Celou expozici otevírá hyperrealistická podoba Lucy (v popředí) a Selam.

Fosilie kostí Lucy, které byly nalezeny v roce 1974 v Etiopii.

V případně Selam se podařilo najít zhruba 60 % její kostry.

Pozůstatky Selam byly nalezeny v roce 2000 v Etiopii.

V případě Selam se zachovala velká část lebky, takže bylo možné ji téměř celou zrekonstruovat, a to včetně neporušeného obličeje.

Lucy bylo v době, kdy zemřela, mezi 12 a 16 lety.

Selam byla asi dva a půl roku stará. Žila však ještě asi 150 tisíc let před Selam.

Hyperrealistická podoba Lucy od francouzské sochařky Élisabeth Daynès.

Ačkoli obličej ještě více připomíná šimpanze, zbytek těla už nese známky vzpřímené chůze.

Lucy je senzací nejen ve vědeckém světě. Pochází z Etiopie, svoji rovnou zemi však opustila pouze mezi léty 2007 a 2013, kdy byla na turné po Spojených státech. V Evropě je poprvé.

Neandrtálec zpovzdálí pozoruje svoji příbuznou. Blíže má však k nám než k Lucy.

Hyperrealistická Lucy hlídá své pozůstatky v Národním muzeu.

Návštěvníci mají 60 dnů na to, aby se na své milion let staré předky přišli podívat.

U slavnostního odhalení byl i premiér Petr Fiala, který má na vyjednávání o zapůjčení fosilií veliký podíl. Na fotografii je spolu s etiopskou ministryní cestovního ruchu, po jeho pravici stojí objevitel Lucy, Donald Johanson.

Selam v amharštině znamená mír.

Homo neanderthalensis neboli neandrtálec žil v Evropě, jihozápadní a střední Asii před zhruba 400-300 tisíci lety. Je považován za nejbližšího příbuzného dnešních lidí.

Na výstavě je kromě Lucy a Selam k vidění spousta dalších důležitých objevů.

Výstava mapuje celou cestu až ke zrodu naší civilizace.

Odlitek Lucy, které bylo možné sestavit díky mimořádně dobrému stavu, kdy se zachovalo až 25 procent celé kostry.

Na výstavě si můžete prohlédnout i odlitek celé kostry Lucy.

Výstava mapuje celou cestu od prvních homininů až po současného člověka.

Na výstavě je kromě dvou zmíněných fosilií také k vidění spousta dalších archeologických nálezů.

Podle stavby těla uzpůsobeného vzpřímené chůzi i šplhání po stromech musela žít v pestrém prostředí lesů a savan.

Hyperrealistické vyobrazení ženy.

Expozice zve také do světa pravěkých lovců a sběračů.

Drobné rozdíly v kosterních pozůstalostech pomáhají vědcům rozklíčovat, jak probíhal lidský vývoj.

Odlitek lebky.

Výstava potrvá do 23. října.

Je nutné koupit si vstupenky předem na přesný den i hodinu.

Výstava je jedinečná i v kontextu historie Národního muzea.

Expozice není jen o kosterních nálezech, ale také o hyperrealistických zobrazení pralidí.

Expozice není jen o kosterních nálezech, ale také o hyperrealistických zobrazení pralidí.