Americký vrah Zodiac byl známý dopisy a šiframi, které posílal ve svých dopisech. Letos v prosinci trojice nadšenců jeden z jeho vzkazů rozluštila. "Doufám, že se dobře bavíte při snaze mě dopadnout. Nebojím se plynové komory, protože mě o to dříve pošle do ráje a protože mám nyní hodně otroků, kteří pro mě pracují," stojí v tomto vzkazu podle Davida Oranchaka, webového designéra, který je jedním z trojice luštitelů.

Vzkaz, který byl podle počtu znaků nazvaný Šifra 340, dorazil do deníku San Francisco Chronicle v listopadu 1969. Ještě o rok dříve ale došlo k první potvrzené Zodiacově vraždě. Bylo něco po desáté hodině večer. David Faraday a Betty Lou Jensenová, dva američtí středoškoláci, měli právě rande. Zastavili nedaleko silnice Lake Herman Road u kalifornského města Benicia na štěrkem vysypané mýtině. Nebylo tam žádné pouliční osvětlení. Dvojice právě prožívala poslední minuty svého života.

Krátce po jedenácté hodině večer našla jejich těla Stella Borgesová, která žila na čtyři kilometry vzdáleném ranči. Nejprve si myslela, že mladík vypadl z auta. Ležel v nezvyklé pozici. Pak si ale uvědomila, že došlo k vraždě, a jela přivolat policii.

Bylo 20. prosince 1968. Přesně před padesáti dvěma lety zabil mladou dvojici sériový vrah, který si říkal Zodiac. Šlo o jeho první potvrzené oběti, ke kterým se sám přihlásil. Později začal rozesílat zmíněné dopisy a děsit celé Spojené státy.

Policisté našli na místě činu několik stop, žádná z nich je ale nedokázala navést ke konkrétnímu pachateli. Jak zhruba vražda proběhla, později popsal ve své knize z roku 1986 americký autor Robert Graysmith, který se tématu Zodiaca dlouhodobě věnuje.

Vedle auta mladé dvojice v jedenáct hodin večer zastavil jiný vůz, ve kterém seděl vrah. Ten pak zřejmě vystoupil a zamířil ke svým obětem, které zatím netušily, co se děje. Snímek pochází z hraného filmu Zodiac z roku 2007 (režie David Fincher), který se Graysmithovou knihou inspiroval.

Zodiac dvojici nařídil, aby oba vyšli ven, což Jensenová uposlechla - její tělo policisté našli ležet na zemi.

Faraday zřejmě zemřel na půl cesty. Jeho tělo policisté našli z části v autě. Vrah mu prostřelil hlavu. Přesto když jeho tělo policisté objevili, ještě sípavě dýchal. Zemřel ale při převozu do nemocnice.

Jensenová se pokusila utéct. Zodiac na ni vystřelil ze vzdálenosti více než osmi metrů, přesto se dokázal do pohyblivého terče ve tmě trefit. Z těchto stop vyšetřovatelé později vyvozovali, že vrah mohl dříve působit v armádě nebo námořnictvu.

Pak Zodiac z místa činu ujel. Na snímku lze vidět stopy po pneumatikách jeho vozidla.

Zhruba v této pozici stálo auto Jensenové a Faradaye, když jejich těla našla první svědkyně. Když se k vozu dostali policisté, motor byl ještě vlažný a zapalování zapnuté. Dvojice si během své schůzky topila.

Koroner Dan Horan na snímku zkoumá díru po střele v okénku vozu.

Policisté vepředu na podlaze auta našli prázdnou nábojnici ráže .22 mm. Celkem z těl obětí a z vozu získali sedm střel. Dvě nebyly nikdy nalezeny.

Náčrtek místa činu.

Vyšetřování vedl detektiv Les Lundblad. Tento muž měl obvykle za celý rok dva až tři případy vražd.

Tato byla ale poměrně neobvyklá. Jako by neexistoval motiv činu - kromě zabíjení pro potěšení ze samotné vraždy. Lundblad nenašel žádné známky pokusu o loupež ani sexuální zneužití obětí.

Davidu Faradayovi bylo 17 let, Betty Lou Jensenové o rok méně. Byli to běžní středoškolští studenti, s dobrými známkami.

Zodiac se ale nezastavil. Jen o půl roku později, 4. července 1969, si připsal další oběť. Pozdě večer na parkovišti u parku Blue Rock Springs nedaleko kalifornského města Vallejo zaútočil na další mladou dvojici v autě - Michaela Mageaua a Darlene Ferrinovou. Na oba začal střílet, zatímco seděli ve voze. Na snímku stopa, kterou vrah na místě nechal.

Dvaadvacetiletá Ferrinová padla dopředu na volant. Střely ji zranily na devíti místech, včetně plic a levé srdeční komory. Útok nepřežila.

Devatenáctiletý Mageau se snažil z vozu utéct, ale najednou zjistil, že ze dveří zmizela klika. Byl bezmocný a křičel bolestí. Náhle se ale vrah otočil a z místa činu ujel. Mageau zázrakem přežil a stal se prvním svědkem, který mohl policii aspoň trochu popsat, jak vrah vypadal - přestože ho viděl ve tmě. Bylo mu prý něco pod 30 let, měl široký obličej bez brýlí a krátké, světle hnědé vlasy ve vojenském střihu. Postavou byl podsaditý, až téměř tlustý, vážil zhruba 90 kilogramů. Měřil kolem 175 centimetrů.

Tentokrát dal o sobě Zodiac poprvé vědět. Po vraždě zamířil k této telefonní budce, odkud zavolal policii a řekl: "Chci nahlásit dvojitou vraždu. Pojedete-li jeden a půl kilometru po Columbus Parkway až k veřejnému parku, najdete v hnědém autě dvě děcka." Podle operátorky byl jeho hlas klidný, bez přízvuku. Zněl, jako by měl vše chladně nacvičené. "Byli zastřeleni devítimilimetrovým Lugerem. Zabil jsem taky ty dvě děcka vloni. Na shledanou," dodal.

Prvního srpna 1969 Zodiac poslal první ze svých slavných dopisů. Rozeslal ho do tří různých deníků v oblasti Kalifornie a přihlásil se k vraždám u Lake Herman Road a u parku Blue Rock Springs. Dopis obsahoval několik gramatických chyb. "Milá redakce, tady vrah," začínal. Byla k němu přiložena i tajemná šifra o 408 znacích. Kdo ji vyluští, zjistí moji identitu, sliboval Zodiac.

Tak šifrované zprávy od Zodiaca vypadaly. Kalifornské deníky je zveřejnily na svých stránkách s nadějí, že by se někomu mohlo podařit je rozlousknout.

Na šifrách mezitím pracovali i odborníci z americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a Ústřední zpravodajské služby (CIA). Neúspěšně. Šifra byla příliš složitá. Mezitím vrah poslal ještě jeden dopis, který začínal: "Milá redakce, tady Zodiac..." Bylo to poprvé, co se označil tímto jménem.

Osmého srpna 1969 se stala neuvěřitelná věc. Vrahovu šifru prolomil Donald Harden, obyčejný učitel na střední škole. Se svou ženou měl rád křížovky a různé hádanky. Když si ale vyšetřovatelé spolu s nimi přečetli znění zaheslovaného dopisu, zjistili, že Zodiac lhal. Svoje jméno nepřiznal. (na snímku jedna z obálek, ve kterých Zodiac posílal dopisy)

"Rád zabíjím lidi, protože je to velká zábava. Je to mnohem zábavnější než zabíjet divokou zvěř v lese, protože člověk je to nejnebezpečnější zvíře k zabití," stojí ve známém dopise. "Je to pro mě hrozně vzrušující zážitek, dokonce ještě lepší, než když si to rozdáte s holkou. To nejlepší na tom je, že až umřu, budu znovu zrozen v ráji a ti, co jsem zabil, se stanou mými otroky."

V zašifrovaném dopise Zodiac doslova napsal: "Neřeknu vám svoje jméno." A tak policie stále nedokázala zjistit, kdo je sériový vrah. Ten se mezitím chystal na další oběť. Bylo 27. září 1969. Cecelie Ann Shepardová vyjela se svým blízkým přítelem Bryanem Hartnellem k jezeru Berryessa, které opět leží ve státě Kalifornie.

Našli si místo na piknik, když si Shepardová všimla, že se k nim blíží z dálky muž. Byl podsaditý. Pak jí ale zmizel z dohledu.

Když se u páru znovu objevil, měl na sobě černé oblečení s typickým Zodiacovým znakem na těle - přeškrtnutým kruhem. Na hlavě měl kuklu a v ruce pistoli. (snímek z hraného filmu z roku 1971, režie Tom Hanson)

Hartnell si nejprve myslel, že jde o loupežné přepadení, a tak se s mužem, který na ně mířil zbraní, snažil dohodnout. Podal mu peníze a klíčky od svého auta. Muž ale dvojici přesto svázal prádelní šňůrou - na snímku můžete provaz vidět, později ho jako důkaz vyfotografovali policisté.

Když dvojice ležela bezmocně na zemi, muž odložil zbraň. "Budu vás muset bodnout, mládeži," řekl náhle a naklonil se k nim s třiceticentimetrovým nožem. Mladíka začal bodat do zad. Když se Shepardová snažila převalit pryč, celkem čtyřiadvacetkrát bodl i ji a zlámal jí žebra. (snímek z hraného filmu z roku 2007, režie David Fincher)

Pak vrah hodil na deku klíčky od auta i peníze a odešel. Zamířil k Hartnellovu autu, kde něco chvíli dělal, a následně se vrátil ke svému vozu. Z místa činu zmizel, policie později našla stopy pneumatik. Přivolal ji sám vrah - zatelefonoval jí před osmou hodinou večerní.

Policie pak zjistila, co dělal vrah u Hartnellova auta. Nechal na jeho dveřích jasný vzkaz napsaný tlustým černým fixem. "Vallejo 20-12-68, 7-4-69, září-27-69-6:30 nožem."

Autentický snímek dveří vozidla s ručně psanou zprávou od Zodiaca.

Dveře se pak staly důkazním materiálem. Zodiacův nápis byl chráněn polepem, aby se neponičil.

Dvaadvacetiletá Shepardová útok nepřežila, zemřela po celonoční operaci v nemocnici. Dvacetiletý Hartnell se však dostal z kritického stavu a policii vypověděl vše, co mohl.

Snímek pochází z jeho interview, které dal i médiím. Vyprávěl například, jak se i přes velké bolesti odplazil desítky metrů, aby zavolal pomoc.

Hartnell také popsal vraha. Byl podsaditý, ale jeho tělo působilo "pevným dojmem". Podle hlasu mu bylo dvacet až třicet let, mluvil monotónně. Ke kápi byly svorkami připevněny sluneční brýle, které zakrývaly oči, ale podle Hartnella měl pod nimi možná ještě brýle dioptrické. Otvorem také zahlédl propocené hnědé vlasy. Na základě popisu později vznikla tato kresba.

Autorem je zmíněný Robert Graysmith, který předtím, než začal psát o Zodiacovi, pracoval jako kreslíř v deníku San Francisco Chronicle. Na snímku v roce 2007.

Zodiac byl už slavným vrahem, na místě činu natáčelo několik televizních stanic. Strom v pozadí snímku zřejmě posloužil Zodiacovi jako skrýš, kam se schoval těsně před tím, než mladou dvojici přepadl s pistolí v ruce.

Policie si sestavila seznam, co mají vraždy společného. Vždy šlo o mladé lidi nebo studenty - dvojice. Pokaždé byla použita jiná vražedná zbraň. K vraždám docházelo v autě nebo v jejich blízkosti. Nedaleko vody. Ani to ale nepomohlo zabránit další vraždě, která se stala 11. října 1969. Přímo v San Franciscu.

Do vozu devětadvacetiletého řidiče taxislužby Paula Stinea nastoupil zákazník, kterým byl ale ve skutečnosti Zodiac. Po několika minutách jízdy ho zavraždil výstřelem do hlavy. (snímek z hraného filmu z roku 2007, režie David Fincher)

Stineova vražda byla neobvyklá. Taxikář byl sice poměrně mladý, ale starší než ostatní oběti. Navíc byl v autě sám. Policii proto nejprve nenapadlo, že by mohlo jít o další čin Zodiaca.

Vraha vidělo z okna blízkého domu několik svědků na večírku. Ihned zavolali policii. Když vyšetřovatelé otevřeli dveře auta, vypadla taxikářova ruka ven. Policisty hned zaujalo, že na ní měl stále hodinky. Nešlo tedy o loupežné přepadení.

Po fatální ráně do hlavy se Stine sesunul na pravou sedačku auta.

Případ dostal na starost inspektor z oddělení vražd Dave Toschi. Do svého zápisníku si poznamenal, že na místě zůstaly kromě hodinek i doklady, klíče a prsten oběti. Po celém autě byla krev.

Dave Toschi a jeho kolega Bill Armstrong v márnici. Toschi se později stal hlavním Zodiacovým nepřítelem, přesto vrahovu identitu nikdy neodhalil.

Pro Toschiho byl případ zcela bezprecedentním. V jeho osobnosti se inspiroval film Drsný Harry z roku 1971 (režie Don Siegel).

Jednou z hlavních stop Toschiho a Armstronga bylo, že ze zakrvácené Stineovy košile část chyběla. Vrah kus látky vyřízl.

Další stopou byl první otisk prstu, který za sebou zřejmě Zodiac zanechal. Byl nalezen na dveřích vozu, v krvi. Zároveň ale bylo zvláštní, že by někdo, kdo se zatím dokázal precizně skrývat, byl tak neopatrný.

O několik dní později už bylo jasné, proč na místě činu chyběl kus košile. Do redakce listu San Francisco Chronicle přišel několikastránkový dopis. "Tady Zodiac. Zavraždil jsem včera večer toho taxikáře," stálo hned v úvodu.

Redaktorka, která obálku otevírala, uvnitř našla i zakrvácenou látku. Vyšetřovatelé ji porovnali se Stineovou košilí a zjistili, že skutečně jde o to samé oblečení. Bylo tak potvrzeno, že vraždu spáchal Zodiac.

V dopise ale byl ještě děsivější vzkaz. "Školáci jsou prima terče, myslím, že jednoho rána vyhladím školní autobus," napsal Zodiac. "Prostě prostřelím přední pneumatiku a pak dětičky jedno po druhém sejmu, jak z něj budou vyskakovat ven." Policie proto rozjela pátrání ve velkém.

Na veřejnosti propukla panika.

Lidé se báli nechat své děti odvážet do školy. Každý školní autobus proto měla na starosti policejní hlídka. Řidiči dostali instrukce, co mají v případě střelby dělat.

V listopadu přišel další dopis. Zodiac k němu připojil i nákres funkční bomby, aby mu policisté věřili, že má skutečně v plánu zaútočit na školní autobus. Po dohodě s deníkem San Francisco Chronicle neměla být žádná část dopisů týkající se bomby zveřejněna.

Kromě nákresu výbušného zařízení Zodiac přiložil i mapu, kde označil údajné umístění bomby. Tu ale policie nikdy nenašla.

Zodiac pak začal rozesílat dopisy i přímo inspektorovi Toschimu anebo právníkovi Melvinu Bellimu.

Tedy, pokud to opravdu byl Zodiac. Dopis byl napsaný drobnějším písmem, avšak obsahoval podobné gramatické chyby i nezvyklé výrazy. Veřejnost začala být v této době sériovým vrahem posedlá. Lidé sami o sobě tvrdili, že jsou Zodiac, jen aby se proslavili.

Belli se například snažil spojit s vrahem skrze televizní show, kam měl Zodiac zavolat. Když se ale opravdu někdo dovolal a s Bellim mluvil o tom, že chce lékařskou pomoc, dotyčný měl jiný hlas než skutečný Zodiac. Potvrdil to i sám Bryan Hartnell, který jeho vraždění u jezera Berryessa přežil.

Na policii tou dobou chodily tisícovky tipů od lidí, kteří měli pocit, že znají Zodiacovu totožnost. Jiní lidé zase udávali své příbuzné nebo sousedy z pouhé msty.

V roce 1974 se Zodiac definitivně odmlčel. Vyšetřování postupem času uvízlo na mrtvém bodě. Veřejnost se tak už možná nikdy nedozví, kdo za vraždami stál. Zodiac se ve svém posledním dopise přiznal ke 37 vraždám. Není ale jisté, že to je pravda. Uvedl však, že kvůli policejnímu vyšetřování začne zabíjet jinak - třeba tak, aby vražda vypadala jako nehoda.

Potvrzených Zodiacových vražd je tak pouze pět. Tři lidé jeho pokus přežili - kromě dvou již zmíněných mladíků i Kathleen Johnsová, žena, kterou v roce 1970 pravděpodobně Zodiac unesl autem, z něhož se jí ale i s dítětem v náručí podařilo utéct. Na snímku však můžete vidět i Cheri Jo Batesovou, kterou už v roce 1966 někdo ubodal. Možná Zodiac, i když k tomu nejsou přímé důkazy.

Osmnáctiletá studentka byla zavražděna nedaleko školy v kalifornském městě Riverside, když odcházela z tamní knihovny.

Spojitost se Zodiacem naznačovalo několik stop. Například už tenkrát se pachatel přiznal k vraždě formou dopisu. "Byla mladá a krásná, ale teď je znetvořená a mrtvá. Není první a nebude poslední," stálo v něm. Půl roku po vraždě také policie dostala stručný vzkaz: "Batesová musela zemřít, bude jich víc." V dolním rohu papíru bylo naškrábané cosi, co vypadalo jako malé "z".

Především tu ale byla podivná báseň na jednom ze stolů v riversideské knihovně, který tam někdo vyryl modrou propiskou. "Zhnusená životem/neochotná zemřít, řez. Čistý. Je-li červená, je čistý," začíná zneklidňující text.

Na básni bylo ale nejvíce zvláštní to, jak styl písma nápadně připomínal Zodiacovy dopisy. Kalifornský znalec písma Sherwood Morrill později řekl, že báseň i dopisy musel psát Zodiac.

Na možnou spojitost se Zodiacem v případě vraždy Batesové upozornil v listopadu 1970 novinář Paul Avery. Vyšetřovatelé se tomuto tipu pak věnovali, ale nakonec neúspěšně.

Ani vraha Batesové, ani spojitost se Zodiacem nikdo neprokázal. Byl tu ale jeden podezřelý - Ross Sullivan. Častý návštěvník knihovny v Riverside.

Sullivan se navíc vizuálně podobal policejnímu identikitu Zodiaca. I jeho tělesné proporce odpovídaly. Zemřel v roce 1977, což by vysvětlovalo, proč v 70. letech Zodiac přestal vraždit. Policie však Sullivana z ničeho neusvědčila.

Podezřelých, které brali vyšetřovatelé v potaz, bylo opravdu mnoho. Asi nejznámějším byl Arthur Leigh Allen. Vlastnil například hodinky značky Zodiac. Den po vraždě Cheri Jo Batesové v roce 1966 si vzal volno v práci. Se svými přáteli údajně mluvil o touze střílet lidi. A měl rád šifry a film Nejnebezpečnější hra z roku 1932, kterým se v mnoha prvcích inspiroval Zodiac. (snímek z hraného filmu z roku 2007, režie David Fincher)

Sám Allen ale jakoukoliv spojitost se Zodiacem vehementně popíral. Fotografie pochází z televizního rozhovoru s Allenem ze začátku 90. let. Allen zemřel v roce 1992.

Dosud tak není jasné, kdo byl zřejmě nejznámějším sériovým vrahem Spojených států (byť například Gary Ridgway, známý jako Vrah od zelené řeky, zabil nejméně 49 lidí). V posledních letech ale svitla naděje. Vědci se snaží využít novou technologii porovnání vzorků DNA, pomocí níž už odhalili několik jiných vrahů.