Pripjať 1970. Právě v kulatém roce se nové město začalo budovat, pamětní stéla stojí dodnes.

Dnes je z Pripjati město duchů. Dne 26. dubna 1986 se v blízké černobylské jaderné elektrárně stala havárie, 50 tisíc obyvatel města se muselo evakuovat. A už se nevrátili.

Pripjať byla městem mladých. Většina z obyvatel nebyla starších než 30 let, ročně se tu narodilo 800 dětí, o které se starali v patnácti školkách. I ty zůstaly po evakuaci prázdné. Vybavení je na místě dodnes.

Pripjať byla na svou dobu moderní město, třeba u říčního přístavu měli automaty na limonády.

Asi nejznámější ruské kolo na světě. Zábavní park měl být otevřen 1. května 1986, ale na to už nedošlo. Podle různých zpráv se kolo mělo zřítit během ruské agrese. Nestalo se tak, pořád stojí.

Autodrom, na kterém se nikdo nesvezl.

Budova hotelu Polesí. Tady ubytovávaly delegace mířící do elektrárny. Bydleli zde i ti, kteří likvidovali havárii. Dnes je to ruina, kterou dobře znají fanoušci počítačových her.

O kousek dál stojí palác kultury Energetik: místní centrum, odkud vysílalo i rádio. Když se Pripjať před lety stala turistickou atrakcí, patřil Energetik k nejoblíbenějším cílům. Dnes ale prostor chrání ukrajinská armáda a do celé oblasti smí jen novináři se zvláštním povolením.

Z kdysi moderního města zbyly opuštěné ruiny.

Opuštěný vagon ve stanici Janiv. Právě ta byla klíčovým nádražím pro Pripjať i samotnou elektrárnu.

Plavecký bazén Lazurnyj. Dnes už chátrá, ale ke svému účelu sloužil ještě deset let po havárii. Zaměstnanci elektrárny ho využívali až do roku 1996.

Bazén byl v méně zamořené oblasti, i proto mohl fungovat. Dnes je slavný hlavně proto, že se objevil v počítačové hře Call of duty 4.

Tělocvična jedné z pěti pripjaťských základních škol

Opuštěná kavárna. I tu si postupně bere zpátky příroda.

Obrovské anténní pole radarového systému Duga. Hned po havárii se tu začalo s evakuací drahých elektronických součástek.

Radaru Duga se přezdívalo „ruský datel“.

Co dál s Pripjatí? Objevily se názory, že by se stavby měly zbourat, ale zároveň bylo město přitažlivé pro turisty. Ti sem ale po ruské agresi nesmějí. Areál je totiž přímo u hranic s nepřátelským Běloruskem.

Vitrážová okna v kavárně. Jedno z mála míst, které se v případě poškození opravuje.

Plakát v místní škole motivuje ke společné práci… Před 40 lety ale žáci i jejich rodiče město během pár desítek hodin opustili.

Uzavřená zóna má přes 2500 kilometrů čtverečních. Pokud chcete dovnitř, je dozimetr nutnou součástí výbavy.

Značka upozorňující na radiaci v „rudém lese“, který po havárii pohltil spoustu radioaktivního prachu. Hynoucí stromy se tehdy zbarvily do temně červené barvy.

V okolí černobylské elektrárny je vyhlášena obrovská rezervace. Vysazeni tu byli třeba koně Převalského a podle všeho se jim tu dobře daří.

„Pamatujeme a truchlíme za přáteli a druhy, kteří předčasně zemřeli při likvidaci následků katastrofy v Černobylu.“

Pracovníky, kteří se podíleli na likvidaci havárie, připomíná i socha Prométhea.

Málo se ví, že po havárii elektrárna dál fungovala, poslední reaktor byl odstaven až na konci roku 2000.

Poškozený reaktor je dnes přikryt obrovským sarkofágem.

Pohled zevnitř černobylské chladící věže

Areál jaderné elektrárny. Energie se zde vyráběla ještě v roce 2000. A pracuje se zde dodnes, byť výhradně na likvidaci a dlouhodobém procesu vyřazování z provozu.