Projekt Velké zelené zdi Čína realizuje už desítky let. Původně bylo cílem, aby se „zazelenalo“ na 90 milionů hektarů půdy na suchém severu země, kam se rozšiřuje poušť. K dezertifikaci přispělo intenzivní zemědělství, pastva, těžba i klimatické změny. (Kontrast mezi zelenou zónou a pouštní krajinou pouště Kchu-pu-čchi nedaleko města Ordos, 12. srpna.)

Na některých místech se ale čínské úřady rozhodly zajít ještě dál. Nejen zastavit poušť, ale rovnou získat novou ornou půdu. Projekt kombinuje rozsáhlou výsadbu stromů se setím suchu odolných popínavých rostlin a dokonce i instalací rozsáhlých solárních panelů. (Majitelka obchodu s tradiční čínskou medicínou drží čerstvě vykopaný kořen z pole v severní části čínské oblasti Vnitřní Mongolsko.)

Čína v poslední době propaguje tento projekt na mezinárodních setkáních a prezident Si Ťin-pching se letos zavázal zvýšit plochu lesního porostu, aby pomohl splnit klimatické cíle. (Student pracující na projektu zalesňování suchých a pouštních oblastí Kchu-pu-čchi v Ordosu v severní části čínské provincie Vnitřní Mongolsko, 12. srpna.)

Výsadba plochy odpovídající 840 tisícům fotbalových hřišť v čínské poušti Kchu-pu-čchi ve Vnitřním Mongolsku vytvořila desítky tisíc pracovních míst a pomohla zmírnit chudobu, jak zjistila studie OSN z roku 2015. (Letecký snímek pouště Kchu-pu-čchi v Ordosu v severní části čínské provincie Vnitřní Mongolsko, 12. srpna.)

Jednou z používaných rostlin je cistanche, jejíž kořen na snímku drží farmářka Paj Lej hospodařící v severní části čínské oblasti Vnitřní Mongolsko. Tento kořen je zároveň využívaný v tradiční čínské medicíně.

Pro některé Mongoly, kteří tvoří 17 % obyvatelstva autonomní oblasti, však tato kampaň narušila tradiční zemědělské postupy a kulturu.

Omezení tradičního pastevectví je přitom klíčovou součástí projektu, úřady Mongolům zakazují v něm pokračovat.

V poušti Kchu-pu-čchi zaplatili pastevci cenu za nápravu degradace životního prostředí, kterou nezpůsobili, upozorňuje Enghebatu Togochog, mongolský aktivista žijící v americkém exilu. Tradiční nomádství ve Vnitřním Mongolsku podle něj před deseti lety prakticky zmizelo. (Pole v prefektuře Bayannur v severní části čínské oblasti Vnitřní Mongolsko, 12. září.)

„Opatření násilně vysídlila pastevce, přerušila jejich spojení s půdou a narušila udržitelné praktiky, které po tisíciletí udržovaly křehkou rovnováhu pastvin,“ dodal. Prospěch z toho podle něj má zejména čínský stát a čínské firmy.

Když agentura AFP navštívila tuto oblast, reportéry po celou dobu jejich cesty sledovali muži, kteří tvrdili, že pracují pro místní úřady, to omezovalo jejich možnost mluvit s ostatními pastevci. Oficiálně úřady ani společnost, která má projekt na starosti, na dotazy agentury nereagovaly. (Nápis tematizuje problém dezertifikace v oblasti, dálnice v Ordosu v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko, 12. září.)

V článku z roku 2017 čínští vědci však uznali, že vliv pastvy na dezertifikaci v Číně mohl být přeceněn.