leo Ryan. Ten v polovině listopadu 1978 po boku delegace do Guyany osobně zavítal. Cíl byl jediný: přesvědčit se na vlastní oči, jaké poměry v Jonestownu ve skutečnosti panují.

Už na ranveji letiště, které leželo několik kilometrů od Jonestownu, čekala na Ryana eskorta ozbrojených mužů. Ta mu zpočátku bránila, aby mezi sektu vůbec vkročil. Nakonec mu to včetně jeho doprovodu bylo umožněno. Ryan navštívil vytipované rodiny, u kterých měl na základě předchozích zpráv podezření, že je v Jonestownu drží proti jejich vůli. Přesto byly Ryanovy dojmy z návštěvy více než pozitivní. Uchvátilo ho, jaké soběstačné město Jones uprostřed džungle vybudoval.

Kongresmana doprovázeli jak příbuzní lidí žijících Jonestownu, tak skupina amerických novinářů, například Don Harris z televize NBC.

Novináři dokumentovali Ryanovu návštěvu i život přívrženců sekty. Jones delegaci přivítal shromážděním a tamní kapela si pro hosty připravila koncert.

Po uvítacím ceremoniálu ale obyvatelé Jonestownu tajně předali delegaci vzkazy, ve kterých prosili o pomoc s útěkem.

Jones přesto kongresmana úpěnlivě přesvědčoval, že je v jeho sektě vše v pořádku. Naléhal na něj, ať už jeho i farníky nechají být. Avšak marně.

Společné jednání začalo být vyhrocené. Ke vzrůstajícímu napětí přispěl i fakt, že se Ryanovi přihlásilo několik desítek členů sekty, kteří chtěli Jonestown opustit.

Televizní kamery dokonce natočily incident, kdy členové sekty násilím odebrali dítě matce, která se rozhodla s Ryanovou delegací odejít.

Jim Jones už v tuto chvíli tušil, že je konec. Snaha vylíčit návštěvníkům život v Jonestownu v tom nejlepším světle ztroskotala.

18. listopadu 1978 měla skupina okolo politika Ryana odejít na letiště k připraveným letadlům a vrátit se do USA. Delegaci doplnili i někteří členové sekty, které se z ní rozhodli vystoupit. Díváte se na snímky z autentických videozáběrů, které natočil kameraman NBC Robert Brown. Muž v popředí je fotograf Greg Robinson. V tuto chvíli ještě nikdo netušil, jaká hrůza se za pár minut odehraje.

Po krátkém čekání přišla k dvojici přistavených letounů celá skupina. Zdálo se, že odletu z Jonestownu už nic nebrání.

Mezi posledními přichází k letadlům Leo Ryan (úplně vlevo).

Letiště kontrolovala ozbrojená stráž, která neklidně přešlapovala na místě. Stráž byla po celou dobu v kontaktu se svým vůdcem skrze radiovou vysílačku, Jones byl připraven odletu zabránit.

Po chvíli na improvizované ranveji rolovalo první z letadel ke startu.

V tu chvíli se k odletové ploše znenadání prudce rozjel traktor s přívěsem. Snímek představuje inscenovaný záběr z dokumentární rekonstrukce jonestownského masakru.

Traktor zkřížil letadlu cestu a donutil ho zastavit. Na korbě přívěsů bylo několik mužů ozbrojených puškami (opět inscenovaný záběr).

Muži začali vyskakovat na zem a zahájili intenzivní palbu na obě letadla. Sprška zasáhla jak posádku letadel, tak osoby stojící vedle na ranveji. Smrtelně zasažen byl i již zmiňovaný kameraman Robert Brown. Padl k zemi, zatímco jeho kamera stále běžela a nahrávala probíhající peklo. Díváte se na jeden z posledních záběrů z Brownovy kamery.

Za pár sekund se k umírajícímu kameramanovi přiřítil jeden z ozbrojenců a filmařův život definitivně ukončil výstřelem z brokovnice z bezprostřední blízkosti (inscenovaný záběr).

Při palbě byl fatálně zasažen i kongresman Ryan. Jeho tělo zasáhlo dvacet střel. Neměl šanci přežít. Spolu s ním a Brownem zahynuli i fotograf Greg Robinson, reportér Don Harris a členka sekty, která chtěla prchnout do USA, Patty Parksová. Dalších zřejmě 10 osob bylo zraněno (inscenovaný záběr).

Zbytek skupiny si útěkem do nedaleké džungle zachránil život. Patřil mezi ně i novinář AP Tim Reiterman, který byl postřelen do ruky. Reportér se potom, co vraždící komando odjelo zpět do Jonestownu, vrátil na letiště a snažil se pomoci raněným (inscenovaný záběr).

Výjev, který se mu naskytl při návratu na letiště, byl děsivý. Na ploše leželo bezvládně několik těl.

Letadla byla prostřílena skrz naskrz.

...

Jak později ukázalo vyšetřování, k palbě došlo i uvnitř jednoho z letadel.

Jim Jones totiž do skupiny uprchlíků, kteří měli odletět se senátorem Ryanem, propašoval i svého muže. Jmenoval se Larry Layton. Poté, co propukla venku na letišti střelba, vytáhl ukrytý revolver a smrtelně zranil jednoho z pilotů.

Všechno byl dopředu připravený vražedný plán Jima Jonese.

Jones pustil do místního rozhlasu nahrávku pojmenovanou White Night (v překladu Bílá noc) a celou komunitu, která čítala přes 900 lidí, nechal shromáždit do hlavní budovy Jonestownu.

Zde manipulativním projevem oznámil, že senátor Ryan a ostatní byli zastřeleni a nyní všichni musí zemřít. "Kongresman je mrtvý. Myslíte, že nám to jen tak odpustí? To musíte být blázni. Budou tady mučit naše děti," zvolal. Za zády mu demonstrativně asistovalo ozbrojené komando. Lidé neměli šanci odporovat.

K shromaždišti sekty byly doneseny kádě (inscenovaný záběr).

Kádě byly zřejmě plné roztoku prudce jedovatého kyanidu (inscenovaný záběr).

Přesvědčení fanatici pak plnili injekční stříkačky a plastové kelímky smrtícím jedem (inscenovaný záběr).

Postupně se jedu muselo napít všech více než 900 lidí. Smrtelné otravě se nevyhnuly ani děti v doprovodu svých rodičů. Ti, co se bránili, byli buď zastřeleni, nebo jim byl do těla násilím vpraven jed pomocí injekčních stříkaček. Vše se dělo za zvuků hudby a Jonesova proslovu. Sám Jones zvolil méně drastický způsob sebevraždy - zastřelil se. Pitva později prokázala, že se skutečně zabil sám, i přestože se objevily spekulace, že mu ke smrti dopomohl některý z členů sekty (inscenovaný záběr).

Dějiště jonestownského masakru. Teprve se zpožděním několika dnů (vzhledem k odloučenosti místa) se svět dozvěděl, co se zde stalo. Pilotům, kteří se tam slétli mezi prvními, se naskytla apokalyptická podívaná.

Zem byla posetá nespočtem těl.

V Guyaně tehdy zahynulo celkem 918 lidí (včetně více než 270 dětí). V Jonestownu se otrávilo 909 lidí a další čtyři lidé v metropoli Georgetownu, zbylých pět lidí zemřelo při zmiňovaném atentátu na letišti ve městě Port Kaituma.

...

Řada lidí tu ležela v srdceryvném objetí, kdy si tváří tvář přicházející smrti dávali poslední sbohem.

Masakr byl co do počtu obětí nejtragičtějším skonem amerických civilistů (s výjimkou přírodních katastrof) až do teroristických útoků 11. září 2001.

Vyšetřovatelé později našli jeden vzkaz na rozloučenou, pod který se nikdo nepodepsal.

Smrt zde nalezlo i několik blízkých příbuzných Jima Jonese. Na snímku je adoptovaný syn Lew Eric Jones se svými dětmi. I ty zemřely.

Smrti uniklo jen přibližně 100 lidí z celkového obyvatelstva Jonestownu, z nichž většina nebyla v době masakru na místě činu. Z osob, které se přímo nacházely u samotného dějiště vražedného šílenství, přežila jen hrstka. Mezi ně patřila i šestasedmdesátiletá Hyacinth Thrashová, která se ukryla pod postel svého domku a vydržela zde až do rána následujícího dne. Když vyšla ven, naskytla se jí strašlivá podívaná. Musela kráčet nekonečnou plejádou těl lidí, které znala (inscenovaný záběr).

Divá zvěř, kterou lidé ze sekty chovali, na místě tragédie.

Další ze záběrů, který se fotografům dokumentujícím neštěstí naskytl.

Na hromadné otravě stovek lidí se podíleli i lékaři tamní nemocnice.

Povalující se kalíšky, ze kterých lidé konzumovali smrtící nápoj.

Odklízení těl trvalo několik dní, a to za strašných podmínek. Vlivem horkého tropického podnebí se těla nacházela v pokročilém stádiu rozkladu.

Nelehkého úkolu se zhostily armádní jednotky z USA.

...

Balení mrtvol.

Následovalo rozsáhlé vyšetřování, které probíhalo pod patronací americké FBI. Její agenti na místě mimo jiné zajistili desítky audio nahrávek Jima Jonese. Dokonce se ukázalo, že si Jones na svůj diktafon nahrál i celý proces hromadné "sebevraždy". To policistům pomohlo objasnit, co přesně se v posledních momentech na místě činu odehrávalo. Uvedená nahrávka je v plném znění dostupná zde: https://www.youtube.com/watch?v=OkookcrAnSE&has_verified=1

Památník obětem masakru ve městě Oakland v Kalifornii. Právě v Kalifornii, v oblasti Redwood Valley, Jonesova sekta jednu dobu také sídlila.