Výsledkem dvouleté práce dětí ze Šluknova a z Krásné Lípy je výstava Můj svět, kterou lze nově vidět v pražské ASA 400 Gallery. Na snímku stojí Petr Divíšek u své fotografie.

S romskými dětmi na několika workshopech pracovali lektoři Karel Cudlín, Jan Mihaliček a Martin Wágner z fotografické skupiny 400 ASA.

Na snímku je Markéta Štrůdlová u své fotografie, která vznikla v rámci Wágnerova kurzu na téma Včera a dnes.

Děti si v rámci dílen a příměstského tábora vyzkoušely širokou škálu témat.

Fotily místo, kde vyrůstají...

... detaily...

... i kamarády.

Ještě jednou.

Romové a Romky bývají zobrazování stereotypně a málokdy mají šanci ukázat, jak vidí svůj svět sami.

Výstava Můj svět toto stereotypní pojetí nabourává.

Podle Jana Mihalička je pro ně právě focení bezprostředního okolí tím nejcennějším.

Dokumentární fotografie podle něj často zachycuje zdánlivě nezajímavé věci, které však časem získávají na zajímavosti.

"I pro nás bude za 30 let fascinující, jak se tehdy žilo na Šluknovsku," říká. Na snímku je obrázek vyfocený vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou.

Podle odborníků z neziskové organizace Nová škola, která projekt Džas dureder se skupinou 400 ASA zorganizovala, romským dětem často chybí uznání a pocit úspěchu.

Ten díky výstavě děti z vyloučené lokality získaly. Na konci každý obdržel certifikát.

Pro Jana Mihalička bylo během dílen nejpodstatnější, že cítil zájem. “Romská komunita je spontánní, takže velmi jednoduše poznáte, jestli je to baví, nebo ne. Pro mě to bylo zadostiučinění a cítil jsem, že moje snažení padá na úrodnou půdu,” říká.

Nezastírá, že pokud se najdou prostředky, v práci by rád pokračoval, stejně jako některé děti.

Některé účastníky workshopy tak nadchly, že pomýšlejí na profesionální kariéru. Třeba dvanáctiletý autor tohoto portrétu Andrej Rigo.

Jeho modelka Laura Stančáková se zase chce přihlásit do modelingové agentury.

Při focení portrétů byla dětem k dispozici také romská vizážistka. "Ukázala jim další cestu, kterou se mohou ubírat," říká Mihaliček.