Obrovská, docela rychlá, luxusní. Hindenburg byl vrcholem éry vzducholodí. A měl sloužit nejen k zaoceánské dopravě, ale i k propagandě, proto jeho zadní část zdobila svastika, kterou tehdy ještě v Americe nepovažovali za až tak nebezpečnou.

Ve světě bez katastrof by toto byla nejikoničtější fotka v celé historii vzduchoplavby: Hindenburg nad newyorským Manhattanem. Čtyři motory Mercedes-Benz umožňovaly rychlost až 135 kilometrů v hodině.

První let absolvovala tato vzducholoď v březnu 1936. Při plavbě v květnu 1937 došlo ke katastrofě. Vzducholoď se nad New Jersey vzňala a rychle byla celá v plamenech. Lidé čekající na letišti najednou běželi o život. Vše ve slavné rozhlasové reportáži přenášel živě reportér Herbert Morrison.

Příčina katastrofy dodnes není úplně jasná. Nejpravděpodobnější teorií je, že jiskra, která vodík ve vzducholodi zapálila, vznikla kvůli statické elektřině v plášti. Jinou možností bylo proražení pláště kvůli příliš ostrému manévru. Mluvilo se i o sabotáži.

Pozdější dobarvení ještě přidává fotografiím na dramatičnosti. Z celkem 36 pasažérů a 61 členů posádky při katastrofě zahynulo 13 cestujících a 22 členů posádky. Další oběť si oheň vyžádal na zemi.

Slavná fotka tragédie: 6. května 1937 v 19:25 Hindenburg místo přistání na základně Lakehurst ve státě New Jersey zachvátily plameny. Zkáza byla bleskurychlá.

O titulních fotografiích novin na celém světě bylo na několik dní dopředu jasno. Zkáza Hindenburgu je považována za konec éry velkých vzducholodí. I když její sestry ještě pro nacistický režim nějakou práci odvedly…

Pergola vzducholodi Hindenburg během přistání. To před 88 lety se ale zle nepovedlo.

Jídelna obří vzducholodi. Při plavbách nad Evropou mohl Hindenburg nést až 70 pasažérů, přes oceán jich smělo cestovat padesát.

Očekávaný scénář přistání. Vzducholoď měla spustit lana a být přitažena na zem, přímo v Lakehurstu už to měli nacvičené z minulého roku. S žádným požárem se nepočítalo.

Obří vzducholodě byly velkým trumfem německého inženýrství 30. let. Není divu, že se nejen Hindenburg předvedl i na berlínské olympiádě. Ovládl nebe, vždyť byl dlouhý skoro 250 metrů.

Z pýchy zbylo torzo. Nicméně materiál byl příliš cenný, a tak byly trosky kostry převezeny zpět do Německa, kde je Hitlerův režim použil ve válečné výrobě.

Hindenburg měl být původně naplněn heliem, ale USA uvalily sankce na jeho vývoz do Německa. A tak se přešlo na také často používaný, ale mnohem hořlavější vodík.

Obrovská konstrukce Hindenburgu ještě před potažením pláštěm. Materiál se Německu hodil, už zbrojilo na válku.