Archeologové zkoumali plochu asi 1000 metrů čtverečních. „Prameny hovořily o počtu 2500 ostatků, ale našli jsme jich 1289. Sondy další pohřebiště neodhalily,“ uvedl archeolog Matouš Semerád. Přesto se podle něj nedá vyloučit ani případné pohřebiště na jiném místě.

Archeologové měří místa, kde ještě půjdou do země. Vyfotografováno 13. května.

A stejné místo pořízené 22. května. V místě archeologové učinili další důležitý objev. Odkryli kamennou konstrukci středověké ohradní zdi kláštera, kterou některé starší hroby narušovaly (na snímku).

Datace ostatků byla možná například podle mincí zašitých ve vojenských kabátcích. Vedle zbytků látek liniové hroby obsahovaly přezky, víc než tisícovku knoflíků, různé ráže projektilů a zbytky kartáčových střel proti pěchotě.

Vědci našli na pohřebišti třeba i zavírací nože, fragmenty peněženky, růžence a svaté obrázky. Ty mimo jiné dokládají, že v armádě protestantského Pruska sloužili i katolíci.

...

Druhá fáze výzkumu probíhala v bezprostřední blízkosti archeologického naleziště z první fáze. V těchto místech se našlo oněch prvních 1055 ostatků. Vyfotografováno 5. února.

V druhé fázi archeologové odkryli dalších 234 ostatků. Snímek pořízený 13. května.

Každý z ostatků byl pečlivě zapsán, mimo jiné s označením místa nálezu.

Zapsání do databáze předchází odborné ohledání.

Bitva u Štěrbohol v květnu 1757 si podle odhadů vyžádala až 14 000 padlých na pruské a stejný počet obětí na rakouské straně.

Prvotní fáze probíhala i pomocí malých bagrů…

...okolo koster už je to pak mravenčí práce.

Ostatky byly pohřbeny v liniových hrobech i v sedmi vrstvách.

Podle archeologů všichni pohřbení zemřeli v bitvě či na následky zranění, eventuálně s nimi spojených nemocí.

Na kostrách bylo objeveno více než 200 střel různých ráží z rakouských zbraní, což ve spojení s jejich identifikovanými ničivými následky na kosterních ostatcích může mnoho prozradit o tehdejším vojenském životě, válčení a lékařství.

Detail kamenné konstrukce středověké ohradní zdi kláštera.

Břevnovský výzkum je událostí evropského významu, a proto vzbudil zájem i v zahraničí. Matouš Semerád očekává, že kompletní závěrečná zpráva z výzkumu bude hotová nejdříve za 3 roky.

Ze sedmileté války není moc archeologických nálezů srovnatelných svým rozsahem s pohřebištěm v Břevnovském klášteře. „Pro ilustraci – kolegové v zahraničí zkoušejí dostat grant na pohřebiště s deseti, patnácti kosterními pozůstatky vojáků z doby sedmileté války. My jich máme mnohonásobně více,“ popsal v minulosti Semerád situaci pro Seznam Zprávy.

Vykopané hroby archeologové přikrývali plachtou, protože se kosti na slunci se změnou teploty rozpadají.

Evidované ostatky jsou prozatimně uloženy v sýpce kláštera. Na snímku lebka z první fáze výzkumu.