Česká filharmonie tento týden třikrát koncertně uvádí operu Vězeň od italského skladatele Luigiho Dallapiccoly.
1/20
Česká filharmonie tento týden třikrát koncertně uvádí operu Vězeň od italského skladatele Luigiho Dallapiccoly.
Hudbu skladatele, od jehož smrti letos v únoru uplynulo 50 let, s prvním českým orchestrem nastudoval dirigent sir Antonio Pappano (na fotografii vpravo).
Ve druhé polovině večera vždy následuje Klavírní koncert č. 5 Es dur zvaný císařský od Ludwiga van Beethovena se sólistou Víkingurem Ólafssonem.
„Dallapiccolův Il Prigioniero nic neztrácí na aktuálnosti. V posledních letech slyšíme hodně o vězních, o paranoii, strachu a o krutosti manipulace. To vše má vazbu i na události, které prožíváme v současnosti,“ uvedl dirigent Pappano.
Pod jeho vedením společně s Českou filharmonií účinkuje Pražský filharmonický sbor, který na koncert připravil hostující sbormistr Simon Halsey.
Sólisty opery jsou barytonista Brian Mulligan v titulní roli vězně, sopranistka Ángeles Blancas Gulínová jako matka a ukrajinský tenorista Valentyn Dytjuk, který zpívá žalářníka.
Dallapiccola zkomponoval Vězně v letech 1944 až 1948. Promítl do něj vlastní zkušenost s nesvobodou.
Narodil se na Istrii, jeho rodinu během první světové války přesunuly rakousko-uherské úřady do Štýrského Hradce jako politicky nespolehlivou.
Silně na Dallapiccolu dopadla i atmosféra druhé světové války a rostoucí perzekuce, kterou prožíval mimo jiné kvůli své židovské manželce Lauře.
Opera Vězeň volně vychází z povídky La torture par l'espérance (Mučení nadějí) Augusta Villierse de L'Isle-Adama. Původní postavu rabína proměnil skladatel v anonymního vězně, který uvěří v šanci na útěk, avšak nakonec pozná, že jeho naděje byla jen součástí kruté manipulace.
Hudebně dílo spojuje expresivní melodiku s prvky dodekafonie a vytváří napjatou, psychologicky sevřenou atmosféru. Opera o prologu a jednom dějství poprvé zazněla v rozhlasovém vysílání italské stanice RAI 1. prosince 1949.
Druhou polovinu večera tuto středu vyplnil Beethovenův Klavírní koncert č. 5, nejhranější z pětice autorových koncertů pro piano a jediný, který kvůli postupující hluchotě Beethoven neuvedl sám v premiéře.
Česká filharmonie jej uvedla ve své historii více než stokrát. Islandský pianista Ólafsson se v něm k orchestru vrátil po dvou letech, naposledy s Českou filharmonií účinkoval v květnu 2023 na Pražském jaru.
Sir Antonio Pappano působí od roku 2024 jako šéfdirigent Londýnského symfonického orchestru, kde vystřídal Simona Rattla.
V letech 2002 až 2024 byl Pappano hudebním ředitelem londýnské Královské opery. Tuto pozici nedávno předal Jakubu Hrůšovi.
Koncerty jsou znovu na programu ve čtvrtek a pátek.
1/20