Do boje ale vlivem mnichovské dohody nezasáhl - veškeré šrámy má z toho, když si zde Němci v dalších letech testovali dobývání francouzských pevností.
6/28
Davidovi Mattasovi je devatenáct let…
...už čtvrtým rokem ale opravuje tento bunkr.
Pěchotní srub N-S 93a, krycí název Vrcha 1.
V roce 1938 jej armáda postavila během pár dní kvůli hrozícímu vpádu hitlerovského Německa.
Nepřítel by přicházel zhruba tudy.
Do boje ale vlivem mnichovské dohody nezasáhl - veškeré šrámy má z toho, když si zde Němci v dalších letech testovali dobývání francouzských pevností.
Bez využití tak zůstal třeba tento příkop chránící střílny.
Tudy by následně padala munice.
Mattasovu uniformu zdobí psí hlava a číslo 18, tedy označení hraničářského pluku, který zde sloužil.
Jelikož původní vchod je zazděný, vchází se do bunkru tímto otvorem. Původně zde byl dvacetitunový pancéřový zvon, ten ale Němci odvezli.
Dnes se sem už dá dostat snadno. Před tím, než Mattasovi bunkr koupili, ale prostor zaplňoval nános suti a odpadků.
Takto dnes vypadá hlavní místnost bunkru.
David Mattas postupně dává dohromady vybavení, které jednou poslouží muzeu.
Střílny fungovaly takto.
Stojíme tady, ukazuje mladík na modelu bunkru.
Ten sám vyrobil pomocí 3D tiskárny.
Modely také prodává na svých internetových stránkách.
Pohled z jedné ze střílen.
Spodní patro velký úklid teprve čeká.
Jsou zde hromady suti, strop je po požáru očouzený…
...a zeď „ozdobil“ sprejer.
Čisto je překvapivě v místnosti, kde býval dříve záchod.
Část bunkru je každopádně výrazně poničená.
Němci umístili do prostoru studny výbušninu…
a přišla rána, která roztrhala část bunkru.
Takové střepiny na místě nalezli.
Mattas ale chce tuto poničenou část bunkru v tomto stavu zachovat.
„Chci z toho udělat takové muzeum zmaru. Ukázat, jak to ti Němci ničili,“ říká.
6/28