Po 81 letech od konce druhé světové války se v Brně konala první oficiální akce Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Od čtvrtka do pondělí byla naplněna různými kulturními a společenskými událostmi. Prohlédněte si, jak celých pět dní v Brně vypadalo.

Během čtvrtečního odpoledne, na ostrém slunci, ve stísněné atmosféře brněnského pátého nástupiště a sněmovnímu usnesení navzdory začala nová éra česko-německých vztahů.

Pořadatelé Meetingu Brno tady po boku sudetských Němců za zvuku židovských písní i české hymny uctili památku obětí nacismu. Zástupci Sudetoněmeckého krajanského sdružení do Brna (SdL) tam poprvé - 81 let od konce druhé světové války - přijeli na oficiální pietu.

„Stojíme nedaleko pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud byl na podzim roku 1941 vypraven první transport s brněnskými židy do ghetta v Minsku,“ přivítala výkonná ředitelka Veronika Smyslová hosty i běžné příchozí.

V pátek pokračoval program ve středu města.

Pivo teklo proudem, Moravským náměstím zněla převážně němčina a kousek od dlouhých stolů a lavic tancovali folklorní soubory. Atmosféra v Brně tak trochu připomínala vyhlášené bavorské pivní festivaly.

Sousedské slavnosti u dlouhých stolů se na Moravském náměstí zúčastnilo několik set lidí.

V sobotu ráno si lidé připomněli pochod smrti, při němž byly vyhnány tisíce německých obyvatel z Brna. Vycházelo se Pohořelic.

Zaznívala slova smíření, akci ale doprovázely i protesty odpůrců.

Letos to byl jednadvacátý ročník poutě, každoročně se jí účastní desítky až stovky lidí. Tentokrát však budila větší vášně než obvykle. Pořadatelé festivalu Meeting Brno totiž pozvali i sudetské Němce, konkrétně zástupce organizace Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL).

Poutě smíření se podle organizátorů letos účastnilo přibližně dva tisíce lidí.

Na posledním z přibližně 30 kilometrů se přidali k poutníkům další lidé a společně došli až do cíle.

„Hanba“, „Kolaboranti“ nebo „Táhněte pryč“, křičeli odpůrci na účastníky pochodu připomínajícího odsun Němců při cestě Brnem. Protestovat proti pietě dorazilo přibližně 300 lidí. Oproti tomu alespoň nějaké části pietní akce se účastnily čtyři a půl tisíce lidí.

Konec pietní akce Pouť smíření byl u pomníku v augustiniánském klášteře na Mendlově náměstí.

Sobotní večer patřil na brněnském výstavišti lidové hudbě.

Nedělní dopoledne zahájila mše.

Na svatodušní slavnosti na brněnském výstavišti se zaregistrovaly tři tisíce lidí, kapacitu zcela zaplnily.

Sudetoněmecké dny v Brně otevírají novou kapitolu v dějinách obou národů, shodli se v neděli řečníci při slavnostních projevech. Letošní 76. ročník sněmu se poprvé v historii koná v Česku.

Součástí oslav byla i přehlídka praporů jednotlivých obcí.

Předseda sudetoněmeckého sdružení Bernd Posselt sleduje defilé v krojích.

Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt udělil evropskou cenu Karla IV. spisovateli a bývalému ministrovi kultury Milanu Uhdemu a poděkoval mu za sbližování obou národů. „Je mi velkou ctí,“ zdůraznil.

Proti sněmu se znovu protestovalo, na Dominikánské náměstí v centru města odpoledne dorazily asi tři tisíce lidí.

Spolek Obrana národa 2 napojený na politiky SPD a komunistů svolal na nedělní odpoledne největší protest. Účastníci se sešli v ulici Bašty u hlavního nádraží a v průvodu, který vedl muž s oděvem husitského kazatele, vyrazili na Dominikánské náměstí v Brně. Odmítají usmiřování se sudetskými Němci a sněm v Brně považují za provokaci.

V pondělí Sudetoněmecký sjezd v Brně uzavřela pieta v Kounicových kolejích, kde účastníci uctili oběti nacistické okupace i poválečného násilí.

Kromě pořadatelů akce nebo předáka sudetských Němců Berndta Posselta položila na místě věnec například i brněnská primátorka Markéta Vaňková, která akci označila za přelomový okamžik v novodobé historii. „Rozhodně si myslím, že to posílilo vědomí sudetských Němců o tom, že jsou v České republice vítáni.“ Proběhlou událost si pochvaloval i předák sudetských Němců Berndt Posselt. Podle něj by se sjezd sudetských Němců mohl v budoucnu konat střídavě v Bavorsku a v Česku.

Sjezd oficiálně ukončilo požehnání od kněžích, po kterém se početná skupina Němců postupně vydala zpět domů. „Na všech vašich cestách ať dojdete cíle dobrého, šťastného, a ať vás chrání vaši andělé,“ řekl na místě kněz.