Americký prezident Donald Trump se po téměř devíti letech vrátil do Číny.

V Pekingu na něj čekala státní večeře, během níž oficiálně pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan na zářijovou návštěvu Bílého domu.

Stoly během večeře měly bohaté květinové dekorace, přičemž na jednom z nich je umístěn propracovaný model s jezírky, chrámy a labutěmi.

Americký prezident ve svém projevu označil vazby mezi zeměmi za jeden z nejvýznamnějších vztahů v dějinách lidstva. „Stejně jako dnes mnoho Číňanů miluje basketbal a džíny, čínských restaurací je dnes v Americe více než všech pěti největších řetězců rychlého občerstvení dohromady,“ řekl Trump.

Šéfa Bílého domu na cestě doprovázejí například Elon Musk (na snímku vpravo) či šéfové společností Apple, Boeing, Visa, JP Morgan, Cargill, BlackRock.

Ze zástupců administrativy pak nechybí ministr zahraničí Marco Rubio, na něhož Peking v minulosti uvalil sankce, v úterý ale oznámil, že mu nebude bránit ve vstupu na území Číny.

Od Trumpovy předchozí návštěvy se situace změnila. O devět let, jednu pandemii a dvě obchodní války později se americký prezident vrátil do Pekingu, kde rezonuje téma budoucí dominance.

Média plní články o tančících robotech, rojích dronů a tichém bzučení elektrických vozidel. A sama Čína se nestaví do pozice státu, který se snaží dohnat Západ, ale prezentuje se jako supervelmoc připravená ho předčit, napsal americký list The New York Times.

Po desetiletí pohlíželi mnozí Číňané na USA se směsicí obdivu, závisti i zášti. Amerika představovala bohatství, technologickou vyspělost a institucionální jistotu. I kritici Washingtonu, kteří americký systém hanili, často předpokládali, že funguje. Trumpův vzestup a jeho bouřlivé druhé funkční období tento obraz rozbily, poznamenal NYT. (Kolona s Donaldem Trumpem v Pekingu, 14. května)

Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.

Trumpovy nedávné zahraničněpolitické riskantní kroky - ať už jde o zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura či válku proti Íránu - jen posílily názor běžných Číňanů, že Spojené státy působí problémy.

Americký prezident v Číně ztratil svou novost a je nyní považován za nepředvídatelného vůdce, který by mohl představovat skutečnou hrozbu pro čínské zájmy, a to navzdory tomu, že Si Ťin-pchinga popsal jako „úžasného chlapa“, poznamenal britský The Guardian.

„Hlavy států si během dne vyměnily názory na velké mezinárodní a regionální otázky, zejména na situaci na Blízkém východě, krizi na Ukrajině a na Korejský poloostrov,“ uvedlo podle agentury AFP čínské ministerstvo zahraničí.

„Prezident Si dal jasně najevo nesouhlas Číny s militarizací (Hormuzského) průlivu a jakoukoliv snahou vybírat mýtné za jeho používání,“ stojí v příspěvku Bílého domu o jednání státníků.

Čínský prezident měl zároveň vyjádřit zájem o nákup většího množství americké ropy s cílem omezit závislost Pekingu na Hormuzském průlivu. Obě země se podle Bílého domu také shodly, že Írán nikdy nesmí získat jadernou zbraň.

Peking přitom již několikrát kritizoval USA za zahájení války s Íránem, který je pro Čínu blízkým obchodním partnerem, a americké zpravodajské služby tvrdí, že Čína se chystá dodat Teheránu systémy protivzdušné obrany.

Obě největší ekonomiky na světě spolu vedou dlouholetou obchodní válku, která se vyostřila, když USA uvalily na čínské zboží cla přesahující 100 procent a Peking pohrozil omezením globálních dodávek vzácných zemin.

Loni v říjnu se však Trump se Siem při setkání v Jižní Koreji dohodli na ročním obchodním příměří. Právě prodloužení tohoto příměří, které umožňuje export vzácných zemin z Číny do USA, bude podle světových agentur jedním z témat rozhovorů.

Si Ťin-pching také varoval Donalda Trumpa, že neshody ohledně Tchaj-wanu, který Peking považuje za součást svého území, by mohly vzájemné vztahy strhnout na nebezpečnou cestu a mohly by vést i ke konfliktu. (Obří obrazovka v nákupním centru.)

Spojené státy jsou pro Tchaj-wan nejdůležitějším mezinárodním spojencem, přestože s ostrovem nemají formální diplomatické vztahy. USA jsou také největším dodavatelem zbraní na Tchaj-wan.

Státníci hovořili rovněž o prohloubení ekonomické spolupráce včetně rozšíření přístupu amerických firem na čínský trh a čínských investic v amerických průmyslových odvětvích, stojí v prohlášení. (Vozidla americké delegace před Velkou lidovou síní.)