Tyto přístroje používá a zdokonaluje ředitel ústavu Martin Hof.
Tyto přístroje používá a zdokonaluje ředitel ústavu Martin Hof.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
30/54
Reklama
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se nachází v pražské Libni uprostřed sídliště nedaleko stanice metra Ládví.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského se nachází v pražské Libni uprostřed sídliště nedaleko stanice metra Ládví.
Sídlí v panelovém domě socialistického střihu, uvnitř se však skrývá ta nejmodernější věda.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Sídlí v panelovém domě socialistického střihu, uvnitř se však skrývá ta nejmodernější věda.
Hned u vchodu je památník nobelisty Jaroslava Heyrovského, jenž dal ústavu jméno.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Hned u vchodu je památník nobelisty Jaroslava Heyrovského, jenž dal ústavu jméno.
Ve vestibulu je pak vystaven historický polarograf Jaroslava Heyrovského. "Jeho odkaz chceme stále připomínat a snažíme se na něj navazovat," shodují se ředitel Martin Hof (vlevo) a jeho zástupce pro vědeckou činnost Patrik Španěl (vepředu vpravo).
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Ve vestibulu je pak vystaven historický polarograf Jaroslava Heyrovského. "Jeho odkaz chceme stále připomínat a snažíme se na něj navazovat," shodují se ředitel Martin Hof (vlevo) a jeho zástupce pro vědeckou činnost Patrik Španěl (vepředu vpravo).
Jak vysvětluje odbornice na elektrochemii Magdalena Hromadová, polarografie je jednoduchá, levná a velmi přesná metoda, jak zkoumat složení látek.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Jak vysvětluje odbornice na elektrochemii Magdalena Hromadová, polarografie je jednoduchá, levná a velmi přesná metoda, jak zkoumat složení látek.
Stačí k tomu odkapávající rtuť, nádobka s roztokem, elektrický obvod a potenciometr, jenž zvyšuje elektrické napětí.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Stačí k tomu odkapávající rtuť, nádobka s roztokem, elektrický obvod a potenciometr, jenž zvyšuje elektrické napětí.
Vzniká tak elektrický proud, jenž se mění podle toho, co za látku a v jakém množství se nachází ve zkoumaném roztoku.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Vzniká tak elektrický proud, jenž se mění podle toho, co za látku a v jakém množství se nachází ve zkoumaném roztoku.
Takto vypadá polarograf z dob profesora Heyrovského.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Takto vypadá polarograf z dob profesora Heyrovského.
Příprava elektrod pro polarografii.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Příprava elektrod pro polarografii.
Takovýto mikroskop zobrazí vědcům v látkách i jednotlivé atomy.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Takovýto mikroskop zobrazí vědcům v látkách i jednotlivé atomy.
Na 3D tiskárně v ústavu vyrábí spoustu komponentů, které potřebují k výzkumu - od nádobek po elektrody.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Na 3D tiskárně v ústavu vyrábí spoustu komponentů, které potřebují k výzkumu - od nádobek po elektrody.
Sestavování nové generace baterií na bázi lithia a síry. Při stejné kapacitě jsou mnohem lehčí než ty stávající.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Sestavování nové generace baterií na bázi lithia a síry. Při stejné kapacitě jsou mnohem lehčí než ty stávající.
A teď už je možné sestavené baterie testovat v elektrickém obvodu: modrá je minus a červená plus.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
A teď už je možné sestavené baterie testovat v elektrickém obvodu: modrá je minus a červená plus.
"Síra je ideální komponent, neboť je netoxická a laciná," říká Markéta Zukalová. Nový typ baterie se pomalu nabíjí a pomalu vybíjí, takže se hodí například pro úložiště energie.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
"Síra je ideální komponent, neboť je netoxická a laciná," říká Markéta Zukalová. Nový typ baterie se pomalu nabíjí a pomalu vybíjí, takže se hodí například pro úložiště energie.
"Infračervená spektroskopie umožňuje studovat chemické reakce neviditelných plynů," vysvětluje Hana Jirglová. Takto v laboratoři Jiřího Dědečka zkoumají oxidaci metanu na metanol.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
"Infračervená spektroskopie umožňuje studovat chemické reakce neviditelných plynů," vysvětluje Hana Jirglová. Takto v laboratoři Jiřího Dědečka zkoumají oxidaci metanu na metanol.
"Metan, coby zemní plyn, se převede na kapalné palivo, které se dá snadno skladovat," popisuje vedoucí týmu Jiří Dědeček.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
"Metan, coby zemní plyn, se převede na kapalné palivo, které se dá snadno skladovat," popisuje vedoucí týmu Jiří Dědeček.
Vzorky kovových katalyzátorů. Zdejší vědci je zkoumají, zda by uměly katalyzovat metan na metanol s účinností, která je použitelná pro průmysl.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Vzorky kovových katalyzátorů. Zdejší vědci je zkoumají, zda by uměly katalyzovat metan na metanol s účinností, která je použitelná pro průmysl.
"To kdyby se povedlo, tak by to byl obrovský úspěch," říká Patrik Španěl, zástupce ředitele pro vědu. "Bude ale potřeba spolupráce s průmyslovým partnerem," dodává.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
"To kdyby se povedlo, tak by to byl obrovský úspěch," říká Patrik Španěl, zástupce ředitele pro vědu. "Bude ale potřeba spolupráce s průmyslovým partnerem," dodává.
V dalším infračerveném spektrometru je úplná tma…
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
V dalším infračerveném spektrometru je úplná tma…
… ale je v něm pomocí neviditelného záření možné zkoumat vzorky katalyzátorů pro výrobu metanolu.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
… ale je v něm pomocí neviditelného záření možné zkoumat vzorky katalyzátorů pro výrobu metanolu.
Přístroje pro výzkum nanokatalyzátorů. "Katalyzátory umožňují někdy urychlit, jindy dokonce vůbec uskutečnit nějakou chemickou reakci. A jelikož jsou 'nano', znamená to, že pracujeme s katalyzátory o velikosti nanometru a menšími," vysvětluje Stanislav Valtera.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Přístroje pro výzkum nanokatalyzátorů. "Katalyzátory umožňují někdy urychlit, jindy dokonce vůbec uskutečnit nějakou chemickou reakci. A jelikož jsou 'nano', znamená to, že pracujeme s katalyzátory o velikosti nanometru a menšími," vysvětluje Stanislav Valtera.
Křemíkové destičky, na něž tu nanášejí nanokatalyzátory. "Ty sice nejsou pouhým okem vidět, ale fungují," ujišťuje Valtera.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Křemíkové destičky, na něž tu nanášejí nanokatalyzátory. "Ty sice nejsou pouhým okem vidět, ale fungují," ujišťuje Valtera.
Zdejší procesy se chladí velkým množstvím kapalného dusíku a je potřeba pracovat ve vakuu. "Proto přístroj, ač zkoumá materiál milionkrát menší než lidský vlas, je takto obrovský," vysvětluje Valtera.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Zdejší procesy se chladí velkým množstvím kapalného dusíku a je potřeba pracovat ve vakuu. "Proto přístroj, ač zkoumá materiál milionkrát menší než lidský vlas, je takto obrovský," vysvětluje Valtera.
Pohled do nitra vysokovakuové komory.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Pohled do nitra vysokovakuové komory.
Moderní aparatura, jež do ústavu přišla z USA, byla tak velká, že v laboratoři museli vybourat okno a dostávat ji sem jeřábem.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Moderní aparatura, jež do ústavu přišla z USA, byla tak velká, že v laboratoři museli vybourat okno a dostávat ji sem jeřábem.
Pokusy v této laboratoři by mohly přispět k tomu, že by člověk byl schopný přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na metan, aniž by to bylo energeticky náročné.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Pokusy v této laboratoři by mohly přispět k tomu, že by člověk byl schopný přeměnit oxid uhličitý ze vzduchu na metan, aniž by to bylo energeticky náročné.
Jejich obor Nanotechnology & Catalysis má zkratku NanoCat, mají tu proto i populární mávající kočku maneki neko.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Jejich obor Nanotechnology & Catalysis má zkratku NanoCat, mají tu proto i populární mávající kočku maneki neko.
Reaktor na proměnu oxidu uhelnatého nebo uhličitého pomocí tepla či světla.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Reaktor na proměnu oxidu uhelnatého nebo uhličitého pomocí tepla či světla.
Fluorescenční mikroskop s rekordním rozlišením vidí jednotlivé molekuly.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Fluorescenční mikroskop s rekordním rozlišením vidí jednotlivé molekuly.
Tyto přístroje používá a zdokonaluje ředitel ústavu Martin Hof.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Tyto přístroje používá a zdokonaluje ředitel ústavu Martin Hof.
Zde se připravují přístroje pro vesmírné družice. Vědec Ján Žabka a jeho tým nyní vyvíjí spektrometr pro satelit Slavia. Ten bude zkoumat složení vesmírného prachu a později i planet a jejich měsíců.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Zde se připravují přístroje pro vesmírné družice. Vědec Ján Žabka a jeho tým nyní vyvíjí spektrometr pro satelit Slavia. Ten bude zkoumat složení vesmírného prachu a později i planet a jejich měsíců.
Slavia je takzvaný CubeSat, tedy satelit složený z takovýchto jednotlivých deseticentimetrových kostek.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Slavia je takzvaný CubeSat, tedy satelit složený z takovýchto jednotlivých deseticentimetrových kostek.
Tato "kostka" bude mít zabudovaný hmotnostní spektrometr. Je vytvarovaná tak, aby přesně zapadla do skládačky satelitu. Slavia má letět do vesmíru v roce 2025.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Tato "kostka" bude mít zabudovaný hmotnostní spektrometr. Je vytvarovaná tak, aby přesně zapadla do skládačky satelitu. Slavia má letět do vesmíru v roce 2025.
Na Heyrovského ústavu zkoumají i buňky lidského těla.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Na Heyrovského ústavu zkoumají i buňky lidského těla.
Radek Šachl, vedoucí oddělení biofyzikální chemie, zkoumá se svým týmem spouštěče Alzheimerovy choroby. Díky fluorescenčnímu mikroskopu tak mohou činit na úrovni molekul.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Radek Šachl, vedoucí oddělení biofyzikální chemie, zkoumá se svým týmem spouštěče Alzheimerovy choroby. Díky fluorescenčnímu mikroskopu tak mohou činit na úrovni molekul.
Na těchto hmotnostních spektrometrech lze zase analyzovat, jaké složky se nachází ve vzduchu, ale třeba také v lidském dechu.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Na těchto hmotnostních spektrometrech lze zase analyzovat, jaké složky se nachází ve vzduchu, ale třeba také v lidském dechu.
Z analýzy lidského dechu se například dají diagnostikovat některé choroby - třeba střevní záněty.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Z analýzy lidského dechu se například dají diagnostikovat některé choroby - třeba střevní záněty.
Tyto přístroje naleznou jednu molekulu těkavých organických látek na miliardu molekul vzduchu.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Tyto přístroje naleznou jednu molekulu těkavých organických látek na miliardu molekul vzduchu.
Obrázek nanobublin. Jejich velikost se pohybuje ve statisícinách milimetru, přesto mají velký vliv na povrch látek, který pokrývají.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Obrázek nanobublin. Jejich velikost se pohybuje ve statisícinách milimetru, přesto mají velký vliv na povrch látek, který pokrývají.
"Bubliny jsou natěsnané jedna vedle druhé, takže je jimi povrch zcela zablokovaný. Lidé si pak myslí, že nefunguje nějaká chemická reakce nebo katalyzátor, přitom jde o efekt těchto nanobublin," vysvětlují výzkumníci Pavel Janda a Hana Tarábková.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
"Bubliny jsou natěsnané jedna vedle druhé, takže je jimi povrch zcela zablokovaný. Lidé si pak myslí, že nefunguje nějaká chemická reakce nebo katalyzátor, přitom jde o efekt těchto nanobublin," vysvětlují výzkumníci Pavel Janda a Hana Tarábková.
Jak ale také Janda upozorňuje, nanobubliny mohou být i užitečné. "Když se udělají po celém povrchu a na chvíli snížíte tlak, tak vykousnou dírky po celém povrchu," popisuje. Takto se dle jeho slov dají dělat membrány, které mají nanorozměrové dírky a mohou sloužit třeba jako antibakteriální nebo antivirové filtry, které se jinak vyrábějí dost komplikovaně.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Jak ale také Janda upozorňuje, nanobubliny mohou být i užitečné. "Když se udělají po celém povrchu a na chvíli snížíte tlak, tak vykousnou dírky po celém povrchu," popisuje. Takto se dle jeho slov dají dělat membrány, které mají nanorozměrové dírky a mohou sloužit třeba jako antibakteriální nebo antivirové filtry, které se jinak vyrábějí dost komplikovaně.
Nádobka je naplněná kapalinou. Hrot osahává bublinky na povrchu, a tím je přístroj skenuje. Jak upozorňuje Tarábková, na nanobublinách je zajímavé i to, že jsou velmi stálé - vydrží na povrchu celé hodiny, oproti klasickým bublinám známým například ze sodovky.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Nádobka je naplněná kapalinou. Hrot osahává bublinky na povrchu, a tím je přístroj skenuje. Jak upozorňuje Tarábková, na nanobublinách je zajímavé i to, že jsou velmi stálé - vydrží na povrchu celé hodiny, oproti klasickým bublinám známým například ze sodovky.
Serverovna s tisíci procesory se nachází kvůli velkým rozměrům i kvůli chlazení venku na dvoře ústavu. "Reprezentuje to obor výpočetní chemie, který v ústavu zakládal profesor Rudolf Zahradník, někdejší předseda Akademie věd," říká jeden z jeho žáků Roman Čurík.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Serverovna s tisíci procesory se nachází kvůli velkým rozměrům i kvůli chlazení venku na dvoře ústavu. "Reprezentuje to obor výpočetní chemie, který v ústavu zakládal profesor Rudolf Zahradník, někdejší předseda Akademie věd," říká jeden z jeho žáků Roman Čurík.
Každý řádek v této skříni obsahuje 36 procesorů. "Běží zde několikadenní, ale klidně i půlroční výpočty vlastností a struktury molekul, simulace jejich pohybu, chování. Tak se dá teoreticky předvídat chemická reakce," dodává Čurík.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Každý řádek v této skříni obsahuje 36 procesorů. "Běží zde několikadenní, ale klidně i půlroční výpočty vlastností a struktury molekul, simulace jejich pohybu, chování. Tak se dá teoreticky předvídat chemická reakce," dodává Čurík.
Oddělení spektroskopie se podílí hned na několika kosmických misích.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Oddělení spektroskopie se podílí hned na několika kosmických misích.
Jednou z nich je ryze český mikrosatelit Slavia, který má ověřit technologie pro pátrání po přírodních zdrojích na Měsíci a blízkozemních asteroidech.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Jednou z nich je ryze český mikrosatelit Slavia, který má ověřit technologie pro pátrání po přírodních zdrojích na Měsíci a blízkozemních asteroidech.
Na oddělení spektroskopie zkoumají také meteority, které dopadly na naši planetu. Cílem je za kontrolovaných podmínek napodobit zářící plazma padajících hvězd (meteorů) pomocí výkonných laserů.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Na oddělení spektroskopie zkoumají také meteority, které dopadly na naši planetu. Cílem je za kontrolovaných podmínek napodobit zářící plazma padajících hvězd (meteorů) pomocí výkonných laserů.
Vyvíjejí tak přesné techniky, jak analyzovat meteory a určit, z jakých prvků se skládají. To je také jedním z cílů mise Slavia.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Vyvíjejí tak přesné techniky, jak analyzovat meteory a určit, z jakých prvků se skládají. To je také jedním z cílů mise Slavia.
Oddělení spektroskopie se podílí také na přípravě kosmického dalekohledu Ariel, jehož cílem je prozkoumat stovky planet u cizích hvězd - exoplanet. Vedoucího oddělení Martina Feruse (na snímku) a jeho tým zajímají zejména mladé planety procházející érou velkého bombardování asteroidy a kometami.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Oddělení spektroskopie se podílí také na přípravě kosmického dalekohledu Ariel, jehož cílem je prozkoumat stovky planet u cizích hvězd - exoplanet. Vedoucího oddělení Martina Feruse (na snímku) a jeho tým zajímají zejména mladé planety procházející érou velkého bombardování asteroidy a kometami.
Tato fáze planetárního vývoje je pravděpodobně klíčová pro vytvoření podmínek vhodných pro vznik a udržení života.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Tato fáze planetárního vývoje je pravděpodobně klíčová pro vytvoření podmínek vhodných pro vznik a udržení života.
Oddělení spektroskopie odkrývá záhady vzdálených světů díky účasti na kosmických misích, ale také cílenými laboratorními experimenty.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Oddělení spektroskopie odkrývá záhady vzdálených světů díky účasti na kosmických misích, ale také cílenými laboratorními experimenty.
Laboratorní experimenty fyzikálních chemiků pomáhají například zmapovat chemické procesy v prostředí horkých kráterů planet. Hydrotermální aktivita na jejich dně mohla sehrát významnou roli při vzniku života.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Laboratorní experimenty fyzikálních chemiků pomáhají například zmapovat chemické procesy v prostředí horkých kráterů planet. Hydrotermální aktivita na jejich dně mohla sehrát významnou roli při vzniku života.
Vedle moderních přístrojů tu občas použijí i tento legendární a nesmrtelný fén EM 521 z Novoborských strojíren. Jelikož tu každou chvíli musí něco chladit tekutým dusíkem, fén jim slouží naopak k tomu, aby vzorek znovu zahřáli.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Vedle moderních přístrojů tu občas použijí i tento legendární a nesmrtelný fén EM 521 z Novoborských strojíren. Jelikož tu každou chvíli musí něco chladit tekutým dusíkem, fén jim slouží naopak k tomu, aby vzorek znovu zahřáli.
Světově uznávaný český chemik a nobelista Jaroslav Heyrovský by měl ze svých následovníků a jejich vědeckých výsledků radost.
Aktuálně
Foto: V Libni vyvíjejí neviditelné materiály budoucnosti. A zkoumají vzdálený vesmír
Světově uznávaný český chemik a nobelista Jaroslav Heyrovský by měl ze svých následovníků a jejich vědeckých výsledků radost.
30/54