Senovážné náměstí v centru Českých Budějovic se stane oázou klidu. V architektonické soutěži město vybralo návrh, který počítá s parkem, vodou a příjemnou procházkou pro kolemjdoucí.

"Cílíme na prostředí přívětivé k chodcům, cyklistům i řidičům. Chceme, aby bylo funkční, univerzální a všeobecně příjemné k pobytu," tvrdí Pavel Hnilička. Projekt jeho studia vybralo město z dalších třiceti kandidátů.

Porotu zaujalo přehledné a funkčně členěné náměstí. Zeleň ochladí centrum a na vydlážděném prostoru budou trhy, kulturní a sportovní akce. Parkování se schová pod zem. "Kromě úpravy celého prostranství architekti vybrali místo a stanovili měřítko pro budovu Alšovy jihočeské galerie, která na prostranství v budoucnu naváže," říká první náměstek primátora Juraj Thoma.

Dalším zadáním bylo odkrytí vodního koryta mlýnského náhonu. "Stoka byla před mnoha lety zatrubněná. My ji otevíráme a necháváme pozvolně stoupat k dlážděné části náměstí a ploše pro budoucí sídlo Alšovy jihočeské galerie," vysvětlují architekti.

Na rekonstrukci radnice získá část peněz z evropských fondů. Plánuje ji dokončit k roku 2028, kdy chce pro České Budějovice získat titul Evropského hlavního města kultury. Česko bude mít titul po třinácti letech a mezi kandidáty je kromě Českých Budějovic také Brno, Broumov a Liberec.

Kandidatura ve městě nastartovala změnu. Na kulturním programu a s místní komunitou pracuje spolek Budějovice 2028. Město ve spolupráci s krajem a dalšími institucemi řeší hlavně úpravu veřejného prostoru a budov. Například Jihočeská vědecká knihovna má od loňska novou přístavbu.

Vedení knihovny chtělo rozšířit nabídku služeb pro čtenáře několik let. Před začátkem pandemie koronaviru se mu podařilo získat dotace z ministerstva pro místní rozvoj, a tak práce na stavbě mohly začít.

Autorem proskleného pavilonu, který se pomyslně vznáší nad zemí, je brněnský ateliér Kuba & Pilař architekti. Mezi použitými materiály v interiéru převládá pohledový beton v kombinaci se světle šedou barvou podlahy, koberců a závěsů.

Regály v oddělení "volný výběr" pojmou dohromady přes sto tisíc knih a archivářům trvalo čtvrt roku, než je vynesli ze skladu staré budovy.

Další důstojnou kulturní stavbou je pavilon Z na výstavišti. Od 70. let minulého století je pozemek u řeky spjatý hlavně s veletrhem Země živitelka, který každoročně navštěvují davy lidí. Díky nově zrekonstruovanému pavilonu se rozšířil o prostory pro výstavy, divadla a koncerty.

Pavilon se skládá z trojice na sobě položených kvádrů, které se stupňují svým objemem. Vypadá jako obrácená pyramida. Za rekonstrukcí stojí architekti ze studia A8000.

Uvnitř pavilonu vznikl velký otevřený multifunkční prostor. Pojme okolo 800 lidí.

Plzeň jako Evropské hlavní město kultury v roce 2015 navštívilo přes milion lidí. Pro České Budějovice je stěžejní, aby bylo kde pořádat kulturní a společenské akce, důležité jsou také restaurace a ubytování. Nedávno tu otevřel třeba nový pivovar Solnice, který sídlí ve skladu soli ze 16. století.

Architekti zachovali industriální atmosféru domu a doplnili ho o moderní vybavení, stoly a červený bar. Rekonstrukci staré budovy vedl pražský ateliér PH.

Datel je podle studia Kurz architekti drzý pták a Café Datel je kavárna s drzými detaily. Návštěvníci mají prostředí s dinosaury, barevnými polštářky a repasovanými židličkami rádi, místo patří k nejnavštěvovanějším podnikům ve městě. Dům s vysokými klenbami je zároveň národní kulturní památkou. Koho ruch Datla unaví, bude se v budoucnu moci vrátit do klidné náruče Senovážného náměstí, pešky je to asi sedm minut.