Přestože věže archivního areálu na Chodovci měly symbolizovat bránu, mnohým připomínají spíše pastelky.

Vedle rozsáhlých depozitářů, badatelen, knihoven a projekčního sálu zde najdeme i unikátní technologii - dezinfekční komoru na bázi ethylenoxidu, jakou nenajdete nikde jinde v Evropě. A právě ta budí respekt.

Přestože věže archivního areálu na Chodovci měly symbolizovat bránu, mnohým připomínají spíše pastelky.

Jedinečný proces dezinfekce je složitý a pečlivě kontrolovaný. Teprve až speciální plynový chromatograf potvrdí, že archiválie jsou nezávadné, mohou být zařazeny do fondu.

Archiválie, které do Chodovce nově dorazí, jsou totiž nejprve uloženy v dezinfekční místnosti, kde objekty s plísní čeká plynová procedura, kterou by nechtěl absolvovat žádný živý organismus. Plyn ethylenoxid je karcinogenní, mutagenní, výbušný a toxický, ale zato spolehlivě pronikne do papíru, pergamenu i vazby a zlikviduje biologické škůdce.

Interiér pak působí spíše jako vězení či nemocnice. Málokdo by tak na první dobrou hádal, že se uvnitř této stavby ukrývají poklady – třeba historické listiny, obří mapy či cenné medaile.

Zde se nachází přijímací část, která vede do přejímacího sálu SOA.

Depozitář, kde nejsou jen zaprášené kroniky, ale i klenoty české historie. Například zlaté medaile Emila Zátopka z Helsinek, osobní předměty generála Aloise Eliáše, včetně archivních lahví vína z jeho pozůstalosti, nebo část originálního zábradlí z Národního divadla.

Archiv se chlubí i kuriózními artefakty. Dvě obří mapy silnice z Prahy do Teplic, dlouhé až 50 metrů, patří mezi unikáty. Další mapy ukazují například historické úpravy řek pro plavbu nebo hornickou činnost v okolí Jílového u Prahy, jejíž rozkvět podporoval už Karel IV.

V badatelně najdete místa na sezení i počítače a dokonce čtečky.

Vstupní hala je barevná a rozsáhlá.

Depozitář skrývá mnoho pokladů.

Tato lanka kontrolují, zda je dezinfekční místnost bezpečná.