Celým jménem Sven Olof Joachim Palme byl dlouholetým švédským politikem. Dvakrát byl předsedou vlády a šéfem sociálních demokratů.

Než se však vydal na politickou dráhu, sloužil dva roky u armády. Poté získal stipendium ke studiu filozofie na univerzitě v americkém Ohiu a vzdělání dokončil na právech ve Švédsku.

Olof Palme se svou ženou Lisbet. Měli spolu tři syny.

K sociálním demokratům se přidal už v roce 1949 a za dvacet let se vypracoval na jejich předsedu. Tím byl až do své smrti.

Za svou politickou kariéru Palme zvětšil pravomoci odborů, více zpřístupnil veřejné zdravotnictví a investoval do vzdělání, vyjmenovává britská stanice BBC. Palme stojí také za vytvořením školek, které pomohly ženám vrátit se po mateřské dříve do práce. Přispěl tak k rozvoji rovnoprávnosti v zemi.

Aktivně se vyjadřoval i k dění v zahraničí - kritizoval například tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice a také americkou a sovětskou zahraniční politiku. Vystupoval proti sovětské invazi do Československa v roce 1968 a proti americkému bombardování Vietnamu. Proti tomu protestuje i na fotografii.

Olof Palme se na návštěvě Kuby setkal i s komunistickým vůdcem Fidelem Castrem.

Byl také zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro zprostředkování mírového jednání mezi Íránem a Irákem.

Podle Anny Sundstromové z Mezinárodního centra Olofa Palmeho byl pro své názory milovaným i nenáviděným politikem. "Byl tu k němu velmi silný odpor, a to i mezi pravicovými politiky," vysvětluje.

"Také byl ale velmi respektovaný a velká část švédské populace ho milovala," dodává Sundstromová.

...

Olof Palme se po městě často pohyboval bez ochranky.

Volno jí dal i večer 28. února 1986, když se vydal se ženou a synem do kina. Po filmu mířil jednou z nejrušnějších ulic Stockholmu už pouze s manželkou domů. Bylo téměř půl dvanácté večer a ulici stále plnili lidé.

K manželům Palmeovým náhle přistoupil muž a zezadu po politikovi vystřelil. Tehdejší předseda vlády byl namístě mrtev, jedna z kulek zranila i jeho ženu Lisbet. Útočník z místa činu uprchl.

Druhý den ráno si o smrti premiéra mohlo přečíst celé Švédsko.

Policie ale vraha večer nedopadla. Strážníci nedostatečně ohraničili prostor s možnými důkazy a stopami, proto nenašli jednu z vystřelených nábojnic. Tu jim druhý den přinesl náhodný chodec. Zároveň policisté nezabránili tomu, aby svědci atentátu z místa ještě před výslechem odešli.

Střelná zbraň se nikdy nenašla. Vyšetřovatelé pouze věděli, jaký typ vrah použil.

Proto dlouho tápali. Podle serveru The Conversation provedli za 34 let dlouhého pátrání deset tisíc výslechů a k činu se jim přiznalo 134 lidí. Nikdo z nich ale vrahem nebyl, trpěli psychickými poruchami.

Švédská vláda za informace o vraždě dokonce nabídla i vysokou odměnu.

Pohřeb Olofa Palmeho proběhl 15. března 1986.

...

Pohřben je ve Stockholmu.

Možného vraha policisté hledali mezi odpůrci jeho levicové politiky a také v zahraničí, konkrétně mezi členy Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Palmeho vláda označila za teroristickou. Spekulovalo se také o útočníkovi z Jihoafrické republiky, kde Palme usiloval o velmi přísné sankce proti apartheidu.

Nakonec policie zatkla 41letého Christera Petterssona (uprostřed), alkoholika a narkomana, kterého jako střelce identifikovala Lisbet Palmeová.

Pettersson byl odsouzen k doživotí, za mřížemi ale zůstal jen tři měsíce. Po odvolání se ho soud rozhodl pro nedostatek důkazů pustit na svobodu.

Vyšetřování dlouhou dobu nikam nevedlo. Změna přišla až v roce 2018, kdy se případ pokoušel vyřešit švédský novinář Thomas Pettersson. Ten našel spojitost mezi jedním ze svědků útoku a zbraní použitou k atentátu. Za vraha novinář označil Stiga Engströma, kterého policie chvíli také podezřívala, uvádí americký deník New York Times. Na fotografii je košile, kterou měl politik při útoku na sobě.

Policie se proto na Engströma (na fotografii) opět zaměřila, vyslechnout ho však nemohla, protože muž spáchal v roce 2000 sebevraždu. Vyšetřovatelé si ale znovu prošli staré výpovědi a zjistili, že jeho verze nesedí s tím, co říkali další svědci. Zároveň byl členem střeleckého klubu a k použitému typu zbraně měl přístup.

Loni 10. června, 34 let po Palmeho smrti, tak vystoupil státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování v roce 2017 převzal, a oficiálně případ uzavřel. "Tou osobou je Stig Engström," řekl. Na Engströma seděl také popis osoby, která z místa činu prchala.

Engström pracoval jako grafický designér a v době atentátu mu bylo 52 let. Podle Peterssona měl finanční potíže a také problémy s alkoholem. "Jeho chování odpovídá tomu, jak by se podle nás choval vrah," řekl právník podle BBC. Za svůj čin ale zůstane nepotrestaný. "Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit," dodal Petersson. Fotografie pochází z rekonstrukce vraždy.

Motiv Engströmova činu tak zůstává i nadále neobjasněný.

"Je škoda, že nemají přímý důkaz jako DNA nebo zbraň," nechal se slyšet Palmeho syn Marten (na fotografii z pohřbu stojí mezi svými bratry). Právě on byl s otcem krátce před útokem v kině. Přesto věří, že vrahem byl Engström.

Na místo, kde Olof Palme zemřel, lidé dodnes nosí květiny.