Rusko minulý týden zaslalo České republice diplomatickou nótu, v níž žádá o „pomoc při určení přesného místa a kontrole demontovaného pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Koněva“. V rozhovoru pro list Izvestija to řekl ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij.

„Nótu jsme obdrželi zhruba v době, kdy ji pan Zmejevskij zmínil v rozhovoru. Opět běžná sovětská taktika,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský a doplnil, že na nótu odpoví. „A to na základě veřejně dostupných informací, které by ruská strana dozajista dohledala za pár minut sama.“

Pomník se nalézá v komerčním depozitáři uměleckých děl společnosti Artex v obci Měšice severovýchodně od Prahy.

To, že Ruská federace pomník hledá, překvapilo zástupce firmy spravující depozitář Reného Rohana.

„V historii tu už jedna podobná reakce byla, že někdo z Ruska chtěl Koněva vydat, ale to bylo hned po jeho odstranění,“ upřesnil. Od té doby se prý s podobnou žádostí nesetkal. „Je překvapující, že si na to znovu vzpomněli, možná je to v souvislosti s výročím konce druhé světové války,“ dodal.

Koněvova socha je podle Reného Rohana v dobrém stavu. Depozitář, v němž je umístěna, je určen pro skladování umění. „Zrovna tento pomník nevyžaduje žádnou speciální péči, jelikož se jedná o venkovní dílo,“ dodal.

Depozitář, stejně jako jiná muzea, hlídá ozbrojená ostraha, kamery a čidla. Žádné přesuny skulptury nejsou v nejbližší době v plánu, případně by je musela schválit radnice městské části Praha 6.

Koněvova socha v nadživotní velikosti byla odhalena 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí konce druhé světové války. Je dílem sochaře Zdeňka Krybuse a architekta Vratislava Růžičky.

Vojska maršála Ivana Koněva se podílela na osvobození Československa na konci druhé světové války. Do již osvobozené Prahy dorazila brzy ráno 9. května 1945 až po bojích Pražského povstání a střetla se již jen s ojedinělým odporem okupantů.

Koněv se stal kontroverzní postavou poté, co se v roce 1956 podílel se sovětskými vojáky na potlačení povstání v Maďarsku a o pět let později hrál roli i při krizi v Berlíně.

Upozorňuje se i na jeho případnou roli před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Do země přijel, aby se setkal s nově zvoleným prezidentem Ludvíkem Svobodou, zatímco někteří členové jeho delegace začali mapovat terén pro případnou invazi.

Sochu nechala v dubnu 2020 odstranit radnice Prahy 6. Od té doby je uložena v depozitáři.

Česko na diplomatickou nótu Ruska odpovědělo, že památník není válečným hrobem, není na seznamu kulturních památek a není ani pietním místem. Rusko tak na sochu nemá právní ani morální nárok a vlastnická práva náleží Praze 6.