Většina úrody je Žatecký poloraný červeňák, díky kterému jsou české chmelnice známé po celém světě. „Pěstujeme tady to, v čem jsme nejlepší, jen minimum úrody jsou jiné odrůdy,“ popisuje předseda družstva Josef Fric.
3/20
Zemědělské družstvo Podlesí Ročov hospodaří s chmelem na 280 ha. Sklizeň odstartovala 19. srpna a do týdne by měla skončit.
Místním zemědělcům pomáhají tradičně studenti z celého Česka. Na sklizeň přijely zhruba dvě stovky mladých lidí.
Většina úrody je Žatecký poloraný červeňák, díky kterému jsou české chmelnice známé po celém světě. „Pěstujeme tady to, v čem jsme nejlepší, jen minimum úrody jsou jiné odrůdy,“ popisuje předseda družstva Josef Fric.
Jako první mezi chmel vyráží traktor se strojem, který automaticky otrhá zavěšené květiny chmelu.
„Vždycky tam ale něco málo zůstane, proto vyráží parta s valníkem, která z konstrukce sundává chmel, který se stroji nepodařilo zachytit,“ vysvětluje ročovská chmelařka Michaela Macháčková.
Česači zatím zvládli v průměru během dne sklidit 11 ha chmele. „V tuto chvíli máme sklizeno 210 hektarů úrody,“ popisuje chmelařka Macháčková.
Ruční sběr chmelu je příjemnou, ale náročnou prací. „Už jsem tu druhým rokem, minulý rok jsme se tu sešli v dobré partě, a tak jsme se dohodli, že se tu letos potkáme znovu,“ vypráví student Lukáš.
Práce na poli začíná před východem slunce a končí po západu. „Těžkou práci máme zpestřenou o pěkné scenerie přírody,“ pochvaluje si brigádnice Šárka.
„Měli byste to ale vidět třeba za deště, to už taková sranda není,“ smějí se ostatní ze skupiny. Pracuje se totiž za každého počasí.
Před odjezdem k česačkám je ještě potřeba ostříhat přesahující konce, které by mohly během cesty vypadnout.
Traktory s chmelovými révami míří z pole přímo k česacím strojům. „Jsou to traktory, co už něco pamatují, ale vydrží všechno,“ vychvaluje si traktorista Petr svoji „Marušku“.
Než dorazí prázdný traktor, je čas na odpočinek a svačinu.
Po šichtě se chodí probrat uplynulý den do hospody. Někteří to prý táhnou do brzkých ranních hodin…
… proto se hodí chvíle odpočinku při čekání na prázdný traktor.
Sklizený chmel by měl mít zelenožlutou barvu.
Na česačce brigádnici zavěšují rostliny na pohyblivý pás.
V dlouhém stroji se hlávky separují od zbytku rostliny.
Je tradice, že po konci sklizně brigádníci na česačce zanechají vzkaz.
Vytříděný chmel se skládá do pytlů, takzvaných žoků, a putuje do sušičky, kde ho čeká přibližně osm hodin dlouhý proces sušení.
Suché hlávky se zalisují do balíků a označí se speciálním štítkem. Tím jsou připraveny na cestu do pivního světa. Na výrobu půllitru piva jsou prý potřeba tři velké hlávky chmelu.
3/20