Prezident Petr Pavel a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová debatovali ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Diskuzi moderovala Marie Bastlová, otázky pokládali i studenti. Tématy byly bezpečnostní hrozby, vývoj ve světě i vztahy mezi prezidentem a vládou v Česku.

Debatu otevřelo téma příměří v Íránu a jeho dopady na mezinárodní řád. Prezident Petr Pavel upozornil, že na hodnocení situace je zatím brzy a klíčové bude, zda příměří skutečně povede k uklidnění konfliktu. „Otázkou je, čeho tím vlastně dosáhli,“ uvedl. Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová označila současný vývoj za bezprecedentní a varovala před oslabováním mezinárodního práva. „Doufám, že je to etapa a ne nový normál,“ dodala.

Část debaty se věnovala i rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident Petr Pavel kritizoval dopady Trumpových slov na vztahy mezi spojenci. „Pro snížení důvěryhodnosti NATO udělal za posledních několik týdnů více než Vladimir Putin za mnoho let,“ řekl. Zuzana Čaputová přiznala, že jeho výroky o vyhlazení společnosti v Íránu v ní vyvolávaly obavy. A to kvůli nevyzpytatelnosti amerického prezidenta. „Byla tam naděje, že ani tyto hrozivé výhrůžky se nemusí naplnit. Ale jistotu asi neměl nikdo z nás,“ uvedla.

Prezident Petr Pavel reagoval v této souvislosti i na kritiku Donalda Trumpa, podle kterého NATO selhalo během americko-izraelského konfliktu s Íránem. Připomněl, že Spojené státy operaci se spojenci předem nekonzultovaly, a odmítl výtky vůči evropským zemím. „NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl. Podle něj je proto kritika ze strany amerického prezidenta vůči spojencům nefér.

Zuzana Čaputová také upozornila na narušování dosud respektovaných pravidel v mezinárodní politice a kritizovala zásahy Spojených států do evropského dění. Jako příklad uvedla podporu maďarského premiéra Viktora Orbána ze strany amerického viceprezidenta během vrcholící kampaně. „Je to farizejské,“ řekla k situaci, kdy USA zároveň kritizují ovlivňování voleb, ale sami to podle ní dělají. Prezident Petr Pavel v této souvislosti varoval před zasahováním do voleb i před bezpečnostními riziky spojenými s úzkými kontakty některých evropských lídrů s Ruskem.

Výrazné téma debaty byly širší vztahy mezi prezidentem a vládou. Prezident uvedl, že obě strany konfliktu mají spoustu možností jak si znepříjemňovat život, ale i navzdory sporům chce s kabinetem hledat kompromisy a soustředit se na podstatné otázky. „Nechci, abychom vedli malé války o podružnostech, zatímco nám budou utíkat důležité věci,“ uvedl s tím, že klíčovou roli v koordinaci vlády má premiér. Zuzana Čaputová mluvila také o zkušenosti se soužitím s politicky odlišnou vládou. Podle ní je klíčové zachovat respekt a společný cíl. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti,“ řekla.

Prezident Petr Pavel v debatě řekl, že nelituje nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Podle něj nešlo o politické gesto, ale o otázku principu a ochrany ústavnosti. „Pokud bych dopustil, aby se hodnoty, kterými se dlouhé roky Filip Turek prezentoval, staly normou, považoval bych to za útok proti ústavnosti,“ uvedl. Podobnou zkušenost popsala i Zuzana Čaputová, která v minulosti odmítla jmenovat kandidáta do slovenské vlády. Podle ní nejde o politické gesto, ale legitimní nástroj hlavy státu. „Pokud má prezident vážné pochybnosti a je schopen své rozhodnutí veřejně obhájit, je to něco, co demokracii svědčí,“ uvedla.

Napětí mezi prezidentem a vládou se promítlo i do sporu o účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zatímco kabinet s účastí hlavy státu původně nepočítal, Petr Pavel oznámil, že chce delegaci vést v souladu se svými ústavními pravomocemi. Reagoval tak i na výroky ministra zahraničí Petra Macinky, který jeho cestu zpochybňoval. „Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli první ústavní činitel pojede na setkání hlav států,“ uvedl Pavel a dodal, že očekává respekt k ústavní roli jednotlivých institucí.

Prezident Petr Pavel v debatě varoval před zhoršujícími se podmínkami pro liberální demokracii, které podle něj nejsou omezené jen na střední Evropu. Upozornil, že jde o dlouhodobý trend „demokratického zpátečnictví“, kdy část společnosti podporuje politiky slibující rychlá a jednoduchá řešení. „Je evidentní, že jdeme podobným směrem,“ uvedl k situaci v Česku a zmínil jak připravované legislativní změny, tak i personální zásahy ve státní správě. Zdůraznil také roli veřejnosti: „Je na společnosti, aby sledovala nejen finální podobu zákonů, ale i jejich přípravu.“

Zuzana Čaputová v diskuzi upozornila na rostoucí polarizaci společnosti, kterou označila za jednu z největších hrozeb pro demokracii. Slovensko je podle ní druhou nejpolarizovanější zemí v Evropě, hned po Maďarsku. „Je to něco, co nás činí zranitelnějšími a demobilizuje nás zejména v době krizí,“ uvedla s tím, že přesto většina Slováků stále podporuje prozápadní směřování země.

Prezident Petr Pavel se v debatě věnoval i budoucnosti české muniční iniciativy na podporu Ukrajiny, která se potýká s nedostatkem financí. Upozornil, že do ní přispívá jen omezený počet států a bez další podpory může skončit. „Pokud skončí vůle přispívajících států, nebude za co munici nakupovat,“ řekl a dodal, že i Česko by mělo jít příkladem alespoň symbolickým příspěvkem.

Debata se dotkla i války na Ukrajině, kterou Zuzana Čaputová označila za „naprosto neférovou“ a zdůraznila obrovské civilní oběti. Konflikt podle ní zůstává opotřebovací válkou bez jasného výhledu na konec. „Jsme svědky spíše války na vyčerpání, ale kdy bude ukončena, nevím, jestli na to má někdo odpověď,“ uvedla.

Poslední půl hodina debaty patřila otázkám z publika. Studenty zajímala problematika kultury, liberální demokracie, polarizace společnosti a rozpočtu.

První otázka od studentů směřovala na Zuzanu Čaputovou. Ta měla zhodnotit kulturní situaci v Česku pod vedením ministra Oty Klempíře. Podle Čaputové česká kulturní obec pozorně sleduje vývoj na Slovensku, a proto pravděpodobně nebude čelit tak silnému tlaku jako ta slovenská.

Otázek z publika se ujmul i profesor Karlovy univerzity Jan Kysela. Ptal se na problematiku polarizace společnosti a co bychom s ní měli dělat. Podle prezidenta Pavla už tradiční dělení na levici a pravici neplatí a společnost se štěpí spíše podle vztahu k liberalismu a autoritářství.

Významnou roli v tom podle něj hrají sociální sítě. „Vedou k atomizaci společnosti, lidé se uzavírají do bublin, kde se utvrzují ve vlastních názorech,“ uvedl s tím, že problém je spíše sociologický a jen obtížně řešitelný politickými nástroji.

Debatu uzavřely otázky studentů i širší úvahy o budoucnosti Evropy a demokracie.

Prezident Petr Pavel i Zuzana Čaputová se shodli, že klíčovou roli bude hrát schopnost společnosti odolávat tlaku, udržet důvěru v instituce a vést dialog i v době rostoucí polarizace.